The Very Late Afternoon of a Faun
Režie:
Věra ChytilováKamera:
Jan MalířHrají:
Leoš Suchařípa, Libuše Pospíšilová, Jiří Hálek, Ivan Vyskočil, František Kovářík, Ivana Chýlková, Alena Ambrová, Ela Šárková, Erna Červená (více)Obsahy(1)
Stárnoucí elegán a svůdník Faun, vlastním jménem Karel (L. Suchařípa), žije v Praze na Malé Straně v pečlivě udržovaném půdním bytě, vybaveném většinou starožitným nábytkem. Pro starou správcovou domu je to ovšem tatrman. Faun pracuje v podniku zahraničního obchodu pod přísnou šéfkou (L. Pospíšilová). Všímá si však výhradně pohledných mladších kolegyň – snad jen s výjimkou sekretářky Vlasty (V. Špicnerová), která je do něj zamilovaná. Faun s oblibou svádí neznámé mladé ženy, ale pokaždé se je snaží včas vystrnadit ze svého bytu, aby nenarušily jeho zaběhaný pořádek. Jenže čas je neúprosný a povadlý elegán to začíná poznávat na každém kroku. Jedno z jeho prvních prozření při pohledu na nové krásky je, že všechno se stihnout nedá. A to je jen začátek trapně komických a nakonec až tragických situací, které Fauna nevyhnutelně čekají… (Česká televize)
(více)Recenze (234)
Je mnoho ľudí, ktorí Věru Chytilovú považujú za výnimočnú umelkyňu. Ja tento ich názor rešpektujem, ale rozhodne ho s nimi nezdieľam. Mne sa jej tvorba nikdy nepáčila. Pre mňa to vždy bola šialená feministická ježibaba, ktorá točí samé absurdné sračky. V roku 1983 zrežírovala film "Faunovo velmi pozdní odpoledne". Nemá to ani hlavu, ani pätu. Kamera, scenár, strih, hudba, réžia všetko to stojí za hovno. No a ku tomu všetkému ma ešte aj ten šeredný Leoš Sachařípa s tým svojim afektovaným ŕŕŕ vytáčal takmer do nepríčetnosti. * ()
Spousta skvělých herců vedlejších rolí se nikdy nedočkala velké, neřkuli titulní role. Namátkou Karel Augusta, Ferdinand Krůta, Oldřich Vlach a mnoho dalších. Leoši Suchařípovi se to podařilo hned u velké Věry Chytilové a zhostil se své šance náramně. A ruku na srdce přítomní pánové! Tohle blbnutí, když chlapovi ujíždí poslední vlak může potkat většinu z nás, stejně jako zánět prostaty. :) ()
„Ty ženský sou ale zákeřný!“ Uznávám, že tak dobrou zábavu jsem opravdu nečekal. Začal jsem se „tlemit“ vlastně od první Faunovy promluvy a smích mě neopouštěl ani s přibývajícími časem. Je v něm toho tolik! Vtipných i filozofických replik, které by se daly tesat, Suchařípova brilantního herectví, šílených ženských postav, hrátek s kamerou…a naopak překvapivě minimum nepovedených narážek na muže. Protože jestli točit feministické filmy dělající si srandu z pánů tvorstva (a částečně i jejich „něžných“ protějšků), tak přesně takto! Způsob dostávání „návštěvnic“ z bytu, balení studentky sociologie, „Vivaldiho“ problém, atd.…všechno scény k popukání. Což už se ale bohužel nedá úplně říct o poslední „opilecké“ čtvrthodince, kdy humor postupně vyprchává a dostavuje se nuda. A to je strašná škoda, protože dlouho to bylo na plný počet, takhle „jen“ za silné 4*. „Já tě naučím, jak se rozdělává ohýnek, jak se peče kůžička, jak se ožižlávaj lokýtky, jak se špikuje masíčko, jak se se vycucávaj očička, jak se olizují ouška!“ - „Chtěl jste něco?“ ()
Moc nemusím morality, a zrovna v této jsem nenašel vůbec nic, co by se mnou nějak rezonovalo. Díky tomu se mi zdála dlouhá a docela se divím, že je tu označena jako komedie. Vždyť na tom skoro nebylo nic k smíchu. Hlavní hrdina je podán jako ubožák, jehož dny se krátí, tak se bavte na jeho triko. Nic pro mne. ()
Fauna lze v jistém smyslu chápat jako ústřední Chytilové dílo, protože u něj se dají registrovat mnohé odkazy na předešlou i následující tvorbu. Je pozoruhodné, že Chytilová k silnému a rafinovanému vyjádření podstatných věcí nepotřebuje subtilní jinotaje, nýbrž si vystačí s kupením přímočaré symboliky a prvoplánových narážek. Kdežto o jiných jejích filmech to platí třeba jen zčásti, Faun celý stojí na tomto postupu. A funguje to. Snad díky tomu, že ona hromada direktů je sesbírána z nejrůznějších vrstev skutečnosti - tytéž významy v symbolech různé úrovně. A druhá věc: Faunovo velmi pozdní odpoledne není jen o Faunovi, ale právě i o velmi pozdním odpoledni samotném. Můžeme se smát Faunovi ve tři čtvrtě na pryč, ale z jiné strany slouží jeho figura k obrazu