Obsahy(1)
Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (221)
"Cimrman, tento podivuhodný básník, beletrista, dramatik. malíř, filozof, aviatik, pedagog a gynekolog samouk..." Čím víckrát jsem viděl Hospodu na mýtince, tím víc se mi líbí. Přednáška i opereta jsou takřka geniální. Jedna z nejlepších her. Perfektní trio Svěrák, Smoljak a Čepelka. "To je směšné Achacha. To je směšné Achacha." [Viděno naživo] (82 %) ()
Je zde několik velmi slibných a hodně vtipných scén a situací, ale celkově to na mě působí slabším dojmem než obvykle. V přednášce se dozvíme o významu Járy Cimrmana jako tvůrce monumentální sedmihodinové operety Proso, které ale bylo významnými osobnostmi hudebního odvětví té doby dokonale rozebráno a vydáváno za jejich vlastní. Dovídáme se o jeho snaze dosáhnout co největší melodičnosti ve svých operetách. A jako představení vidíme malý úsek z Prosa, což je poměrně zdařilá parodie na operety. Hostinský (dobrý Zdeněk Svěrák) má hospodu na samotě. A tak když do jeho hostince zavítají dva návštěvníci, neváhá udělat vše možné, aby si hosty udržel co nejdéle. Nejdříve přichází hrabě Zeppelin (skvělý Miloň Čepelka), nadrženc, ze kterého se vyklube pašerák zvonků na kola. Dalším je vězeň (Ladislav Smoljak), který se dostává k hospodě po nesmyslném útěku z vězení a je zde držen přeludem svého anděla. A pak je tu ještě inspektor Trachta (Václav Kotek), který konečně může chytit svého pašeráka. A zpívá se a tak nějak i tancuje. ()
Měl jsem pocit, že u Cimrmanů byly semináře vždycky lepší než samotná hra, ale tady tomu překvapivě bylo naopak. Zatímco co seminář mě spíš nudil a bavil jen výjimečně, u hry už jsem se bavil celkem dobře, ať už všemožnými dobrými nápady, hláškami nebo taky samotným příběhem. A to i přes to, že jsem měl docela velké obavy z toho, jestli mi sedne se všemi těmi písničkami - a naštěstí jo, ačkoli ty písničky na té hře byly tím nejmíň zajímavým. Vlastně jenom právě ta hra je důvodem, proč bych si kdy Hospodu Na mýtince znova pustil, protože ten seminář mě skutečně jaksi dost minul... Právě tenhle fakt ale moje jinak průměrné dojmy celkem zachránil, takže nakonec tu čtvrtou hvězdu rád přihodím. Slabé 4* ()
"Děvka"....Hospoda na mýtince je určitě nejbláznivější Cimrman, jakého jsem zatím viděl. Pravda - rozjezd opravdu trochu pomalejší, ale s přibývajícími minutami se to zvrhne na "sólo pro tři blázny a vycpaného štamgastu", s krásnými zpěvy a neméně poutavými tanci. Navrch kupa nesmrtelných hlášek. Děvka! ()
...dědeček byl vyhlášený samotář. Lidem se vyhýbal a nikoho kolem sebe nesnesl. Ale odjakživa toužil stát se hostinským. Nejdřív si otevřel hospodu u silnice na Písek. Ale chodili mu tam lidi.... ...Tak to vidíte, pane Kulhánek. Vezměte si příklad - ze sebe. Byl jste vždycky poctivý člověk? Byl. Odseděl jste si poctivě dvacet let? Odseděl. Vidíte. Poctivost se nakonec vždycky vyplácí.... ()
Galerie (6)
Zajímavosti (23)
- Miloň Čepelka v jednom rozhovoru prozradil, že vždy když hraje Hospodu na Mýtince, tak „hází“ Zdeňku Svěrákovi první slovo každé věty, když Zdeněk Svěrák zpívá Árii Tuláka. (mnaucz)
- Miloň Čepelka v rozhovoru prozradil, že někdy v roce 1970, když řekl v semináři: „I letos to je 100 let, co se Jára Cimrman narodil,“ někdo oznámil, že si v hře v Hospoda na Mýtince utahují z Vladimíra Iljiče Lenina a soubor musel vysvětlovat, že tuto pasáž mají v textu už od premiéru. (mnaucz)
- Podle Miloně Čepelky se v jeden čas smáli diváci více, když Kulhánek řekne: „...a najednou, kde se vzali, tu se vzali dva četnící,“ což se cenzorům nelíbilo, ale v textu to nakonec zůstalo. Miloň Čepelka ještě dodává „...nakonec to tam zůstalo, protože asi za 3 měsíce, co jim to začalo vadit, Svěrák se Smoljakem odevzdali „Posel z Liptákova“, takže je to už asi nezajímalo.“ (mnaucz)
Reklama