Akt

Ačkoli je samotná hra spíše zrcadlem doby své rekonstrukce, plná všech těch mističek z umělé hmotičky a zážitků s nejabsurdněji vykonávaných tradičních povolání, kde není nouze o melouchy atd... Je to, málo platné, úžasný vstup Cimrmana mezi česká divadla malých forem. Žánrově spíše buffo, ovšem neodolatelná. Miloň není v jiných hrách tak sexy jako tady, Wiegel nadržený až k dokonalosti... a trio potomstva jakbysmet. Hudební vložky mohu denně. "Vypadal jako asketa / To bylo jen pouhé zdání / Byla jsem mladičká Markéta / Děvče jako květ... / K čemu mi štětec a paleta / Myslel jen na milování / Byla jsi mladičká Markéta / Děvče jako květ / Děvče jako květ…" (29.09.2011)

Akt má několik prvenství: 1) jedná se o úplně první představení divadla Járy Cimrmana. 2) Hra není spoluautorská, ale napsal ji Zdeněk Svěrák sám (Ladislav Smoljak psal hru Vyšetřování ztráty třídní knihy, pro druhou polovinu představení). 3) protože Smoljak svou část nestihl, akčně se vymyslela dočasná náhrada - seminář před oponou, která se od té doby stal neodmyslitelnou součástí každého představení a následně byly semináře zakomponovány do všech her následujících. (24.03.2015)

Hra, resp. seminář byl trošku delší než obvykle, ale to nebylo na škodu, právě naopak, přednášky byly hodně vtipné, navíc dobře využívaly přítomnosti všech pánů na pódiu (nejvíc mě bavil Zdeněk Svěrák). Samotná hra byla co do kvantity humoru chudší, ale vynahradila si to několika povedenými momenty (např. bota, kosočtverce, tanečky-obvzláště ten pana Čepelky). "Jsem prostě jedním z mála, kteří máme absolutní sluch. To neříkám, protože bych se tím chtěl nějak chlubit, to je prostě fakt. A podobně jako lidé s určitou srdeční vadou jsou jak známo dobří proutkaři, jsme my absolutní sluchaři dobří krbaři. A tak jsem proklepáním zdí v bratrancově chalupě brzy označil místo, kde by bylo tak nejlépe krb vzbudovat...no, vlastně jsem našel komín." /// "Že mi vynesete spaní." - "Jaképak s tím medle sraní!?" - "Vezmu šířku, vezmu délku. Moc-li chcete přes prdelku?" (26.07.2011)

První hra Járy Cimrmana je výborná, a stejně jako většina jeho her, patří k těm nejlepším. Seminář byl fajn, ale hra je naprosto geniální, Svěrák jako sexuolog je naprosto famózní, stejně jako Čepelka v roli matky Žílové (ten tanec je fakt něco). Jako vždy se sice ani v Aktu téměř nic neděje, prostě jednoaktovka, kde se celou dobu sedí v jedné místnosti, ale to přece nemůže vadit. Tady jsou totiž všechny postavy naprosto luxusní a vtipné dialogy neskutečně funkční, hra rychle utekla a já se bavil jako vždy od začátku až do konce. Navíc je tam spousta tanečků, veršů a nějaká ta písnička, takže prostě naprosto super. Erotika, erotika, proč se nás tak mocně týká? 100%. (04.01.2018)

,,Pravím-li, řekl Jára Cimrman, že existuje toliko okolní svět a neexistuji já, neznamená to, že nejsem ve vnějším světě vůbec patrný, neboť patrnost a existence jsou dvě naprosto odlišné věci. A dále Jára Cimrman přirovnal svět k jakési veliké ploše, uprostřed níž je místo, kde chybí Jára Cimrman. PANE REIDINGER, KAM JSTE MI DAL TU RULIČKU, S MOTOUZKEM???“ Následuje názorná ukázka………. ,,Na tomto místě, sám Cimrman upozornil, na velice zajímavý důsledek své filozofie. Jestliže totiž Cimrman tvrdí, že existuje pouze okolní svět a neexistuje on pak ale, jak jsme si teď ukázali, v okolním světě musí v důsledku toho, platit myšlenka zrcadlově obrácená. Totiž, že existuje jen on a neexistuje okolní svět, čili zpátky filozofie solipsismu. Autor tak vlastně zastává stanovisko, které zároveň vyvrací.“ Trpíte? Trpte, též jsem na hodinách filozofie trpěla. Chtěla jsem vlastně jen říci, že Miloň Čepelka, jako paní Žílová, je dokonalá baba!!! POZOR NA MNOHOZNAČNOST POJMU JE. :oD Moje třetí nejoblíbenější hra. (12.03.2012)