Emma

Po zhlédnutí nejnovější adaptace klasického románu Jane Austenové jsem dostala chuť podívat se pro změnu na verzi asi nejznámější (protože Gwyneth). Mohla bych říct, že oba filmy trpí stejným neduhem, a to nevýraznými mužskými postavami (snad až na mladinkého Ewana McGregora, kterému sice dlouhé vlasy moc nesluší, ale zpívat uměl solidně ještě před "Moulin Rouge"). Najdeme zde i jemné náznaky humoru a moc hezky je natočena například část, kdy si Emma uvědomí, že je sama zamilovaná - trhání lístků kopretin, aby si ověřila, koho pan K. miluje - "Kopretiny už rozhodně pěstovat nebudeme. Je to ošklivý plevel." Novější snímek mě celkově bavil více, ale tyhle 3* jsou hodně silné. (23.07.2020)

Původní hodnocení zvyšuji, protože i když začátek filmu musí být pro toho, kdo knihu nečetl značně zmatečný (Harriet bydlí u paní Goddardové - kdo je paní Goddardová?, pan Martin ji požádal o ruku - kdo je pan Martin?) ve skutečnosti se tento film zařazuje se ctí po bok Rozumu a citu, i když za Pýchou a předsudkem poněkud pokulhává, ale také vystihuje ducha doby, přestože ji více idealizuje. Trochu potlačená je tady oproti knize postava Franka Churchilla, který mohl ve skvělém podání Ewana McGregora dostat více protoru, podobně jako má v knize. Takhle z toho vyšel až moc se ctí. Gwyneth byla rozkošná a pan Knightley správně obsazený, velký sympaťák. Hrdinky Jane Austenové jsou roztomilé, ale strašně natvrdlé. :-). Proto je mám asi ráda. (27.04.2011)

Bylo to tak zajímavé, že jsem se při tom dokázala učit dějiny umění... ale pár scén mě zaujalo tak, že jsem jim věnovala téměř 90% své momentální pozornosti. Románům Jane Austin přidává na atraktivitě zejména prostředí smetánky před dvěma sty let. Přestože to i mě dříve přitahovalo, už mi to nic neříká. Celý tenhle film mi přišel v podstatě jen jako ukázka toho, jak se může bavit opravdu znuděná slečna (to mi nehrozí). A protože má ta slečinka 'čisté srdce', je jasné, že to bude pohádka... (27.04.2011)

Emma je nejkouzelnějším románem Austenové. Vypráví o sebejisté, přesto velmi omylné dohazovačce, která skrze starost o své okolí zapomněla sama na sebe. Dlouho jsem o téhle adaptaci s jemnou a křehkou Gwyneth věděla a nyní jsem velmi spokojená, že jsem právě s tímhle zážitkem počkala. Není nutné takové poklady uspěchat. Vhodné zejména tam, kde divák ocení empírovou pastvu pro oči. (03.01.2019)

Myslela jsem si, že v zabíjení času jsem profík, ovšem při sledování anglické smetánky, jež nemá na práci nic lepšího než procházet se prosluněnými parky, pořádat pikniky a bály a tlachat o zasnoubení, jsem si připadala jako Alenka v říši divů. Holt stará dobrá Jane (Austen). :-) Nakonec jsem se tedy dívala na příjemnou a milou pohádku o tom, že každý svého štěstí dojde a že z dávného přítele se může vyklubat "my Mister Knightley". :-) Pochvalu si jistě zaslouží Rachel Portman za hudební doprovod, lidi, kteří se starali o výpravu, nádherný duet Emmy a Franka a několik nezapomenutelných hlášek ("Ona je chudá stará panna, a je to jen chudoba, co činí svobodný stav politováníhodným. Bohatá svobodná žena je vždy hodna úcty.", "Sama se nikdy nechválím, ale mí přátelé tvrdí, že vím, jak udělat sendvič.", "Dobrý Bože, když nemůže sdílet život se mnou, je špatné chtít, aby se neženil vůbec? Ať je vše jako dřív, ať přichází kdykoliv, vždy nejsvětlejší okamžik našich dnů, přirozený člen naší rodiny... Jen ať zůstane svobodný, Pane. Když zůstane svobodný, Pane, to mi úplně stačí. Skoro. Amen.", "Možná právě díky našim chybám patříme k sobě.") a za zmínku stojí i pohled na Ewana se lví hřívou. :-) P.S.: Jsem úchyl, když jsem v panu Knightleym po celou dobu viděla kombinaci Rimmera a Black Addera? :-) (08.03.2011)