The Substance
The Substance
Substancia
The Substance
Režie:
Coralie FargeatScénář:
Coralie FargeatKamera:
Benjamin KracunHudba:
RaffertieHrají:
Demi Moore, Margaret Qualley, Dennis Quaid, Hugo Diego Garcia, Oscar Lesage, Joseph Balderrama, Vincent Colombe, Matthew Géczy, Brett Gillen, Matthew Luret (více)Obsahy(2)
Kdo nikdy nesnil o lepší verzi sebe sama? Stárnoucí hvězda televizních obrazovek Elisabeth Sparkle (Demi Moore) dostává možnost vyzkoušet zázračnou substanci, díky které může být mladší, krásnější a dokonalejší. Má to jeden háček, musí se dělit o čas. Jeden týden pro ni, jeden týden pro její nové lepší já, Sue (Margaret Qualley). Každých sedm dní. Dokonalá rovnováha. Snadné, že? Pokud vše dodržíte, co by se mohlo pokazit? Film režisérky Coralie Fargeat je trefnou, ostrou a šokující satirou, která ohromila filmový festival v Cannes a odvezla si Cenu za nejlepší scénář. (Aerofilms)
(více)Recenze (52)
Ještě nikdy jsem se nejspíš u tolika prolitých hektolitrů krve tolik netetelila diváckým blahem. (KVIFF) ()
Sexistická giallo soft porno variace na Aronofskyho Requiem za sen, zkombinovaná s Garlandovým snímkem Men a Lynchovým Sloním mužem. Hlavní poselství o absurditě lidské povrchnosti předává režisérka Coralie Fargeat divákovi velmi neortodoxním způsobem, který jde v závěrečné části až přespříliš za hranu lidské únosnosti a důstojnosti. Pět z pěti dávám pouze z důvodu, jaké haló, diskuzi a nevoli mezi diváky tento kontroverzní počin vyvolal, a přesně o tom kinematografie je. Kultovní film a jeden z nejzásadnějších počinů uplynulé dekády, o Substanci si budou povídat ještě tři generace po nás. Plná palba. 👌 (29.06.2024, KVIFF) ()
A co na to Elisabeth Shue? ()
Nadšené ohlasy nelhaly, Substance je téměř v každém ohledu nekompromisní jízdou, která dovede uspokojivě vybalancovat svůj silně satirický podtón a mimořádně zneklidňující body horor s královskou porcí divácky (ne)příjemného zážitku. Obsazení Demi Moore do jedné z hlavních rolí zde dokonale propojuje tvůrčí záměr s hollywoodskou realitou. Audiovizuálně neskutečně našlapaná záležitost, která dává s notnou dávkou krve vzpomenout na taková jména jako Stanley Kubrick, John Carpenter nebo třeba David Cronenberg, se s přehledem zařadí mezi highlighty letošního festivalu. [90%] [MFFKV 2024] ()
Bylo mi špatně, zavírala jsem oči a v poslední třetině filmu jsem nahlas křičela: "Už ne! Ať už to skončí!". Přesto musím dát 5 hvězd. Tak intenzivní nechuť a odpor jsem v kině totiž ještě nezažila. Pro mě osobně je to kinematografickej milník, ale určitě v tom hraje roli i to, že jsem film viděla ve Velkém sále v rámci KVIFF 2024. Věřím, že v obyč kině v Praze bych možná byla nadšená míň. ()
9/10. Nezapomenutelný filmový zážitek - to je to hlavní co jsem si z projekce odnesl. Film s jednoznačným poselstvím o posedlosti dokonalé krásy, která je zapříčiněna neustále se zvyšujícími nároky a tlaky společnosti, ale i tomu, že si to necháváme líbit a stále to tolerujeme. No a pak to (v extrému) může dopadnout jako v tomto filmu. Práce s kamerou, střihem, dynamikou, to bylo vyvedeno k naprosté dokonalosti. Druhým dechem přiznávám, že příběhově to je něco, co by v dobách největší slávy zvládli i tvůrci American Horror Story, ale zde je to povýšeno až do extrému, který šokuje svou krutostí a bizarností. Tenkrát v Hollywoodu o sobě dala znát Margaret Qualley v roli neplnoleté a sexuchtivé hipisačky, ale tentokrát se zhostila daleko odvážnější role. Ale palec nahoru pro obě ženské hlavní role. Co říct závěrem? Budete cítit lítost, budete se bavit a budete cítit zděšení, kam až může zajít sobectví jednotlivce ke svému vlastnímu tělu. "Remember, you are ONE!" ()
