Posel z Liptákova

Další Cimrmanovská nálož. Tentokráte pro mě zajímavý hra už jenom kvůli prostředí a vyprávění filmu Nejistá sezóna. Vždy jsem si tím pádem myslel, že jde o skvělý kus. Co si ale budeme, ty semináře jsou originální a skvělý nápad, ale z celého představení to bývá nejslabší část. Zvlášť když vlastně máte seminář, po něm následuje krátká inscenace, poté seminář a další inscenace. Je to jako pít projímadlo s vodou, ale není to díkybohu takové utrpení. Samotné představení Vizionář je prostě skvělé. Má vše co potřebuje a nádherně to spolu funguje. Stále je tam problém v tom, že ze více jak sto minutové hry se bavíte v celku krátký čas. Z úcty k tradici... (13.06.2018)

Pod souhrnným názvem Posel z Liptákova se ukrývají dvě jednoaktové hry Posel světla a Vizionář. Představení je tak rozděleno na dvě části, tvořené kratším seminářem ("Tak nejprve bych chtěl říci, že všechny nejdůležitější objevy jsem učinil já!") následovaným hrou. Vizionář je pro většinu diváků asi známější, mně osobně se víc líbil Posel světla, hlavně archaické nadávky typu "průduch". (17.12.2005)

„Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá“ Dvě hry v jednom byly velice nevšedním nápadem, ale vůbec ne špatným. K jejich spojitosti lze mít námitky, ke kvalitě rovněž, ale ani Posel z Liptákova (Hra z budoucnosti), ani Vizionář (Hra se smrtí) není zbytečně natahován na úkor těch lepších vtipů. Obě dvě mají délku tak akorát, i přednášky jsou dlouhé a zamýšlenou trapností okořeněné tak akorát. Pobaví vtipné vyprávění o nudné cestě do Liptákova s pověstně známou meteorologickou enumerací, i roztomile „vesnická“ vize budoucnosti, které vypovídají více o mezilidských vztazích, než o technickém pokroku. Obzvlášť Vizionář patří svou myšlenkou (vyrovnávání se se smrtí) k těm vážnějším cimrmanovským hrám, ačkoliv jej vážně dost dobře brát nelze. V roli Smrtky je obzvlášť nezapomenutelný Zdeněk Svěrák, z jeho závěrečného „nashledanou“ proneseného do publika až mrazí. 75% (24.06.2007)

Tentokrát místo samotného komentáře lehce zneužiju místní csfd k soukromému inzerátu. Snad mi promine(te). „Ztratil se (mi) resp. hledá se, univerzální ptakopysk. Poznávací znamení. Slyší na jméno Jindra a naposledy byl viděn jak si to uhání (bez nožičky, je však možné (pravděpodobné), že již dorostla) s rozcupovanou ponožkou v hubě, po náměstí Liptákova. Šťastnému nálezci náleží odměna (batoh včetně jeho obsahu), kterou ochotně dodal kolega Brukner. Avšak né hned, až příležitostně :-) Konec inzerátu. Co dodat. Geniální seminář(e) tentokrát předčí hry, avšak tím nechci vůbec naznačovat, že kvalita her samotných by absentovala. Osobně mám o pověstný chlup raději Vizionáře (to v alternaci s L. Smoljakem), avšak musím uznat, že při závěrečném rozloučení se Z. Svěráka s publikem, (téměř) tuhne krev v žilách. Tak na (brzkou) shledanou, mistři. 90% (08.01.2013)

Záznam představení jsem sledoval jako velmi zanícený divák ... Ani šachová literatura neuznala za vhodné zařadit Cimrmana do seznamu světových velmistrů, ačkoli jedině on dokázal vyvést z rovnováhy tak neotřesitelného šachistu, jakým byl Capablanka, když mu při jeho simultánce v Madridu hrozil dvojitým šachem, což velmistra znervóznilo natolik, že ohlásil tah na G 12, čímž se ocitl zcela mimo šachovnici, a zaznamenal tak vlastně první aut v dějinách šachu. (21.02.2013)