Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Charles Chaplin a jeho souboj se stroji v éře, která není příliš nakloněna lidem. Společenská satira natáčená ještě v konvencích pantomimy němého období. Protest proti nehumánním aspektům technické civilizace a automatizace lidského života. Film je vybudovaný jako mozaika epizod, každá z nich má vlastní výstavbu gagů, geniálně se v ní uplatňuje smysl pro humor ironii i sarkasmus. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (291)

anais 

všechny recenze uživatele

Přiznám se, že jsem čekal něco trochu jiného. Čekal jsem smršť humoru na téma člověk v moderním světě. Místo toho se mi dostalo přesně mířené společenské kritiky, která se už nesnaží diváky ani tak rozesmát, jako spíš vyburcovat. Chaplin tu ukazuje své sympatie k chudým a k dělníkům snad víc než jindy. Na příkladu svého tuláka ukazuje marnost snahy o lepší život v prostředí, kde vládne potlačování práv jednotlivce. Chaplin Moderní dobu natočil až v roce 1936, a je to na filmu trochu znát. Paulette Goddard (hrající Tulákovu lásku) jako by už vypadla z jiné doby, než z éry němého filmu, a její výkon (ač ne špatný), působí vedle skvělého Chaplina trochu křečovitě. Taková Mabel Normandová nebo Edna Purviance, to bývaly „němé“ herečky! To jsou však nepodstatné detaily ve srovnání s manifestem, který tímto filmem Chaplin vytvořil. Je smutnou ironií osudu, že za takto humanistický film se mu dostalo tolika výtek ze strany kritiky. ()

T2 

všechny recenze uživatele

Charles Chaplin a jeho hlboká studnica prešpikovaných nápadov, ani dlhý čas od nakrútenia filmu nedokáže nič ubrať na jeho sile. Chaplin bez chyby zvláda svoje postavenie vo filme po všetkých stránkach, výborné mu sekunduje ale i skrášľuje okolie tvárička Paulette Goddard. ║Rozpočet$1,5milionovTržby USA $163,245(za rok 2004)║Tržby Celosvetovo $443,000 ()

Reklama

Radko 

všechny recenze uživatele

Varovanie pred studeno zmechanizovaným svetom, požadujúcim stále vyšší výkon bez ohľadu na prirodzenosť človeka, dominuje prvej polovici mixu sociálnej drámy s groteskou. Druhú tvorí opakovaná neúspešná snaha biedneho páru usadiť sa a nájsť zamestnanie. Gagy sú na úrovni, ale akoby vytiahnuté z množstva Chaplinových krátkych filmov. Ozvláštnenie predstavuje použitie zvuku: film využíva postupy nemých filmov - dominuje hudba zložená Chaplinom, hlasy vydávajú výlučne reprodukčné prístroje, prirodzené dialógy obstarávajú medzititulky (okrem pesničky v závere). Striedanie zobrazenia medzivojnovej reality zmietanej vlnou nezamestnanosti a štrajkov s humornými scénami sa vydarilo a film svižne odsýpa striedajúc tragiku a komiku života. Hoci z hľadiska tvorivého námetu film nepriniesol veľa nového - zmechanizované mesto pod drobnohľadom továrnika ukázal Fritz Lang v Metropolise, pásovú výrobu žánrovo obdobne spracoval Clair v komédii Nech žije sloboda! - stal sa divácky vyhľadávaným, populárnym a scény z neho všeobecne známymi. 70% ()

Dr.film 

všechny recenze uživatele

V posledním filmu o legendárním Tulákovi se Chaplin nekompromisně vzpírá řadě faktorů. Jedním z nejdůležitějších je protest proti nástupu zvukového filmu. Chaplin toto téma řeší v několika rovinách a hned v úvodu pomocí zvuku rozděluje role. Tulák je v továrně u běžícího pásu pod vahou extrémního pracovního nasazení postupně zbavován své individuality a zde přichází na scénu první použití zvuku, které Chaplin aplikuje jako negativní vyjadřovací prostředek – používají ho pouze vládnoucí lidé nebo přístroje. Po několika eskapádách v továrně Chaplin nechá Tuláka „vyplivnout“ ven na ulici, čímž máme nabít pocitu Tulákova znovuzrození. Film dává najevo svůj nesouhlas se stavem společnosti ve třicátých letech 20. století a to dosti silně. Následuje řada výborných scének, včetně setkání se s podobně smýšlející „Tulačkou“. Za vynikající moment považuji závěrečnou scénu, kde Chaplin dotahuje svůj „zvukový manifest“ do geniálního čísla. Poprvé v historii zazní Chaplinův hlas, ale zpěv interpretuje jako nesrozumitelný jazyk a smysl písně vyjadřuje svým milovaným pantomimickým pohybem. Moderní doba je krásný film a potvrzuje, jak výtečným filmařem Charles Chaplin ve své době byl. ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Chaplinova rozlučka s němou érou nemohla dopadnout lépe. Zpočátku až futuristické sci-fi přechází v sociální drama a typicky chaplinovskou romanci. Ne nadarmo je Chaplin považován za krále grotesky, jeho gagy jsou prostě geniální.  V některých scénách jsem se smál i nahlas a tohoto efektu si u komedií obecně vážím nejvíc. Ve zbytku zůstane  vždycky alespoň úsměv na tváři. Další krásný  film, jemuž nelze dát nic jiného než plný počet. ()

Galerie (68)

Zajímavosti (28)

  • Ve světě film vyvolal bouřlivou diskuzi – v nacistickém Německu a fašistické Itálii byl dokonce zakázán. (everlong)
  • Film se natáčel v Hollywoodu, Santa Clarita, San Pedru, Brentwoodu a na Long Beach v Kalifornii. (rafix)

Reklama

Reklama