Novodobý body horor o rozklade amerického sna s veľkorysým cinefilským presahom. Tak, ako sa starnúca Norma Desmond (Sunset Blvd.) nedokáže zmieriť s definitívnym koncom svojej zašlej slávy; tak, ako Betty z Mulholland Dr. sa zúfalo túži stať hollywoodskou hviezdou... tak Elisabeth odmieta pripustiť koniec televíznej kariéry a siaha po substancii. A zo sna sa stáva nočná mora a vyhrotená satira je nástrojom vrstevnatej kritiky. B-čkový námet v Á-čkovom kabáte a v žánrovom podhubí, ktoré je prísľubom vibrujúcej zábavy. Je tam veľa Aronofského (trasľavá kamera a zvukové ruchy Rekviemu za sen; posadnutosť dokonalosťou a rozpoltenosť Čiernej labute), hypnotický koberec a dlhá chodba zaliata krvou à la Kubrickove The Shining, masky Lynchovho Slonieho muža či Carpenterovej Veci, rada odkazov na Cronenberga (na čele s Muchou), poprašok Kafkovej Premeny či splatterové finále ako vystrihnuté z raného Petra Jacksona. Plus tie odvážne, no relevantné hudobné odkazy na Hitchove Vertigo (Herrman) a 2001: Vesmírnu odyseu (Strauss). Jedna z udalostí roku a subžánrový klenot! ()
Film, který otřásl celým festivalem, protože jeho název se od první projekce skloňoval ve velkém. Absolutní vrchol ženské hororové režie a Coralie Fargeat ukazuje, že feministická témata v hororu pod ženskou taktovkou zažívají golden age a nehodlají se utlumovat, ba naopak. Mistrovsky zvládnuté střihy a záběry, které vás prostě donutí ani nemrkat. Designové interiéry, styl, cool hudební podkres, krásná móda, ale i pošušňání pro fandy gore. Čekala jsem něco trochu jiného, ale dostala jsem něco mnohem lepšího. Poskytovatelé substance tu nejsou ani na chvíli a seznámení s nimi je nulové, což dělá tento film ještě mnohem zajímavějším sci-fi hororovým komorním snímkem, kdy se hlavní hrdinka vyrovnává se svými špatnými rozhodnutími úplně sama. Projekce trvala až do jedné do rána, ale Substance mi svým videoklipovým barevným a estetickým vizuálem držela oči široka dokořán, přilepené na plátně a celé publikum Velkého sálu při závěrečné scéně nadšeně tleskalo a atmosféra byla úžasná. Takových filmů už je opravdu málo, ale ani na moment neváhám s pětihvězdou. Tohle chci vidět znovu v kině. KVIFF 2024 ()
Trochu drsný příspěvek do diskuzí na téma, co by se stalo, kdybyste potkali své mladší já. Satirických béček mám nakoukáno docela dost, takže žádné překvapení se nekoná. Dost často jsem si říkal, že jsem daný motiv nebo prasárnu už někde viděl, ale i tak jsou některé scény natočeny s takovým gustem, že člověk každou sekundu osciluje mezi zíráním a odvracením se od plátna. Výkon Demi Moore je uhrančivý, navzdory faktu, že od půlky filmu už z ní na plátně mnoho k vidění není. Ostatní postavy oscilují od ploché nezajímavosti (Margaret) k přepálené satiře (Dennis Quaid a vlastně téměř celé mužské osazenstvo). Přesto jako celek to funguje velmi dobře a obsahuje to všechny důležité substance, díky kterým jsem z kina odcházel spokojeně znechucen. Jestli to půjde do distribuce, tak to z prdele doporučím všem kolegům v práci, jinak čekám reprízu na nejbližším vydání Festivalu Otrlého diváka. Akorát těch 140 minut je zcela zbytečných, mít to těch 100 minut, tak by to byla asi ještě větší pecka. ()
