Ratatouille

Díky moc jednomu nejmenovanému uživateli za doporučení Ratatouille, který považuji za můj křest animovaným filmem. Něco tak kouzelného, dojemného, roztomilého, nádherného, originálního..........a mohla bych ještě pokračovat, nejde hodnotit jinak než jasnou pětkou. Remyho jsem si zamilovala hned od začátku, jak jinak a brala bych ho domů v tu ránu. Všechno podkresleno bezvadným soundtrackem a pařížskou atmosférou, prostě to nemělo chybu. Od teď mám už nalíčeno na další doporučené animované filmy a doufám, že budu minimálně stejně spokojená. (08.09.2012)

Ačkoliv nejsem zrovna rozený fanda animovaých filmů, Ratatouille mě mile překvapil. Jednak vskutku úchvatným technickým zpracováním, zajímavým scénářem a dokonce i relativně smysluplnými dialogy (byť z nich plynoucí morální ponaučení tady již nesčetněkrát byla), které snímek vyzvedávají z pouhé pohádkové zábavy pro děti na film přijatelný také pro dospělé. 7/10 (17.02.2008)

Bezchybná animace a živost animovaného světa se všemi jeho všedními, nepostřehnutelnými detaily je u pixara samozřejmostí, takže už se to skoro ani nedá brát jako plus. Je to hlavně ta pohoda a francouzská gurmánská atmosféra, která z filmu na diváka dýchne a "přenese" ho do jedné restaurace v Paříži... Za orignálnost a nepředvídatelnost by Ratatouille zrovna metál nedostal. Ale ta linie s Antonem Ego byla super a výborný dabing O'Toole+Ian Holm... Jedna z mých nejoblíbenějších pixarovek. (29.03.2011)

Přiznám se, že nemám chlupaté potvory s ocasem právě dvakrát v lásce. A představa, že by se motaly kolem jídla a mě by se na nějakou tu mňamku sbíhaly sliny se mi před zhlédnutím tohoto zdála zcela bizarní. A přece se stalo! Málokdy se mi stane, že bych dal animovanému filmu plný počet hvězdiček a tím jej postavil na úroveň těch největších filmových skvostů. Tentokrát udělám výjimku a rád. Ratatouille je totiž pravděpodobně tím nejlepším animákem, který jsem kdy viděl. Má zajímavý příběh a nenudil mne ani na moment a toho si cením. (09.05.2009)

"Nová vec potrebuje priateľov." Rozkošná a silná pixarovka, spolu s Toy Story 2 asi moja najobľúbenejšia. Prichádza s niekoľkými scénami, ktoré vás zrejme doslova rozrehocú ("Čo to ješ?" - "Hm, vlastne ani neviem." alebo pasáž, v ktorej pracovník hygieny vstúpi do kuchyne a vtom...) a čarokrásnou atmosférou Paríža, ktorú si zamilujete. K tomu skvelé jedlá, výborné postavy (od krysích až po ľudské), vtipné dialógy a tradične nadpriemerne podané pixarovské ponaučenie. Vtipné, kúzelné, rozkošné – a Egov strhujúci záverečný preslov, ktorý môžeme aplikovať na mnohé časti našich životov, je asi jednou z najlepších scén, aké Pixar vymyslel. Výborný je i flashback do jeho detstva. Čaro tkvie v maličkostiach. Kino Považan NMnV 2007 (04.11.2007)