Horizont události

Kvalitativní vrchol tvorby Paula W. S. Andersona a jedno z nejlepších sci-fi vůbec. Budování atmosféry v první polovině nemá daleko ke slavným duchařinám, brutalita poloviny druhé si zas bere svoje z Hellraisera a jemu podobných. Z nějakého důvodu k sobě obě půle sedí a největší slabinou je tak scénář obsahující několik nepěkných lapsů. Bůh ví, jak by vypadala původní Andersonova verse, o 30 minut brutálních záběrů delší. (02.09.2004)

Od momentu vstupu na Horizont události jsem tušila, že v tom bude nějaká čertovina a měla jsem pravdu! Slušně napínavý vesmírný horůrek. Díky za přitepleného Coopera, jehož postava dávala filmu tolik potřebný humorný prvek. Jeho hláška "Vrátil jsem se! ... Skoro. Teď vám ukážu. Co se děje?? Sakra! " mě rozsekala. Načež se znovu trochu proletěl ... Od snímku jsem čekala, že mě spíše vezme do vesmírného dobrodružství, což se až tak nestalo, když nepočítám Cooperův sólo výlet do kosmu. Sam Neill, jako dr. Weir - strůjce kosmické lodi, ale děsivě vypadal. Ten se poved přímo ďábelsky. U spousty záležitostí mi ale unikaly souvislosti. Takže ano, napínavé to bylo, ale jinak nic omračujícího, teda. (07.06.2015)

Další obří rest splněn a tentokrát asi u nejambicióznějšího filmu Paula W.S. Andersona. Sam Neill je tu skutečně démonický a já jsem za tyhle sci-fi horrory ála Vetřelec dost rád. Škoda, že od the Life s Gyllenhaalem tu nic podobného nebylo...75% (13.12.2020)

Ve vesmíru váš křik nikdo neuslyší. Když v roce 1979 s tímto sloganem přišel do kin kanonický Vetřelec, odstartoval svým úspěchem renesanci subžánru sci-fi hororu. Ten se těšil velké popularitě v Americe padesátých let, kdy snímky o zlotřilých mimozemšťanech žily z paranoie vůči východnímu bloku, případně odrážely hrůzu z jaderné katastrofy i rapidně se rozvíjející vědy. S ochladnutím ideologického běsnění a především pak tváří v tvář reálnému závodu o dobytí kosmu přišel žánr o svou hybnou sílu a jeho příspěvky se staly zábavnou výplní nočního vysílání televize. Vetřelec coby čistokrevný horor postavený na psychologických a mytologických archetypech připomenul, že neprobádané dálavy mezihvězdného prostoru mohou skrývat hrůzy, které ze Země, kde vědecký pokrok okrajoval sféry tajemna a iracionálna, závratně mizely. Nadcházející dekáda přinesla vedle přímého pokračování a desítek laciných kopírek směřujících na bující videotrh také další dnes ikonické příspěvky, které sci-fi horor ustanovily jako jednu ze stabilních žánrových kategorií, jež se má čile k světu dodnes, jak ukazuje letošní premiéra Život (Life, 2017). Devadesátková produkce Horizont události je sympatická tím, že nijak nezastírá svou brakovost, ale vedle šestákové přímočarosti vlastní VHS titulům se chlubí také působivými efekty a výpravou i strhujícím formálním rukopisem. Režisér Paul W.S. Anderson, který proslul svými hyperrealistickými videoherními filmy v čele se sérií Resident Evil, za pomoci efektních kamerových kompozic a rychlého střihu proměňuje omezené prostředky a několik málo studiových interiérů na pohlcující horskou dráhu vesmírnou archou hrůzy. Na rozdíl od hrůzy personifikované do roztodivných mimozemských tvorů, Horizont události kráčí ve šlépějích lovecraftovského absolutního zla dalece přesahujícího malého člověka, které spojuje s prvky groteskně fyzických hororů Cliva Barkera. [psáno pro LFŠ 2017] (03.07.2022)

Po zhlédnutí se neubráním srovnání s Resident Evilem. Anderson od té doby neposunul svou režii ani o kousek dále a stále se vyžívá ve svých drásavých lekačkách ve chvílích největšího klidu, na kterých staví primární článek filmu. Tyhle dva filmy jsou si podobné tak moc, že pro režiséra jistě nebyl problém střihnout si Horziont ještě jednou...jenom v podzemí. Jsem mimochodem sám, kdo si té strašné podobnosti všiml? Ale zpět, nehodnotím Resident Evila, nýbrž Horizont. Abych řekla pravdu, nenudil jsem se ani chvilinku a i když mi celkem pěkně stylizovaná sci-fi říznutá peklem tématicky ke konci už vůbec neseděla, herecké obsazení a trocha absurdně pomrkávací nadsázky nakonec zmohla to, že jsem tenhle kousek nehodil do smetí. Přesně takhle si představuji film na sobotní večer na Nově... (25.02.2003)