Brak jak drak Mrak. (A nejzrůdnější na tom celém je ta cena z Cannes za scénář.) ()
Tak to byl nářez! Vynikající (a v realitě nestárnoucí) Demi Moore, která byla pro tuhle roli úplně stvořená. Perfektní hudba, kamerové střihy (Requiem za sen inspirace?). To je film u kterého fakt neusnete ani o půlnoci na KVIFF. Zajímavé a propracované téma, které neustále graduje. Přejdeme přes mnoho žánrů - komedie, horor, drama, pár akčních bojových scén.. Poslední minuty už jsou trošku cringe, ale i tak to stálo za to! [KVIFF, 2024] ()
Demi Moore is back! A v takovéhle pecce! Když se mě kamarádka zeptala o čem to je, řekla jsem: něco jako Smrt jí sluší, ale modernější, odhalenější, upřímnější, odvážnější, syrovější, psychologičtější, a hlavně… krvavější! Neskutečně dobře jsem se bavila, ale zároveň mě film donutil přemýšlet... Sama si stárnutím ještě v tuto chvíli zatěžovat hlavu nemusím, ale čeká mě to, a mám kolem sebe ženy, které jsou v podobné fázi života jako hlavní hrdinka (jen nejsou slavné), a vidím, že je to těžké břemeno… Tělo není tak svěží a pevné jak bývalo, muži se za vámi už neotáčí… a strašně moc si to dokáže zahrát s psychikou, a sebehodnotou... to je podle mě vykreslené dokonale. Co si budeme povídat, svět vždy byl, stále je a asi vždy bude klást obrovský důraz na vzhled. A pak o vás, vaší hodnotě a vašem životě rozhoduje takový slizák, jako ten, kterého hraje Dennis Quaid: perfektní kontrast. Za mě filmový zážitek roku, který si dám, i přes tu finální přehnanost a absurdnost, mile ráda ještě jednou. [Festival de Cannes 2024] ()
Nezabudnuteľný film. A nielen preto, že pri scéne zašívania som skoro omdlel v kine, čo sa mi ešte nikdy nestalo. Odhliadnuc od toho, že film Substancia má skvelú myšlienku podporenú perfektným scenárom, je to jedna veľká pocta kinematografii. Strašne ma bavila tá hravá réžia, od prvej scény s hollywoodskou hviezdou, až do totálne vyhroteného záveru. Vyslovene som krochkal blahom a hovoril som si, že ak by som raz točil svoj vlastný film, snažil by som sa o niečo veľmi podobné. Z každého uhla kamery, mizanscény, nápadu na vás žmurká Kubrick, Aronofsky, Lynch, Carpenter, Hitchcock, Tarantino, či dokonca Peter Jackson v jeho filmových začiatkoch. Režisérka Coralie Fargeat tieto vplyvy nijak nepopiera, práve naopak. Sama na nich vizuálne, či hudobne upozorňuje a vzdáva tak vyššie menovaným legendám hold. Demi Moore, aj Margaret Qualley podávajú životné výkony, pričom pri prvej menovanej sme svedkami vydareného comebacku a pri druhej menovanej nádeje na veľké veci do budúcnosti. Ako som už spomínal, záver filmu je riadne over the top a samého ma prekvapilo, že každou scénou sa hranica bizarnosti a brutality posúvala vyššie a vyššie. Len pre otrlých divákov! [30. Art Film Fest Košice] ()
Audiovizuální lobotomie v podání Demi Moore a Margaret Qualley. Něco takového jsem ještě nikdy neviděl a vsadím se, že ani neuvidím. Film kombinuje úžasnou kameru, nadupaný scénář a intenzivní zvuk. Celou projekci jsem proseděl se sluchátky v uších, abych si neodesl kromě velmi silné katarze i migrénu. Příběh na diváka hází jednu střelu za druhou, a tak jsem si užil něco přes dvě hodiny intenzivního zážitku. Tahle satirická podívaná by se měla promítat jen skupinám lidí, v jednom člověku by to nebylo ono. A kdyby se nadavovalo jednomu, lepší je, když se bude nadavovat všem. A to v tom nejlepším slova smyslu! [KVIFF 2024] ()
