Obsahy(1)
Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (221)
Jeden z těch slabších cimrmanů, takže nemůžu dát bezmyšlenkovitě zase 4 hvězdy. Moje myšlenky totiž jsou: vím, že na začátku v semináři bylo upozorněno, že to jejich zpívání vlastně není o zpěvu, ale přesto mě to tam nebavilo (ani ty tance nějak zvlášť nepobavily). Samotná hra podle mě obsahuje tak polovinu dobrého humoru v porovnání s ostatními hrami, co znám. I samotný seminář je tentokrát docela suchý, až na velice vtipné vystoupení posluchače večerní školy cimrmanologie Václava Kotka, který ještě moc neumí přednášet, chch. Jinak jsem se ale bohužel moc nesmál, až na několik dobrých, např.: "Nejen pohlaví. Žije tu se mnou celá má vnučka." nebo "Zařídil si hospodu u silnice na Písek, ale chodili mu tam lidi.". Zajímavé je, že se zde poprvé objevuje postava policejního inspektora Trachty, kterou známe pak z legendárního Rozpuštěného a vypuštěného. Nízké hodnocení přičítám taky tomu, že nemám rád operety. ()
Jako zanícený cimrmanolog, schopný hodiny a hodiny vyprávět repliky ze všech her krom Českého nebe, se kterým jsem ještě žel neměl tu čest, snad ani nemohu jinak. Mohl bych pár her vyzdvihnout, avšak žádnou bych nedokázal označit za slabší či méně oblíbenou. Stejně ode mne každá dostane "kilo", tak co... 100% ()
V době vzniku hry se do Prahy nejezdilo na Ježíše Superhvězdu nebo na Bídníky. Vrcholem návštěvy vesničana v Praze byla návštěva Karlínského divadla, kde hráli nějakou operetu a když měl opravdu štěstí, viděl i Pepíčka Beka nebo Pepíčka Zímu. Opereta byl určitý měšťácký způsob popisu sexuálního života buržoazie, který byl zaobalený tanečními čísly. Cimrmani tuto formu operety zparodovali dokonale. ()
Tak tady půjdu hodně proti proudu. Tematicky roztroušená a nezajímavá Hospoda na mýtince mě ani jednou nedonutila se pousmát, natož zasmát. Tam, kde v Aktu byla úžasná taneční vystoupení, je tady akorát otravná operetní koncepce. Hlášek hodně málo, přílišná repetetivnost, prostě hrozná zívačka a pro mě velmi nepříjemné zjevení ve tvorbě DJC. 40% ()
"Cimrman, tento podivuhodný básník, beletrista, dramatik. malíř, filozof, aviatik, pedagog a gynekolog samouk..." Čím víckrát jsem viděl Hospodu na mýtince, tím víc se mi líbí. Přednáška i opereta jsou takřka geniální. Jedna z nejlepších her. Perfektní trio Svěrák, Smoljak a Čepelka. "To je směšné Achacha. To je směšné Achacha." [Viděno naživo] (82 %) ()
Galerie (6)
Zajímavosti (23)
- Podle Miloně Čepelky se v jeden čas smáli diváci více, když Kulhánek řekne: „...a najednou, kde se vzali, tu se vzali dva četnící,“ což se cenzorům nelíbilo, ale v textu to nakonec zůstalo. Miloň Čepelka ještě dodává „...nakonec to tam zůstalo, protože asi za 3 měsíce, co jim to začalo vadit, Svěrák se Smoljakem odevzdali „Posel z Liptákova“, takže je to už asi nezajímalo.“ (mnaucz)
- Ladislav Smoljak, který na tomto záznamu hraje vězně Aloise Kulhánka, se v roce 2007 sám přeobsadil do role Hraběte Zeppelina, aby měl kdo alternovat Miloně Čepelku poté, co Pavel Vondruška v této hře přestal hrát. Po něm roli Aloise Kulhánka zdělil Petr Reidinger. (mnaucz)
- Árie „Tuláka“, kterou zpívá Hostinský (v tomto případě Zdeněk Svěrák), byla původně delší. Zpívala se na dvě sloky. Text byl shodný s původní Árii „Tuláka“ od Rudolfa Piskáčka, konkrétně s poslední slokou. (mnaucz)
Reklama