Obsahy(1)
Akt je nejstarší hrou Divadla Járy Cimrmana, vznikla v roce 1967 a televizní záznam představení byl pořízen o třicet let později. Poprvé se diváci mohli seznámit s osobností, která se vepsala do našich kulturních dějin, aniž by o tom měl kdokoli ponětí – s Járou Cimrmanem. Úvodní vědecká přednáška tradičně poskytne mistrova životopisná data, dostane se nám i přehledu jeho díla a dozvíme se, jak vůbec k objevení Cimrmanova odkazu došlo. Na "autobustě" můžeme sledovat dokonce mistrovy strhané rysy. Poté následuje samotná Cimrmanova hra se zpěvy a tanci, při jejíž rekonstrukci autoři použili střípky dochovaného díla v podobě veršů. Z děje naznačíme pouze toto: malíř Žíla a jeho žena si pozvali na návštěvu tři muže, aby jim vyprávěli svůj životní příběh, a především si položili základní otázku: proč nebylo nikdy dokončeno převratné malířovo dílo Akt? (Česká televize)
(více)Recenze (229)
Až mě překvapuje, kolik si z Aktu pamatuji hlášek ... Vás tady ale je - Pepa je doktor, taťko? - Šup hlavičku pod vodičku - Tos mě tenkrát nasral chlapče - Jaks' to dělal? Na Orwo. - Nedal bys mi telefon na tu erotomanku? ... atd. Taky bych řekl, že z hlediska seminářů je Akt snad nejpodařenějším kusem Divadla J. C. Ten filozofický je naprostá zabijárna a řežu si před ním kšandu. ()
Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. ()
Nikdy sem nebyl a nikdy určo ani nebudu kdovíjaký fanoušek Járy Cimrmana. Ačkoli tohoto českého velikána uznávám, jakožto velice významného člověka, tak přesto nejsem jeho zarytý příznivce. Co se týče tradičního semináře, tak se mi dycky akorát líbí vystoupení Svěráka, kterého mám ze všech herců nejrači. Ještě Smoljak se nechá poslouchat, ale zbytek nič moč. Cimrmanův styl se mi líbí především ve filmech, u divadla již tomu tak není, bohužel. No a co se týče samotný hry, tak ani ta mě nedokázala nadchnout. Je to jistě tím, že mi divadlo až zas tolik neříká (nejlepší divadlo co jsem kdy viděl, tak na Deštný předpremiéra tamních ochotníků, u kterou sme si všichni kromě režisérky náramně užili :o) ). Takže to vidím tak, že ani nejvtipnější z vtipných (divadlo Járy Cimrmana) mě nikdy nechytne za srdce tak jak by mělo... ()
Génius schovaný ve Zdeňku Svěrákovi a Ladislavu Smoljakovi (tím nechci ostatní členy souboru nijak shazovat, ale tito dva mistři jsou přeci jen nejzasloužilejší cimrmanologové) se nejvíce projevuje právě při představeních DJC, protože u Cimrmana je dovoleno vše! Každý seminář a každá hra jsou jedním slovem GENIÁLNÍ! Neexistovalo, neexistuje a ani nebude existovat lepšího, vtipnějšího a inteligentnějšího humoru! ()
Ačkoli je samotná hra spíše zrcadlem doby své rekonstrukce, plná všech těch mističek z umělé hmotičky a zážitků s nejabsurdněji vykonávaných tradičních povolání, kde není nouze o melouchy atd... Je to, málo platné, úžasný vstup Cimrmana mezi česká divadla malých forem. Žánrově spíše buffo, ovšem neodolatelná. Miloň není v jiných hrách tak sexy jako tady, Wiegel nadržený až k dokonalosti... a trio potomstva jakbysmet. Hudební vložky mohu denně. "Vypadal jako asketa / To bylo jen pouhé zdání / Byla jsem mladičká Markéta / Děvče jako květ... / K čemu mi štětec a paleta / Myslel jen na milování / Byla jsi mladičká Markéta / Děvče jako květ / Děvče jako květ…" ()
Galerie (7)
Photo © Divadlo Járy Cimrmana
Zajímavosti (20)
- Postavu Ladislava Pýchy psal Zdeněk Svěrák Ladislavu Smoljakovi na tělo. Roli Bedřicha Síry psal Zdeněk Svěrák zase na tělo Oldřichu Ungerovi. (mnaucz)
- Jedná se o první Cimrmanovu hru, která vyšla na CD. Vyšla dne 1.1. 1992. Do té doby divadelní hry vycházeli pouze na LP. (mnaucz)
- Když se synové ve hře dozvídají, že je Žílová jejich matka, řekne Ladislav Pýcha (Ladislav Smoljak): „I tady tohodle,“ a ukáže na Bedřicha (Jan Hraběta). V původní verzi z roku 1967 pak Ladislav Smoljak ukázal na Pepu, který byl v té době příslušník VB a řekl: „I tady soudruha?“ Později od roku 1973 ukázal v této části také na Pepu a řekl: „I tady primáře?“ Někdy mezi 80. a 90. lety se to změnilo do současné podoby. (mnaucz)
Související novinky
Zemřel herec Jaroslav Weigel
Ve věku 88 let zemřel známý cimmermanovský herec Jaroslav Weigel. Weigel se kromě herectví věnoval také grafice, malířství a scénografii. Byl dlouhodobým členem divadla Járy Cimrmana, kde za více než… (více)
Reklama