neodvratně se blížícího konce. Třetí věc: Chytilová si z Fauna krutě střílí, nenechá na něm nitku suchou, ale v konfrontaci s postavami podpantoflového přítele a dotěrné šéfky vychází i v autorčiných očích ubohý Faun jako morální vítěz. Jediný je schopen poněkud hlubšího pohledu na život (občas), nicméně není schopen pochopit ho jako něco, co je třeba naplnit. (To ovšem žádná z postav. Jedinou konfrontací je hudbymilovný mladík rozhazující rukama, přičemž rozlívá Faunem přinesený džus.) Proto také trapně selhává v konfrontaci s Vlastičkou. Ne, že by se s ní měl hned ženit, ale na některé věci je prostě nutno odpovědět. Faun umí jen utíkat, před odpovědností (úspěšně), před stářím (marně) do komického estétství a honby za erotickými požitky. Autorka mu nicméně během celého filmu nedopřeje realizovat ani jediný. Vrcholem výsměchu je, když mu toho nejstrašnějšího zajíce nasadí do kanceláře místo Vlastičky. Po trapasu u Vlastičky (apropó, to její nadržené "já jediná vás chápu" vyznívá jako autorčin způsob, jak ztrapnit i tuto dosud jedinou důstojnost si zachovávající postavu) už přichází jen smrtka - šéfka. Stárnoucí Faun se honí za zajíci, pohrdá láskou dospělé mladé ženy a končí ve spárech své vrstevnice. Zoufalé "ještě jsem nic neudělal" je vlastně shrnutím pravého smyslu této vynikající komedie o tragičnosti života. Chytilová dokáže jedním tahem skvostně pobavit i hluboce zmrazit. Chválu jejích filmařských postupů ponechám povolanějším. Rozličné poznámky: I.) Zajímavé, jak taková vyhraněná tvůrčí osobnost, jakou je Chytilová, dává ve svých filmech prostor rovněž velmi silně vyhraněným (a rovněž tvůrčím) osobnostem. Zde jako Faun exceluje jedna z vynikajících postav českého dramatického umění, Leoš Suchařípa. (Vyzdvihl bych ale i nesmírně vtipně hrající představitelku Vlastičky.) II.) Stojí za povšimnutí, že tehdejší komedie s podobnou tématikou (problém vztahů a smyslu života polointelektuála na prahu stárnutí), jejichž režiséry jsou muži (Kachyňa, Olmer, Klein) jsou jednak ke svému hrdinovi vstřícné a chlácholivé, kdežto pro Fauna je jeho velmi pozdní odpoledne nemilosrdné, jednak u jejich hrdinů je problém smyslu života vědomý, kdežto u Fauna nepřiznaný. Jejich hrdinové totiž procházejí určitou krizí, kdežto u Fauna nemá co se dostat do krize, pouze ho začíná tlačit čas. Obzvláště strašlivá je zbytečnost veškeré jeho práce ("Maroko"), která ho konec konců ani nezajímá. III.) Je otázkou, zda autorka pranýřuje "faunství" nebo naopak nenormální dobu, v níž není možná archetypální orientace. Druhý výklad by podporovaly všudypřítomné zdůrazňované kulisy staré Prahy. Ale lépe neodpovídat, proč by nemohlo být pravdou oboje současně? IV.) Komentáře: Sandiego, Radek99, M-arta. Vtipně, stručně, výstižně: Flipper. Pamětihodné hlášky: A_FISH, HenryS. () (méně) (více)
Galerie (17)
Zajímavosti (10)
- Na hlavní roli si brousil zuby Miloš Kopecký (někdejší přítel Chytilové) a očekával, že ji dostane. Když se tak nestalo, urazil se a nějaký čas s režisérkou nemluvil. Podobně režisérka zklamala Františka Husáka, který měl původně hrát roli Faunova přítele, dokonce s ním už kostymérka zkoušela kostýmy, nakonec ale roli dostal Jiří Hálek. Libuši Pospíšilovou, v té době působící na postu šéfky zábavy v Československé televizi si naopak Chytilová vytipovala pro roli Faunovy šéfky od začátku a Pospíšilová roli s potěšením přijala. (BoredSeal)
- Faun bylo původně římské božstvo plodnosti, ochránce polí a stád. Později se Faunus stal jen mytologickou postavou, podobnou řeckému Satyrovi: byla to lesní bytost s napůl lidským a napůl kozlím tělem, která hraje na flétnu a tančí s nymfami. Stejná postava se v řecké mytologii nazývá Pan. (sator)
- Ústřední Stivínův flétnový motiv k filmu je možné slyšet ve skladbě "Glömd" na albu Sons of Koop, vydané v roce 1997 skupinou Koop. (insurgentes)
Související novinky
Zemřel herec Jiří Hálek
Ve věku 90 let nás včera opustil český filmový, televizní a divadelní herec Jiří Hálek. Rodným jménem Hugo Frischmann vystudoval pražskou DAMU a ve filmu se poprvé objevil v roce 1948 v kraťasu… (více)
Věra Chytilová 1929 - 2014
Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (více)
Reklama