Vyloženě rodinná historie

Hodně trpká tragikomedie z roku 1969, která šla po natočení okamžitě do trezoru. Působivá alegorie na totalitní režim transformovaná do rodinného prostředí. Výborné herecké výkony všech zúčastněných (bohužel většina z nich už není mezi námi) a přitom hodně trpké "odhalení" českého národa v době totalitní a nevím, jak se to scénáristovi a režisérovi podařilo "uhodnout", ale dokonce i v následující době posttotalitní. Až z toho člověku mrazí ... Vzhledem k tomu, že tento TV film je stále bohužel víceméně "neznámý", tak mi připadá, jestli on v tom trezoru není "dočasně furt" anebo jestli opravdu většina národa raději sleduje "díla" úplně jiného druhu (Kameňáky, Babovřesky, nekonečné seriály a reality show, "pseudo-celebrity" nebo co zrovna zase podle Blesku kdo komu udělal) ... Ona ta faktická poznámka z konce tohoto TV filmu "Když se nám to tak dlouho líbilo, tak to přece nemohlo být tak špatné !" rezonuje hodně silně a o to více z toho musí diváka docela mrazit nebo se mu dělat "hodně šoufl" ... (20.09.2017)

Velmi trefná satira, do které režisér Dudek obsadil skvělé herce. Petr Haničinec zde byl v životní kondici, zcela nezvykle nepřehrával a podal výkon, který se bez uzardění mohl postavit po bok výkonu Záhorského. Ale tou nejlepší byla Slávka Budínová, která vystřídala tolik poloh, že by člověk nevěřil, že je možné je mít v jednom hereckém rejstříku. (02.06.2014)

Tak jako...toto je dosti povedená inscenace, která určitě vítězila v soutěži o "Zlatý trezor". Rodinná idylka v jednom domě se pozvolna rozjíždí....v druhé polovině se vedení rodiny chopí dva bratři (jeden hloupej násilník a druhej prohnaný lišák), lehkým chvatem ovládnou rodinné finance a zavedou totalitní systémek plný špiclování a udávání. Menšina pracuje a zbytek se ve jménu blaha rodiny povaluje. Paralela na komunismus zcela jasná, v daném kontextu padají moudra k zamyšlení. Závěr je ale zdrcující, neboť jasné je jen jedno, lidé jsou v principu tupé stádo živené bláhovou nadějí, že bude líp. Každý, kdo má koule jim nalhat, že se budou mít fajn, bude zvolen, a všichni na něj budou s nadšením dělat a provolávat mu slávu. Takže je to vlastně zcela současný film. 85% (08.09.2016)

"Vo co nám jde? O rodinu…." Tak v téhle rodině bych tedy žít vážně nechtěl....:D Úvodní zápletka spojená s nástupem totality v rodině Bohouše Záhorského mi přišla trošku moc vykonstruovaná. Ale musím uznat, že postupem času mě až mrazilo, jak dokonalou alegorii na totalitní systém tento televizní snímek nabízí. Jednoho člověka si totalitní vládci v rodině "koupí" tím, že mu (nabídkou špehování ostatních) dají pocit znovunabyté důležitosti, dalšímu se podbízejí nabídkou lepšího bydlení či zařízením něčeho, po čem dotyčný bezmezně touží. Běda však, když se někdo vzepře...To dojde na totalitní metody, jak za procesů v 50 letech. A když už to vážně nejde přes sílu, nejlepší asi je najít si nějakého dobráka (že by předobraz Alexandra Dubčeka?) a toho přesvědčit o tom, že ho "lid" vlastně miluje, i když je to láska pod dohledem odposlouchávacího zařízení. Opravdu mrazivá alegorie. Ani se nedivím, že se to soudruhům nelíbilo... Spíš mi přijde úžasné, že se to ještě vůbec stihlo natočit. (12.02.2021)

"Já se v životě knihy nedotkla... A to jsem kvůli ní začal číst knihu... Co dybysme se vod těch chybiček distancovali? Smaže se to a pak se necháme zvolit znovu... Jsem šťasten, že se skoncovalo s Pepovými násilnostmi... S hlupákama nejsi povinen hrát poctivě... NEJSI JAKO ONI." No sakra, to byl kalibr. Ono to totiž nejen přesně popisuje totalitu, ale i to, co a jakým způsobem přijde po ní. Dobrý úmysl vedoucí tu k absurdním, tu ke hrůzným koncům. Na alegorie podobného typu byla šedesátá léta úrodná, viz třeba Bílá paní. Tohle je navzdory absenci nadpřirozena ještě absurdnější, ale také drsnější ("Víš kolik facek stojí takový dobrovolný přiznání?" a vůbec všechno kolem Evy). P. S. Škoda, že Kláru Jernekovou nikdy neuvidím jako Lady Macbeth. (09.03.2017)