Obsahy(1)
Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (221)
Jeden z těch slabších cimrmanů, takže nemůžu dát bezmyšlenkovitě zase 4 hvězdy. Moje myšlenky totiž jsou: vím, že na začátku v semináři bylo upozorněno, že to jejich zpívání vlastně není o zpěvu, ale přesto mě to tam nebavilo (ani ty tance nějak zvlášť nepobavily). Samotná hra podle mě obsahuje tak polovinu dobrého humoru v porovnání s ostatními hrami, co znám. I samotný seminář je tentokrát docela suchý, až na velice vtipné vystoupení posluchače večerní školy cimrmanologie Václava Kotka, který ještě moc neumí přednášet, chch. Jinak jsem se ale bohužel moc nesmál, až na několik dobrých, např.: "Nejen pohlaví. Žije tu se mnou celá má vnučka." nebo "Zařídil si hospodu u silnice na Písek, ale chodili mu tam lidi.". Zajímavé je, že se zde poprvé objevuje postava policejního inspektora Trachty, kterou známe pak z legendárního Rozpuštěného a vypuštěného. Nízké hodnocení přičítám taky tomu, že nemám rád operety. ()
Jako zanícený cimrmanolog, schopný hodiny a hodiny vyprávět repliky ze všech her krom Českého nebe, se kterým jsem ještě žel neměl tu čest, snad ani nemohu jinak. Mohl bych pár her vyzdvihnout, avšak žádnou bych nedokázal označit za slabší či méně oblíbenou. Stejně ode mne každá dostane "kilo", tak co... 100% ()
Seminář mi pro změnu tentokrát nepřišel příliš vyvážený, na jednu stranu pár úseků bylo vskutku vynikajících, ovšem momenty se našly i slabší, holt nejde přednášet 45 minut vkuse a stále zábavně... Hra na tom byla podobně, na Svěráka je vždy radost pohledět a Miloň Čepelka se také nenechal zahambit, práve naopak ("Děvka!"), jenže zábava to nebyla vždy z třídy nejvyšší, po skončení jsem měl poněkud lhostejné pocity. 7/10 ()
Tak tady půjdu hodně proti proudu. Tematicky roztroušená a nezajímavá Hospoda na mýtince mě ani jednou nedonutila se pousmát, natož zasmát. Tam, kde v Aktu byla úžasná taneční vystoupení, je tady akorát otravná operetní koncepce. Hlášek hodně málo, přílišná repetetivnost, prostě hrozná zívačka a pro mě velmi nepříjemné zjevení ve tvorbě DJC. 40% ()
Viděl jsem ve složení Smoljak, Hraběta, Reidinger, Kotek. Pro mě zklamání především v tom, že hostinského nehrál Svěrák, barona nehrál Čepelka a vězně nehrál (přítomný!) Smoljak... Ale jinak skvělá zábava, jedna z mých nejoblíbenějších her DJC. Seminář mě až tolik nebaví (i když popis operety Proso je dokonalý), zato samotná hra vše vynahradí :-) ()
Galerie (6)
Zajímavosti (23)
- Kvůli představení Hospoda na Mýtince přibyl na pozvání režiséra Ladislava Smoljaka do divadla v roce 1969 Pavel Vondruška jako výpomoc k hudební stránce této hry. Ten do souboru na pomoc přizval Jana Klusáka. Jako odměnu dostali oba dva v představení Hospoda na Mýtince role. Pavel Vondruška roli Hraběte Ferdinanda von Zeppelina (hrál ji až do roku 2004) a Jan Klusák roli Hostinského (hrál ji až do roku 1976). Jan Klusák nakonec v divadle uvízl do roku 1975 a Pavel Vondruška hrál až do své smrti. Smoljaka to dost štvalo, protože Jan Klusák nebyl u režimu dobře zapsán, a tak mě strach o existenci souboru. (mnaucz)
- Tato hra se jako první hrála na zájezdě, a to v roce 1970 v plzeňském klubu Alfa. (mnaucz)
- Miloň Čepelka v jednom rozhovoru prozradil, že vždy když hraje Hospodu na Mýtince, tak „hází“ Zdeňku Svěrákovi první slovo každé věty, když Zdeněk Svěrák zpívá Árii Tuláka. (mnaucz)
Reklama