Povolení zabíjet

Zřejmě nejkontroverznější bondovka od dob V tajné službě Jejího veličenstva a do dob Quantum of Solace přináší mnohé z toho, čím ohromily (nebo znechutily, záleží na vkusu) nové bondovky s Daniel Craigem - downgraduje Bonda z gantlemanského supermana na impulzivního bouchače s vlastní hlavou a snaží se stát nohama na zemi v zápletce i akci. Jenže scénář se příliš soustředí na nezajímavé a zmateně podané vztahy mezi záporáky a dramatičnost děje není dostatečně silná na to, aby vynahradila vzhledem ke zvyklostem série utlumený humor. Tedy není divu, že diváci tento pokus o poněkud jinou bondovku odmítli jako příliš tuctový prefibrikát a poučení producenti o pár let později úspěšně vypustili na scénu hyper-akčního a hyper-nadsazeného Bonda Pierce Brosnana. (22.01.2009)

Natvrdo uvařené krimi spíše než plnokrevná bondovka. Nakládání s protagonistou, potažmo s celou sérií je odvážné, jen poněkud neuvážené. Nahrazení oficiální mise štvavou cestou osobní msty, až příliš realistické pozadí zločinů (obchod s drogami) a větší krvavost (včetně pár gore chuťovek) ubírá filmu na lehkosti a oné nezaměnitelné bondovské únikovosti. Humor takřka vymizel, což je po Mooreově rozverném geronto-blbnutí skok z extrému do opačného extrému. Když ovšem zkousnete zvýšený výskyt klábosivých scén, dramaturgicky funguje Povolení zabíjet výtečně. Pomalým utahováním šroubů Bond zlosyny v zásadě donutí pobít se navzájem (inspirací scenáristům byl Kurosawův Yojimbo), aby ve zdařile vystupňovaném, na hranu jdoucím akčním finále jen vykonal svou definitivní mstu na odporně krutém záporákovi. Nepodbízivě krásná bondgirl (Carey Lowell) film vyzdvihuje těsně nad tři hvězdičky. 75% Zajímavé komentáře: berg.12, HAL, Tiiso (25.07.2011)

Je zvláštní, že to, co bychom dnes přehlédli, nám u filmu, který byl natočen před lety, může třeba vadit. Tohle je podle mě takové Bondovo našlápnutí do nových časů, co na tom, že změnilo představitele a mělo delší přestávku. Brosnan nad ním totiž vzhlížel už delší dobu. A navíc je to s odstupem už stejně jedno. (29.09.2009)

Dalton představuje největší selhání v dějinách bondovské série. Nechte mě to vysvětlit. Po skomírající éře "moorovek" přišel herec s obrovským kouzlem, fyzickým potenciálem a ochotou postavu posouvat, produkce ale bazírovala na tradičním scenáristicko-režisérském týmu. U Dechu života ten konflikt pohledů není ještě tak vyhraněný, ambice a tradice se střetly nejvýrazněji právě zde. Snaha dostat do hry emoce a privátní sféru došla naplnění jen na straně hlavního představitele, který skvěle kombinuje "ikonické" pózy (casino) a privátní charakteristiky (Bond je uzavřený samotář, který, když s ironií v oku nehraje roli neporazitelného agenta, působí unaveně, plaše, v kritických situacích dokonce vystrašeně). Scénář se pokouší o příběhový posun, zakomponování přesahu (k samurajským filmům i žánru revenge movie), změnu zaběhaného stylu, kdy příběh neslouží jako oslí můstek "from stunt to stunt", ale kdy vyprávění je alfou a omegou. Jenže klíčová linie s pomstou je nedohraná a nedotažená, nakonec se zase spíš zachytává povrchních rekvizit, a tak je Dalton a jeho touha "pochopit Bonda jako člověka" sám voják v poli. I John Glen, jakkoli se víc posunul k realistickému stylu (zobrazení násilí, ale i akčních scén), pořád spoléhá na osvědčené trademarky - problém je, že za svou pětifilmovou bondovskou kariéru se nikdy vysloveně neblýskl a šanci uchopit sérii zcela po svém nevyužil ani zde. Přes všechnu kritiku jde o výtečný počin, odkazující v mnohém k In Her Majesty Secret Service a díky Daltonovi posouvající potenciál tohoto odmítaného dílu. Strašná škoda, že se Timothy už nestihl setkat s Martinem Campbellem a jeho vklad do bondovského vesmíru tak naplno využil až Daniel Craig. Stejně mi ale přijde, že Povolení zabíjet vlastně předběhlo svou dobu - úsilím přesadit mýtus do realističtějšího světa a dát mu "kořeny" a city. Lze pochopit, že v době, kdy křižoval kiny Indy, Návrat do budoucnosti 2 či Smrtonosná zbraň 2, se to mohl jevit celkem bláhové... snad jen k tomu Burtonovu Batmanovi měl náhle James překvapivě blízko. (24.09.2012)

Dal jsem si ve své šňůře Bondovek docela dlouhou pauzu, a jakobych skoro zapomněl, jak prdlé dokázaly v minulosti být. Skoro bych tedy zapomněl docenit, že tohle je v podstatě poctivý osmdesátkový akčňák, kdy se člověk nemusí chytat každou chvíli za hlavu narozdíl od Moorovek a Conneryovek a naopak narozdíl od současných akčňáků jsou výbuchy opravdické a auta se skutečně ničí, takže vlastně ideální stav? K tomu by tu musel být trochu zajímavější obsah. Krásná bondgirl je rozhodně fajn, Timothy Dalton má moje sympatie, ale krom mlýnku na maso a pěkné závěrečné honičky mě toho mnoho nezaujalo. Oceňuji, že nejde o záchranu světa, ale o obyčejnou pomstu, ale to je opět něco nového možná tak mezi Bond filmy, ale to je tak vše. (12.07.2022)