Romeo krvácí

Možná by někdo řekl:"Ten Gary Oldman zase hraje skvěle" a on taky hraje. Avšak mě více překvapila a potěšila dokonalá Lena Olin, která ho strká do kapsy, kterou nemá, protože má na sobě jen podvazky, sukýnku a blůzu. Její postava nepostrádá nic od ženy ala femme fatale, která dokáže jednoho policistu zbláznit, zmanipulovat, ovládnout a poté zničit. Nic na tom nemění slabší děj snímku ani, i přes krátkou délku, poměrně rozvleklé vyprávění, které se zajímá snad o všechno krom rychlého postupu v ději dopředu. To je hlavní chyba snímku, který se tak stává průměrným kriminálním dramatem a mohl být rozhodně lepší. (06.03.2008)

Podivnost u které se nedivím, že nevešla moc ve známost. Gary Oldman je dobrej, ale celej film tam chodí v moc velkym obleku a vypadá upoceně a zkrachovale. Hlavně to má ale strašně divnou zápletku. Jakási nájemná vražedkyně zápasí o moc s bossem mafie a oba využívaj Oldmana, kterej je přitom fakt zkrachovalec. Fakt to moc nedává smysl, ale má to i dobré momenty. Rozhodně vám utkví Lena Olin. Furt se tam svlíká a dělá nadržený ksichty, aby vzápětí s hurónským smíchem někoho zabila. A pak si ňák, nevim proč uřízne ruku. Viděl jsem uncut verzi se stopáží hodinu a padesát minut a bylo to fakt moc. Z neo noirového saxíku, kterej hraje celej film mám teď chuť spáchat sebevraždu. 50% (02.09.2017)

Moje divácká zkušenost s Romeem, který krvácí by se dala rozdělit do tří fází. 1. fáze – návnada, čili název. Ten mne zaujal hned ve dvou rovinách. V žánrové (krev/detektivka/ + Romeo/vášeň/ = film noir) a deterministické (není každý Romeo už ze své podstaty postava tragická, čili nutně též krvácející?). 2. fáze – „zaháknutí háčku“ pomocí žánrových propriet, jazzové hudby, nápadité práce s vypravěčem a v neposlední řadě skvěle vymyšleného flashworwardu (kdy je hned z počátku filmu na vteřinu ukázán jeden z nejbizarnějších momentů, ke kterému se divák nedostane dřív, než v poslední třetině příběhu). 3. fáze – vylovení z vody a naporcování pěkně za syrova, o které se zasadily především dva elementy. Lena Olin hrající over-the-top femme fatale a maniakální ruskou vražedkyni v jednom a pak také věčně nenažraný/prohnilý polda Gary Oldman, kterému už od počátku příběhu nevyhnutelně zvoní hrana (jen tak mimochodem, toho detailu jste si možná všimli – oni skutečně vyzvánějí v pozadí zvony a to pokaždé, když se v příběhu stane pro Oldmana něco osudového (osudově špatného) – kupříkladu při scéně rozhovoru s mafiánským bosem, nebo když se jeho manželka modlí své litanie za prachy). Jinak pokud to není na první pohled zřejmé, můj komentář má strukturu rybaření z žánrových důvodů. Není ostatně každý film noir pouze jednou velkou hrou na lovce a kořist? (04.09.2016)

Vyprávění bývalého policajta a jeho zkurumpovaného příběhu. V duchu jsme každý hodný, ale v reálném životě se chováme podle okolností. Lena Olin jako naprostý magor - žena, které nemůžete věřit ani na chvilku a přesto věříte, protože je uhrančivá a blázen k tomu! Dokáže udělat cokoli, aby žila. Její touha žít je tak velká, že prodá kohokoliv. Film je hlavně o policajtovi (Gary Oldman), ale Lena Olin hraje prim + její bláznivý smích . (04.02.2010)

Ačkoliv mám Garyho i Lenu ráda, tak tenhle film mě opravdu nebavil. Tam, kde bych jinde použila slovo pomalu budovaný se tady hodí spíš rozvleklý a nezáživný. Herci navíc dost přehrávají, zvlášť Lena. Ten její sexy hlas byl občas směšnej, nicméně nevim, jak se na to dívají muži. Pořád někde nějaký zadky s podvazkama, to bylo taky docela k smíchu. Začíná mě unavovat Juliette Lewis, respektive postavy, které hraje. Až na pár výjimek, kdekoliv se objeví, je to intelektuálně pomalá, naivní dívka, která spí s tím špatným chlapem. Což o to, třeba Kalifornie ještě jde, ale dívat se na tu samou pipku pořád a pořád znova bych už nemusela. (08.08.2010)