Attack
Režie:
Robert AldrichScénář:
James PoeKamera:
Joseph F. BirocHudba:
Frank De VolHrají:
Jack Palance, Eddie Albert, Lee Marvin, Robert Strauss, Richard Jaeckel, Buddy Ebsen, Jon Shepodd, Peter van Eyck, Jud Taylor, Strother Martin, Leonard Bremen (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Zbabělec dokáže napáchat víc škody než nepřítel... Filmy z II. světové války tvoří v americké kinematografii svébytný žánr. Objevily se prakticky hned po přepadení Pearl Harboru a okamžitě se staly důležitou součástí amerického válečného úsilí. Byly vesměs prvoplánově propagandistické a líčily v první fázi bojů především akce v Pacifiku. Jejich obliba přetrvala konec války a válečný žánr byl v hollywoodské produkci pravidelně zastoupen hluboko do šedesátých let. S větším odstupem od válečných událostí se měnil úhel pohledu tvůrců. Místo propagandistických děl začala vznikat realistická dramata, zaměřující se na osudy jednotlivců často ve zcela nehrdinských situacích, a dokonce snímky, kriticky zobrazující poměry v americké armádě. K takovým patří Útok (1956), natočený známým režisérem Robertem Aldrichem a odehrávající se v Evropě roku 1944 (ve filmu to není naplno řečeno, ale dějištěm jsou Ardeny během německé ofenzívy). Snímek vznikl podle divadelní hry Normana Brookse a líčí osudy průzkumného družstva v městečku obsazeném zakopanými německými jednotkami. Dává do příkrého kontrastu obyčejné hrdinství prostých vojáků, vedených poručíkem Costou (atypicky obsazený Jack Palance), a jejich velitele, kapitána Cooneyho (vynikající Eddie Albert), jenž je nejen neschopným důstojníkem, ale navíc zbabělcem, kterého na jeho velitelském místě drží pouze vypočítavá přízeň jeho nadřízeného, podplukovníka Bartletta (standardní Lee Marvin). Útok není typickým válečným snímkem, dává přednost psychologii před akcí a jeho protiválečné stanovisko je velmi výmluvné. To byl také dostatečný důvod pro armádu, aby odmítla při natáčení jakkoli spolupracovat a Aldrich musel vystačit s pouhými dvěma tanky, jež si pronajal ze soukromých zdrojů. Většinu akce natočil na pozemcích Universalu a RKO v Hollywoodu, ovšem kameramanovi Josephu Birocovi se podařilo dát filmu nezbytný realistický nádech a k jeho přesvědčivosti jistě přispělo i to, že všichni tři hlavní představitelé byli skutečnými veterány bojů za II. světové války. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (45)
"Bojeschopná armáda je ta, která umí utíkat." Tak to je zajímavá myšlenka. A není jediná, která je vypuštěná při nekompromisní konfrontaci akademicky zbabělé rozvahy kpt. Cooneyho s bojovou statečností por. Costy. Mě to tedy celkem zaujalo, ale závany nadřazenosti US Army nad zbytkem světa ve mně občas vyvolávaly smích: "Já nejsem nepřítel. Proč by mě měli skopčáci nenávidět? Já jsem Američan. Oni jsou nepřátelé." ()
Jack Palance a Lee Marvin skvělí, Eddie Albert otravný a nesympatický (vím, že jeho postava taková měla být, ale stejně...), několik velmi dobrých (stodola, závěr) a několik naprosto zbytečných scén (Jsem sám ve stodole, na kterou se právě chystají pálit dva tanky, a raději než abych utíkal, se budu sáhodlouze modlit? To určitě...), prapodivná hudba... Spíše zklamání. V porovnání s Peckinpahovým Železným křížem jen velmi slabý odvar. Ostatně jako skoro všechno. ()
Trochu neobvyklý film z druhé světové války. 1) Tento personalizovaný příběh 1. roty by se mohl odehrát kdekoli, za kterékoli války, kdykoliv. Válka tu slouží jen jako kulisa pro mezilidské vztahy. Samotné bojové scény nejsou příliš zajímavé._____ 2) Scénárista předvádí ke konci filmu až groteskní peripetie._____ 3) Výstižný koment: gudaulin***. 4) Nakonec to tak zlé nebylo. A ještě jsem se naučil pěknou anglickou větu: Captain, down around where I come from we dearly love our whiskey. But we don't drink with another man unless we respect him. . . . . . . . . . . . . . . . . . ()
Reziser Robert Aldrich sa na pociatku filmarskej kariery utapal v priemernych filmoch, z toho lepsieho, co v 50. rokoch natocil, bol len film Veracruz s Lancasterom a Gary Cooperom, a este sa mi pacil aj Ten Seconds to Hell 1959. Toto je vysloveny priemer, strasne dlho sa keca a vladnu vatovo plane plky, Lee Marvin /Emperor of the North, Dirty Dozen, Canicule /bol zbytocny a aj ked uznavam Marvina, tu hral biedne. Dobre, ze v druhej polke nasledovali tie vojnove sceny, inak by to bol tazky podpriemer : 50 % ()
V jednom ze svých nejlepších filmů R.Aldrich nekompromisně ukazuje, že slabý a neschopný velitel (E.Albert), který hodnost získal protekcí, může pro vojáky znamenat větší nebezpečí než samotný nepřítel. Toto poznání přivede jeho muže (a zvlášť postavu hranou J.Palancem) na hranici šílenství, takže v závěru se snímek mění v halucinační noční můru. ()
Galerie (45)
Zajímavosti (6)
- Snímek byl natočen za pouhých 35 dní. (Ded@M@tes)
- Snímek získal na filmovém festival v Benátkách cenu Pasinett v kategorii nejlepší film. (Terva)
- Přestože v tomto filmu hraje zbabělého kapitána Cooneyho, ve skutečném životě byl Eddie Albert válečným hrdinou. V bitvě u Tarawy v roce 1943, když čelil silné nepřátelské palbě, zachránil přes 70 zraněných mariňáků, naložil je na svůj výsadkový člun a odvezl je zpět na jiné lodě, kde jim byla poskytnuta lékařská péče. Za tyto činy mu byla udělena Bronzová hvězda s odznakem „V“ za statečnost. (Marek06)
Reklama