Obsahy(1)
Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (221)
Moje druhá nejoblíbenější hra Divadla Járy Cimrmana (jako bonus jsou zde páni Smoljak i Svěrák). Už ten hostinský, který nemá rád lidi stojí za zmínku. Nejlepší hlášky vůbec: "No moment, ne tak hr, na takový návaly tady nejsem zařízenej"; "Ty moje pruhované štěstí"; To je směšné cha, cha ,cha; tuze směšné cha, cha, cha"; "Děvka!"; "Před 3 dny se vydala do města pro šafrán a trochu toho zázvoru, děvenka moje starostlivá". ()
„Moje staré hodiny bijí čtyři hodiny.“ Absolutní rým ukazuje tobě nejvyšší čas k návštěvě Hospody Na mýtince Járy Cimrmana - kde z nebe cyklistické zvonky padají - přepadne-li tě splín, depka, melancholie a jiná potfornost potforná, či „šílenství Žofiino“ Ludvíku, můj jediný příteli. „Bez hosta hospodu neuživíš. A uživíš-li, nepobavíš se. A pobavíš-li se, jen do pláče…“ „Jak jsem šťastna, že Vám ušel plyn“ milý hrabě von Ferdinande Zeppeline. „Zůstaňte a dobře Vám zaplatím.“ „Saprmen, to je smůla. Ještěže jsem vyvázl se zdravou koží.“ Kulhánku číslo 21 - „Vy mé pruhované štěstí!“ „Mám v cestovním vaku turistický oděv – nechcete?“ „Ale jó, klidně. Já sním všechno“ říká „prostý selský sekáček trávy.“ „Široko daleko jen my čtyři. Široko daleko jen my pět. Čtyři. Pět. Jó zpět - PĚT!“ „Spravedlnost nakonec vždycky zvítězí“ pašeráku Gőtzi, zvaný Žížalo! ()
Seminář patří mezi nejlepší, tady opravdu nejen doplňuje, ale sám o sobě je hodně vtipný. Ale opereta jako taková je sice vtipná, ale do dokonalosti jí ještě něco chybí, takže "jenom" 4.5 * Ale asi jsem zbytečně přísný, je to jen v porovnání s ostatními cimrmanovskými kousky, jinak by to bylo jasných 5 :) ()
...dědeček byl vyhlášený samotář. Lidem se vyhýbal a nikoho kolem sebe nesnesl. Ale odjakživa toužil stát se hostinským. Nejdřív si otevřel hospodu u silnice na Písek. Ale chodili mu tam lidi.... ...Tak to vidíte, pane Kulhánek. Vezměte si příklad - ze sebe. Byl jste vždycky poctivý člověk? Byl. Odseděl jste si poctivě dvacet let? Odseděl. Vidíte. Poctivost se nakonec vždycky vyplácí.... ()
Dokonalost pro pokročilé posluchače Cimrmanologie, kteří studují jeho hudební fakultu. Je poněkud zvláštní, že i prostý lid je schopný se pobavit se všemi těmi Leháry a Straussy, ale naopak Cimrman v říši hudby je už pro něj oříškem. Inu, šafrán a děvka Růženka zřejmě nepotřebují překladu ;) "A vůně šeříků láká motýly na hrob tuláka, vždyť jako jiným též mu kvet ten máje květ." ()
Galerie (6)
Zajímavosti (23)
- Postava studenta cimrmanologie byla napsána na tělo Petru Bruknerovi. Avšak později se stala rolí, kterou prošel každý začátečník. Kromě Petra Bruknera např. Josef Koudelka, Jan Kašpar, Václav Kotek, Bořivoj Penc a další. Zdeněk Svěrák to definuje tak, že: „V semináři má představitel většinou trému, ale k té roli se to hodí, protože je tak i napsána. A ve druhé části tam vlastně na konci chvíli sedí, pak se zvedne, a artikuluje ten záznam z pásku, aby to vypadlo, že to říká on, pak odvede Zeppelina a pak se ještě na závěr vrátí. Pro začátečníka ideální role.“ (mnaucz)
- Miloň Čepelka v jednom rozhovoru prozradil, že vždy když hraje Hospodu na Mýtince, tak „hází“ Zdeňku Svěrákovi první slovo každé věty, když Zdeněk Svěrák zpívá Árii Tuláka. (mnaucz)
- Tento záznam hry Hospoda na Mýtince byl natočen v době, když už se doprovodná hudba z pásku zpomalila. Je to samozřejmě kvůli tomu, že aktérům již rychlý záznam hudby ujížděl a bylo nutné ho zpomalit. Porovnat to lze na 4. záznamech. Je dobré si všímat i roků, kdy záznam vznikl. V představení „Cimrman sobě“ (1991) je pásek z původní rychlostí. Na této verzi (1997) je pásek mírně zpomalen. V představení „Ze hry do hry“ (2007) je pásek celkem značně zpomalený. A v představení „Psaní do nebe“ (2017) je zpomalení asi nejznačnější. (mnaucz)
Reklama