Fáma

Vezmeme-li to jako teen drama, v němž se hlavních rolí ujímají Cyclops, Cersei Lannister, Daryl Dixon a k nim navíc moje oblíbená Kate, vlastně se mi to už teď prodalo. O to jsem radši, že Fáma i po filmových kvalitách se nemá za co stydět.. Námět, v němž partička vysokoškoláků prakticky testuje svoji hypotézu o pomluvách rozšířením vlastní vymyšlené "fámy" po škole, se dokáže skvěle držet mladšího prostředí, ale k tomu navíc zařídit velmi solidní drama s pár solidními psychologickými prvky.. Vždyť co je na tom, pokud někdo plácne, že se na jednom z školních večírků spolu dva opilí spolužáci vyspali? V podstatě nic, ale lidská paměť je fantastický mechanismus, s jímž si neví s přesností neví poradit nikdo. A proto, když má někdo "okno", které mu je vyplněno, dokáže paměť onu výplň i s prostým provázáním přijmout za skutečnost, než aby zůstalo ve vzpomínkách prázdné místo. Nedá se tak nikdo z postav označit za "zlé a hodné", i když postupné odkrývání původně neexistujících motivací postav tomu dost nadbíhá.. Jako celek mi to přišlo nejen zábavné, ale audiovizuálně celkem poutavé.. Škoda překombinovaného závěru? I když dost naivní, tak mě to tam s ním obstojně zapadlo.. Jsou i lepší tematicky podobné kousky, ale Fáma baví a já nebudu překvapen, když si ji brzy dám znovu. 70% (07.01.2024)

Fáma je stejný druh filmu jako Mělký hrob nebo Poslední večeře. Přesně na hranici mezi černou komedií a psychologickým thrillerem. A stejně dobrý. Zápletka (tři přátelé vypustí do světa fámu o své spolužačce, ta se šíří školou jako zvuk tamtamů, každý si k ní něco přidá a nakonec se jako bumerang vrací ke svým původcům) je tak výživná, že se nechce věřit, že to ještě nikoho nenapadlo. Doporučeníhodný film, jedině z pointy jsem měl pocit, že scénáristu napadla až na poslední chvíli. 80% (04.11.2005)

Myšlenka zajímavá, pointa méně. Je to škoda, protože by se dal z tohohle tématu vytvořit hodně dobrý a poutavý snímek a místo toho před námi stojí teenagerovská představa, jak se pomlouvají v Americe na střední. Přišlo mi, že to ani nepřipomíná vysokoškolské prostředí, asi aby přilákali více diváků. Hudba byla ale opravdu skvěle devadesátková:-) (20.01.2015)

„Jsou to jen řeči. Nemůžou uškodit,” vypouští z úst James Marsden. Jenže nic se mezi lidmi našíří rychleji, než pomluva. A trojice přátel hodlá svou závěrečnou ročníkovou práci zaměřit právě na pomluvu – jak vzniká, jak se dostává dál a dál, jakou má sílu, jak se její základ mění. Jenže ze zdánlivě nevinné záležitosti se může vyvinout osudový problém. Námět je určitě zajímavý. I to, co se děje potom, je poměrně promyšlené a uvěřitelné. Rovněž začínající pozdější hvězdy nižší svítivosti hrají velmi slušně. Škoda posledních minut. Výsledek totiž tak trochu utrpěl dobou, ve které vzniknul. Snaha o šokující závěr byla tehdy značným problémem mnoha projektů. Tady to bolí obzvlášť. (22.11.2019)

Vypustit fámu byť z legrace či ze studentských důvodů nemusí být vždy legrace. Zvlášť, když se do toho nečekaně zamotá minulost a tím na povrch vyplavou věci, které nikdo ani netušil. A začíná to být čím dál zamotanější. Skrývá se v tom úmyslná pomsta? A co takhle přistoupit na pravidla hry a použít je? Zajímavý thriller ze studentského prostředí, který je zajímavý až s reálnou skutečností. Psychologie člověka jde do popředí a vnáší do situace beznaděj a jistý cit. Námět je zpracován solidně a přesvědčivě. Že se i takové věci dějí, dává za pravdu rozhled kolem sebe. Jen se dívat. Ale zpět k filmu. Po prvních dvaceti minutách, kdy se v klidu seznámíme se všemi aktéry příběhu se rozehraje drama, které nenechá svou dramatičností na pochybách. I když je snaha odhadnout, co bude následovat, nakonec je vše jinak. Šokující konec však asi málokdo čekal. Scénář je rozpracován dokonale. Celý příběh se drží známého přísloví: Kdo jinému jámu kopá... Každý si jistě doplní. (21.11.2013)