Obsahy(1)
K mnoha smolným stránkám Cimrmanova života patřila i chudoba. V jeho divadelní kočující společnosti Lipany se projevila mimo jiné velkou fluktuací herců. Pokud šlo o odchod domluvený domluvený s dostatečným předstihem, dala se situace zvládnout. Došlo-li k němu s křikem a prásknutím dveřmi a často jen pár hodin před představením, prožil soubor i jeho principál horké chvíle. Takové zkušenosti stojí v pozadí hry Záskok. Milovníkům díla tohoto zneuznaného Čecha se dostává do rukou svědectví z této oblasti mistrova života, v níž se nejvíc naplnil jeho osud - z divadla. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (454)
Génius schovaný ve Zdeňku Svěrákovi a Ladislavu Smoljakovi (tím nechci ostatní členy souboru nijak shazovat, ale tito dva mistři jsou přeci jen nejzasloužilejší cimrmanologové) se nejvíce projevuje právě při představeních DJC, protože u Cimrmana je dovoleno vše! Každý seminář a každá hra jsou jedním slovem GENIÁLNÍ! Neexistovalo, neexistuje a ani nebude existovat lepšího, vtipnějšího a inteligentnějšího humoru! ()
Přesně ten druh představení, které považuju za typický produkt divadla Járy Cimrmana, to znamená po herecké stránce lehce naivní a zároveň scénářem chytré, navíc se spoustou slovních hříček a půvabných vtípků, které nezachází nikam do lacinosti, ale dokážou oslovit prakticky všechny divácké vrstvy a věkové kategorie. Celkový dojem: 100 %. Jedna z mnoha věcí, která je mi na Cimrmanech sympatická, je, jakou dokázali vytvořit dělnou partu a např. využít i postiženého kolegy ve velmi slušné roli. ()
Prvních 29 minut "přednášky" mi přišlo zcela nesnesitelných, sledoval jsem to s kamennou tváří a psychicky mi to fakt nedělalo dobře. Když ale konečně začne samotná hra, překvapeně jsem zjistil, že to je MÍSTY docela vtipné. Že bych z toho byl nějak nekriticky nadšený se ovšem určitě říct nedá a stále nechápu, co na tom Cimrmanovi všichni vidí, ale pro rozšíření obzorů to nebylo tak hrozné, jak jsem se bál. Chuť vidět něco dalšího od Svěráka a spol. v sobě však už nenacházím, toto byla skutečně velká výjimka na základě osobního doporučení. ()
já vám nevím.. čekal jsem od Záskoku podobnou smršť vtipu a nesmrtelných hlášek, jako nabídlo geniální Dobytí severního pólu, ale nedostal jsem ani jedno.. ne, že by to snad místy nebylo zábavné, nebo alespoň úsměvné, ale po většinu času jsem se zkrátka nesmál.. moje druhé setkání s Divadlem Járy Cimrmana tak dopadlo spíš zklamáním.. ()
No samotnej seminar je sice vtipnej, dojde i na hru po tme, ale nijak extremne nevybocuje z jinejch petihvezdickovejch seminaru, takze jsem nebyl absolutne pripravenej na tu neskutecnou jizdu, ktera prisla po tom. Hra Vlasta je totiz tak neskutecne vtipnej masakr, ze jsem snad vtipnejsi hru od DJC nevidel. A navic tentokrat je tu snesitelnej i ten Penc. Ale ten, o koho tu jde hlavne, je naprosto giganticky genialni Sverak, kterej predvadi neco neskutecnyho. Samozrejme ostatni mu zdarne sekundujou, hlavne Vlasta Petra Bruknera a zvedavej invalida Jana Kaspara. Jedna z nejlepsich her, ktera se jiste zaradi mezi moje oblibene. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (22)
- Hra měla premiéru 27. března 1994. Jedná se tedy o první hru, která měla premiéru v současném působišti Divadla Járy Cimrmana, a to na Žižkově. Tehdy ještě Divadlo T. G. Masaryka. (mnaucz)
- Když se hra hrála poprvé v Českých Budějovicích, část hry, ve které Vavroch vzpomíná na Budějovice a nevěří, že by někdo mohl říct takový nesmysl jako „V Českých Budějovicích by chtěl žít každý,“ a divákům nepřipadala směšná.. Prý si diváci mysleli, že je to pro každé město proměnlivé. (Např. že v Prachaticích se řekne: „V Prachaticích by chtěl žít každý“). Až s výdejem hry na CD se tato věta stala populární i v Budějovicích. (mnaucz)
Reklama