Moderní doba

Osobnost Charlieho Chaplina pro mě nepředstavuje nezpochybnitelný symbol uměleckého mistrovství, jen málo jeho filmů mě oslovovalo v minulosti a ještě méně mě jich oslovuje dnes. Ty, které mi stojí za opětovné zhlédnutí, by se pohodlně daly spočítat na prstech jedné ruky, nicméně Moderní doba mezi ně patří. Spolu se Zlatým opojením jde zároveň o jediné snímky, kde akceptuji jeho životní postavu tuláka. V Moderní době se pokouší protloukat životem a opakovaně po karambolech začlenit do normálního života spořádaného občana. Neuspěje ale ani jako dělník u pásu, ani jako číšník. Dívka, se kterou posléze naváže vztah, je podobně nekonformní, takže nakonec oba uznávají, že do moderní doby s jejími pravidly, příkazy a povinnostmi se nehodí. Dávají se na ústup a společně kráčí vstříc osudu. Především tovární část tulákova příběhu mi přijde vtipná a chytře natočená, touha po maximalizaci produktivity vede až k šílenému motivu stroje na krmení zaměstnanců. Druhý vrchol snímku představuje scéna v baru, kde poprvé zazní Chaplinův hlas ve formě pěveckého čísla doplněného pantomimickou klauniádou. Moderní době se dá vyčítat, tak jako u jiných Chaplinových filmů, zastaralá poetika němého filmu první poloviny 20. let. Ale v tomhle případě mi to nevadí. Vnímám jeho film jako sociální kritiku systému v období hospodářské krize a zároveň kritiku fordovské masové společnosti založené na potlačení individuality. Je typické, že v Hitlerově Německu i Mussoliniho Itálii bylo promítání Moderní doby okamžitě zakázáno. Celkový dojem: 80 %. (21.07.2017)

Varovanie pred studeno zmechanizovaným svetom, požadujúcim stále vyšší výkon bez ohľadu na prirodzenosť človeka, dominuje prvej polovici mixu sociálnej drámy s groteskou. Druhú tvorí opakovaná neúspešná snaha biedneho páru usadiť sa a nájsť zamestnanie. Gagy sú na úrovni, ale akoby vytiahnuté z množstva Chaplinových krátkych filmov. Ozvláštnenie predstavuje použitie zvuku: film využíva postupy nemých filmov - dominuje hudba zložená Chaplinom, hlasy vydávajú výlučne reprodukčné prístroje, prirodzené dialógy obstarávajú medzititulky (okrem pesničky v závere). Striedanie zobrazenia medzivojnovej reality zmietanej vlnou nezamestnanosti a štrajkov s humornými scénami sa vydarilo a film svižne odsýpa striedajúc tragiku a komiku života. Hoci z hľadiska tvorivého námetu film nepriniesol veľa nového - zmechanizované mesto pod drobnohľadom továrnika ukázal Fritz Lang v Metropolise, pásovú výrobu žánrovo obdobne spracoval Clair v komédii Nech žije sloboda! - stal sa divácky vyhľadávaným, populárnym a scény z neho všeobecne známymi. 70% (24.10.2005)

Uměl to někdo lépe než on? Natočit film o uspěchanosti doby před bezmála stoletím i dnes příjemně aktuální nedokázal v té době nikdo. Charlie v hlavní roli vyditelně exceluje, ale ani příjemná Paulette Godard pranic nekazí. Ještě bych ostentativně vypíchnul takovou maličkost - Chaplin ani tentokrát nepromluvil, svůj hlas si schovával až pro naléhavé sdělení ve filmu Diktátor. (27.10.2005)

Moderná doba od Ch. Chaplina priniesla so sebou výživný kokteil humoru a zábavy, ale medzi riadkami i veľa nostalgie a smútku za všetkým tým starým a jednoduchším, nuž nemej ére a staromilskému prístupu tu definitívne odzvonilo. Samozrejme, nemôžem zabudnúť ani na prekrásnu P. Goddard a hlavne na Chaplinovo spevácko-tanečné vystúpenie v závere filmu, ktoré mi v hlave vyhrávalo ešte riadne dlho. 85/100 (14.05.2016)

Chaplinova rozlučka s němou érou nemohla dopadnout lépe. Zpočátku až futuristické sci-fi přechází v sociální drama a typicky chaplinovskou romanci. Ne nadarmo je Chaplin považován za krále grotesky, jeho gagy jsou prostě geniální.  V některých scénách jsem se smál i nahlas a tohoto efektu si u komedií obecně vážím nejvíc. Ve zbytku zůstane  vždycky alespoň úsměv na tváři. Další krásný  film, jemuž nelze dát nic jiného než plný počet. (07.07.2021)