Obsahy(1)
V úvodním semináři se seznámíme s Cimrmanovou pedagogickou šesterkou. Dozvíme se například, co je to pomněnka a nezapomněnka, co znamená trestání učitele učitelem nebo jak vypadalo mimoslovní dorozumívání, které Cimrman zavedl při výuce. Názorně je při recitaci poezie převedena i „zásada oživlého dřeva“ a nechybí praktické ověření fyzikálních zásad – kupříkladu, že světlo je rychlejší zvuku. Cimrman zabrousil i do filozofie, když popsal teorii poznání: vycházíme-li totiž z jeho premisy, že „omyl je přesný“, pak na konci procesu je „poznání, že nevíme sice nic, ale zase to víme správně“. Divadelní hra Vyšetřování ztráty třídní knihy, která následuje, začíná nabádáním pana učitele, „přihlašte se“, neboť „chlapci, my tu třídní knihu hledáme již sedmý rok!“ a k tomuto konstatování není co dodat ani po příchodu ředitele či školního inspektora. Bavte se tedy s námi při sledování Cimrmanovy zábavné sondy do rakouskouherského školství… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (282)
„Jenže chlapci, my už tu třídní knihu hledáme sedmý rok… to už pomalu přestává být vtipné“ Cimrmanům školní prostředí velice svědčí, je poznat, že pánové Svěrák a Smoljak mají s danou tématikou jisté zkušenosti a vědí, jak to na takové obyčejné škole chodí. Jak se třídní učitelé podbízejí ředitelům, ředitelé inspektorům, inspektoři…, jak blízká je kantorům přetvářka, nakolik důvěryhodné jsou vztahy mezi učitelem a žákem atd. Přednáška je velice zdařilá, jenom místy příliš odbíhá od hlavního tématu, tedy „Cimrman pedagog“. Více než u jiných přednášek je zde využíváno fyzického humoru, který však nikdy nesklouzne k lacinosti. Samotná hra je zpočátku „one man show“ Zdeňka Svěráka, ten roli kantora z dobře známých důvodů vystihl výtečně, nápomocno mu přitom je rovněž publikum v roli imaginárních studentů. Když přibývají další postavy, hra se vzdaluje na začátku nastíněné zápletce a stává se spíše jakousi školskou satirou. Nepříliš vtipný a relativně zdlouhavý byl výstup školního inspektora, který mohl na scénu klidně přijít i později. Úplně mi nesednul otevřený závěr jako z absurdního dramatu. 85% ()
"Tak učí se dobře, to nemohu říct", "Tak tady už ale přestává všechna..žerty stranou", "Je to takový ošklivý a zlý nepěkná věc", "Víte, jak mi říkali? Strašný Láďa!", "Vy jste tupá, odporná, deprivovaná hovada!", "Vždyť je to tady samý debil nebo blbeček!", "Tak trošku jsem si zapřeháněl", "Akorát támhle vzadu, to je jediná výjimka, sedí dva blbečci vedle sebe", "No tak chlapci, kdo si uleví??"...................... moje hodnocení = 10 z 10. ()
Věčný (m)učedník pravého českého humoru. Přiznávám, že dvojice Svěrák&Smoljak pro mě představuje takový humorný oříšek. Je to tak chytře vyvedené, až se to u mě dostává do dávícího traktu, dál už jen zřídka. Jsem však mistrem vytlačovaného smíchu, takže každých pět vteřin zní místností salva smíchu, někdy se směji i hodně dopředu, tudíž množství replik zaniká v tom nekontrolovatelném jekotu. Trénink bránice je zaručen i s touhle humornou kauzou, která je vskutku originální, i když zrovna nemáte den Smějavec. Je to nevtíravé, nevlezlé i nepodbízivé. Takže vlastně chválím dva Velké otce humoru, kteří na svém humoru odkojí další generace Petrů, Vladimírů i jiných Čechů. Máme tak jistotu, že velký český duch nezanikne, nezemře a stále bude plápolat, dokud Češi Čechům budou humorně naslouchat. Pobavil jsem se tak akorát, vkusně. A nic se nemá přehánět. Vždyť regulérně hrozilo, že ztráta školní knihy v případné předělávce někým jiným by mohla být mnohem absurdnější banalita. 6/10 ()
všechno k tomuto již bylo napsáno, tak přidám mou nejsilnější vzpomínku se hrou spojenou: předtím než jsem letos maturoval, probíhal v naší třídě lítý boj o to, z jakých 40 knih si budeme vybírat 20 ze kterých si jednu vytáhneme u maturity, boj to byl tvrdý, avšak přesto se Cimrmanovskému křídlu (bohužel v menšině) podařilo protlačit právě toto dílo (ale ztráty byly velké, kupříkladu Švejk či vojna a mír byly obětovány), bohužel jsem si ho u zkoušky nevytáhl, jak já toužil po tom, podívat se na zkoušející a odcitovat jednu ze Smolijakových hlášek... (není těžké přijít na to kterou) ()
Jsem šokován! Trochu absurdní divadla od Járy Cimrmana. Cože? Ano je to tak, ale i přesto toto divadlo baví a to vrchovatě. Svěrákova role je mu šitá přímo na míru a zde konečně dokazuje, že dokáže obstát i jako důstojný herec. Aneb mám pokračovat? Mám opět omílat, jak jsou Cimrmani toliko zabavní a originální. Ne, myslím že už to vážně nemá cenu. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (14)
- Seminář, kdy se Zdeněk Svěrák zmíní o konferenci „Dědicové Komenského“, je vytvořen na motivy semináře ze hry „Domácí Zabijačka“. Vidět ji můžeme na záznamu výročního představení k 30 letům Divadla Járy Cimrmana. (mnaucz)
- Původně třída 7.C, o které mluví učitel (Zdeněk Svěrák,) nebyla na školní exkurzi v pivovaru, ale na řepné brigádě. Avšak když hra měla v roce 1972 obnovenou premiéru a byla začleněna do Cimrmanovy doby, tak byl tento vtip změněn. (mnaucz)
- V posledních letech života Jaroslava Weigela musel s nošením hrací skříňky pomáhat Michal Weigel v kulisackém obleku. (TomasSlach)
Reklama