Jsem si vědom, že film byl natočen tak, aby zážitek byl z něj takový, který jsme měli. Tenhle film prostě všechny věci, které dělá, dělá na 120%. Pokud jde o zachycení ženského těla, je to soft porno, ve chvíli kdy máte slyšet hlasitý zvuk, jste ohlušeni, když jde o zachycení něčeho nechutného, chce se vám zvracet. Při scéně z bouračky mě začal bolet krk a mozek mi připomněl vůni vybouchnutých airbagů. Zažívat nějakou takovou emoci na maximum po 80% filmu je INTENZIVNÍ téměř k nesnesení. Při stopáži 140 minut jsem posledních 40 minut koukal na hodinky, kdy to skončí. Na druhou stranu doporučuji všem, kteří chtějí unikátní filmový zážitek, sedět dostatečně blízko plátna a nechat se pohltit tímto opusem ()
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. ()
Absolútna bizarnosť až absurdnosť, ktorá v sebe kontrastne mieša nahotu tela s explicitným násilím, nechutnosťou a deformáciou ústiaca až do pompézneho finále. The Substance neustále prekračuje istú pomyselnú hranicu vášho očakávania. Výsledkom je šialená a intenzívna multižánrová esencia inšpirovaná filmovým svetom, kde hlavnú kostru tvorí zničujúca túžba po dokonalosti krásy a hyperzviditeľneniu v procese vysatia seba samého skrz-naskrz danou pornografickou spoločnosťou. Zmiešané reakcie divákov vravia za všetko. Nezabudnuteľné. 85% ()
Pěkná jízda. Takhle to vypadá, když se všechny moje vnitřní já perou o to, kdo bude u kormidla... Dlouho jsem Demi Moore a Dennisa Quaida neviděla a tento počin je doopravdy vytříběný. Aneb jak to vypadá, když někdo nechce růst a časem zmoudřet. [58. MFFKV] ()
Wow, prostě wow. Film, který možná nerozdýcháte. Více se k němu vyjádřit nemohu, protože toho nejsem schopen. Snad později. Jen vím, že je dokonalý a jděte na něj. Přelom v dějinách kinematografie. Coralie Fargeat svým parádním hněvem napsala historii. 100% ()
10/10. Coralie Fargeat právě vypustila jeden z největších body hororů všech dob s THE SUBSTANCE. Totální nápor zvuku, zuřivosti a groteskní krve, který likviduje je naše zaujaté posedlosti krásou a sebeobrazem. Čelí nevyhnutelnému stárnutí způsobem, ze kterého se vám bude dělat nevolno, zatímco fanoušci hororů budou mít nechutnou radost z jeho ohromujícího zvukového designu a praktických efektů make-upu. Demi Moore je senzační v jedné ze svých nejlepších rolí za poslední roky, zatímco Margaret Qualleyová nadále dokazuje, proč je jednou z nejnebojácnějších hereček současnosti. Třetí akt je jedním z nejpřehnanějších, nechutnějších a nejlepších příkladů poslední doby, co žánr může nabídnout, spojením prvků The Elephant Man, Scanners a mnoha dalších. Viděl jsem ho ve Varech ve Velkým sále a opravdu to byl nezapomenutelný zážitek na který budu myslet sakra hodně dlouho. [58.KVIFF] ()
Související novinky
MFF Karlovy Vary v číslech ČSFD a očima agentů
V sobotu 6. července skončil 58. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. V rámci slavnostního zakončení byly samozřejmě rozdány festivalové ceny, a jak jsme zde psali, hlavní ocenění… (více)
Zlatá palma festivalu v Cannes zná svého vítěze
Večer v sobotu 25. května proběhl ceremoniál slavnostního zakončení 77. ročníku prestižního mezinárodního Filmového festivalu v Cannes. Na prosluněné francouzské riviéře tak skončil dvanáctidenní… (více)
Jaké filmy budou soutěžit o Zlatou palmu v Cannes?
Ve čtvrtek 11. dubna proběhla v kinosále UGC Normandie v Paříži tisková konference ku příležitosti zveřejnění oficiálního výběru v rámci programu nadcházejícího 77. ročníku Filmového festivalu v… (více)