Kid

Je pro mě neuvěřitelné, že koukám na sto let starý film a směju se u něj jak kdybych viděl tu nejvtipnější událost roku. Nejlepší scéna je zaručeně ta s tím bijcem. Dojde ale i na efekty, které byste rozhodně nečekali. Vůbec se nedivím, že je tu Kid vnímám jako jeden z nejlépe hodnocených filmů na databázi. (10.01.2020)

Problém s klasickými groteskami je ten, že človek sa má pri nich smiať, ale v súčasnosti to moc neide. Preto ich treba hodnotiť v kontexte doby a s prihliadnutím na to, že sa na ne príjemne pozerá. Chaplin je skvelý komik, niektoré scény sú vynikajúce, ale predsa sa písal rok 1921 a tempo filmu je nesúrodé a dej je predsalen trochu "chudý". Hudba je tiež dosť zastaralá a pre obyčajného diváka je film prakticky nepozerateľný. Každopádne na slabšie 80% by to malo aj tak stačiť (minimálne za geniálnu scénu so vstávaním a deravou dekou). (14.05.2006)

Jeden rest z minulosti smazán a já konečně viděl Kida. Jackie Coogan je vlastně roztomilost na entou, přičemž en se blíží k nekonečnu. Jeho soužití se starým tulákem Chaplinem jednoho rozesměje, dojme, pak znovu rozesměje a dojme, tu a tam dokonce i rozhořčí, no, tolik emocí se ve snímku současné doby skutečně jenom tak nevidí, takže moje hodnocení je jasné :) (25.12.2009)

Oddělit od sebe Chaplinova Kida - položku z učebnice a Chaplinova Kida - celovečerní film, to může být problém. Na druhou stranu kdo se kdy nedojmul nad herectvím malého Jackieho Coogana a půvabné Edny Purviance? Tak či onak, s Chaplinovou hudbou je možné se ke Kidovi vracet a nemít pocit znásilněné divácké svobody. (23.10.2014)

Přiznávám, některé momenty byly přímo kouzelné (doktor, noclehárna) ale některé mě vyloženě nudily (hlavně ten sen o nebi). Jinak vše šlape jak má a film moc nenudí. Jistě, z pohledu dneška, je snímek dost naivní, ale to mi nijak nevadilo. Takže za mě dávám 80 % s tím, že Charlieho vrchol pro mě zůstává The Great Dictator. (03.10.2011)