Emma

Byla jsem docela zklamaná, čekala jsem další dobře zpracovaný příběh z pera Jane Austen, ale dočkala jsem se dvou poměrně nudných hodin přehlídky strašných účesů, v čele s Toni Collette, tý by na hlavě tyhle účesy měli zakázat, vypadala strašně. Velký tělo, malá hlava. Nemohla jsem si pomoct, ale hlavní hrdinka mě rozčilovala, pořád někoho cpala s někym dohromady a nedala si pokoj ani když jí to po stý nevyšlo. Ale Gwyneth tu roli zahrála poměrně dobře, vypadala tak naivně a nevinně. No, dávám tomu 3*, ale rozhodně nejslabší Austenovské natočené dílo. (04.06.2011)

Emmu jsem si kdysi pouštěla vždycky, když jsem měla splín a bylo mi smutno. A vždycky zafungovala. Svěží, milá, vtipná, s jiskřivými dialogy. Skvěle obsazená a odehrávající se ve sluncem zalité nádherné krajině. Pokud na vás něco působí jako elixír - není nad čím dumat. Tu radost musím nekriticky ohodnotit maximem. (17.09.2016)

Přiznávám, že literární tvorbu Jane Austen neznám – neláká mě. Naproti tomu z filmových adaptací jsem vyzkoušela většinu a po shlédnutí Emmy mám zvláštní tušení, jestli J.A. není nějakou pokrevní prapříbuznou Rosamundy Pilcher. Těžký kalibr té nejčervenější knihovny, dokoukat se do konce bylo za trest. Nuda a nuda, prázdnota a klišé obalené v trojobalu roztomilosti, rádoby duchaplnosti a malebnosti…Líbivost a směs dívčího půvabu s počínajícím ženstvím hlavní hrdinky mi po chvíli začaly lézt na nervy a já litovala, že mě jiné filmové adaptace (například tolik opěvovaná Pýcha a předsudek) dostatečně nevarovaly. Tohle opravdu není můj šálek (anglického) čaje. Jediná výjimka z filmů podle J.A. je Piano a to výjimka s velkým V. (27.04.2011)

Vynikající adaptace jednoho z mých oblíbených ormánů od Jane Austen. Na začátek bych chtěla všem doporučot, ať na to nekoukají s čekým dabingem, protože překlad je strašný a přehnaně až kýčovitě květnatý, což originál není. Film je docela věrným zpracováním knihy a skvělě odráží atmosféru románu. Herečtí představitelé byli vybráni výborně. Emma působí roztomile a lehkovážně, pan Knighlty rozvážně a charismaticky, občas roztomile nesměle. Důležitou součástí filmu je perfektní hudba, za kterou Rachel Portman dostala Oscara, a za zmínku určitě stojí i nádherně propracované kostýmy a skvělé účesy dam. Stejně jako kniha i film stojí na konverzacích a společenských situacích na anglickém venkově. A výsledek je více než kouzelný. (01.03.2011)

Přišlo mi to celé takové až moc "zastaralé", ale přesto tam bylo pár poťouchle, podvratně vtipných momentů, které mě příjemně překvapily. Hlavní roli v tom měla kamera, chovala se jako další postava ve filmu to bylo velmi nečekané a velmi osvěžující v tomto druhu konverzační komedie. Co mě naopak překvapilo nepříjemně byla hudba Rachel Portman. Svého času jsem se pořád dokola dívala na Čokoládu a zdejší soundtrack mi jí přišel hodně podobný (ačkoliv Čokoláda vznikla chronologicky až tři roky po Emmě), v některých momentech dokonce až stejný. Jsem si vědoma toho, že filmoví hudební skladatelé píšou sami sobě podobnou hudbu v jednom kuse (viz John Williams, od něj mi všechno zní "stejně"), a když je to spíš variace nebo pomrknutí (jako to dělá Hans Zimmer), tak to dokážu i ocenit jako kvalitu, když když mi to zní až moc pouze jako opakování, tak jsem z toho spíš smutná. Co se týče adaptace látky, tak je na tom tato Emma zatím nejhůř oproti všem ostatním filmovým zpracováním (2009 a 2020), která jsem zatím viděla. Slečna Batesová, pan a paní E, Frank Churchill, vztah Emmy s tatínkem, pouto přátelství s paní Westonovou bylo jinde uděláno lépe. Ani z herců mi tady ve své roli nepřišel nikdo tak zajímavý, že bych měla potřebu je zmínit. Možná snad Toni Collette, ale Mia Goth z 2020 se mi do té role hodila o trošičku víc. Goth ale měla taky tu výhodu, že její přátelství s Emmou bylo jedním ze základních pilířů jejich filmu, kdežto v této 1996 Emmě to byla spíš vedlejší linka a film se soustředil spíš na Emmu samotnou. Jejich přátelství ale nebylo zmasakrováno natolik jako v 2009 Emmě, kde bylo až na pár scén v polovině příběhu prakticky nepřítomné. Sečteno, podtrženo, v něčem lepší, v něčem horší než 2009, pořád mám nejradši 2020. Ještě mě čeká 1996 televizní a Clueless. (25.03.2022)