A Walk on the Moon
Prechádzka po Mesiaci
Režie:
Tony GoldwynScénář:
Pamela GrayKamera:
Anthony B. RichmondHudba:
Mason DaringHrají:
Diane Lane, Viggo Mortensen, Liev Schreiber, Anna Paquin, Tovah Feldshuh, Julie Kavner, Bobby Boriello, Lisa Jakub, Stewart Bick, Mahée Paiement, Joe Perrino (více)Obsahy(1)
Léto roku 1969, čas svobody, lásky a koncertu ve Woodstocku. Pearl Kantrowitzová to ale cítí úplně jinak. Bydlí se svou rodinou v karavanu poblíž Woodstocku, a cítí se v pasti. Vdala se v sedmnácti za jediného muže, se kterým spala, má s ním dvě děti a cítí se jen jako jeho přívěšek. Ale rock je symbolem sexuální revoluce, vedle právě začíná legendární koncert, a Pearl touží zažít i něco jiné. Pokušení přijde v podobě přitažlivého prodavače košil Walkera, který v ní opět probudí vášeň, a v jediném dni se tak změní životy všech. I její dcera totiž Alison potkala svého prvního kluka, dostala první periodu, a vševidící tchýně dobře ví, co se v rodině jejího syna odehrává. Ví, že všichni musí udělat malý, ale důležitý krok. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (31)
Diane Lane hraje maminu, která se, a není se jí co divit, když má doma Ňoumu Ňoumoviče, zaláskuje do Vigga !!! Ten jí nenásilně přivede od plotny, dětí a sousedské "kultury" k batikovaným tričkům, vodopádům, hudbě a "květinám". Procházka v oblacích nebo nohy pevně na zemi? Nedopadlo to tak, jak jsem si přála , ale film stojí za podívání. ()
Motiv filmu patří k té nejklasičtější a nejméně originální sortě motivů zpracovávaných napříč historií filmového průmyslu, o tom netřeba diskutovat. V těchto filmech se proto nehodnotí příběh (který byl zpracován už stokrát a lépe), ale herecké výkony a konec. Co se týče hereckých výkonů, nemám výhrady. Jako chlapovi mi byla Diane Lane protivná a Viggo také, film je však určen především ženám a věřím, že něžnější pohlaví si přijde na své (nejen při pohledu na Viggovu hruď, která nechá heterouše absolutně chladného). Proto mé hodnocení berte s rezervou, Procházka po Měsíci je odpočinkový film, myšlenkově nenáročný, ale citově náročný. ()
Jedna nečekaná pochvala a něco se změní, jedna noc a ne ledajaká, vždyť člověk nechal stopu na měsíci, dcera poznala první francouzský polibek a matka? Ta zažila také „poprvé“ a najednou se zatřesou základy manželského stereotypu. „ Věříš na osud? Jsou jisté věci, které se stanou v každém případě, je to ve hvězdách, je to daný předem. Ale i když je to ve hvězdách, člověk, dospělá, zodpovědná osoba, bytost, si může vybrat. Může si vybrat správně“. Otázka zní, co je správně? A někdy to prostě, ta „dospělá, zodpovědná osoba“ neví! Pro mě velmi příjemné překvapení. ()
Možná jsem někdy starosvětská, ale co se manželských trojúhelníků týče, až na výjimky mám tendenci fandit manželům před milenci, přesto nebo právě proto, že ti druzí bývají atraktivnější variantou. Pro mne to prostě dopadlo tak, jak mělo a právě Liev Schreiber postavou zdánlivě nudného manžela vnesl do příběhu skutečnou plnohodnotnou postavu. ()
Celkem zajímavá romanťárna, která teda vlastně ani moc romantická není. Cartmen sice nesnáší hipíky, ale tady jich najdete celou hromadu, protože je do děje zapleten fesťák ve Woodstocku. Nechtěl bych to vidět ještě jednou... no i když Diane Lane za to stojí. Ale když budu myslet hlavou a ne ptákem, tak to jednou stačilo. Jo a ta náhodička, že dcerunka uviděla svou maminku mezi tolika lidma na tom festu, to bylo trapně vymyšlený. ()
Reklama