Faunovo velmi pozdní odpoledne

„Ty ženský sou ale zákeřný!“ Uznávám, že tak dobrou zábavu jsem opravdu nečekal. Začal jsem se „tlemit“ vlastně od první Faunovy promluvy a smích mě neopouštěl ani s přibývajícími časem. Je v něm toho tolik! Vtipných i filozofických replik, které by se daly tesat, Suchařípova brilantního herectví, šílených ženských postav, hrátek s kamerou…a naopak překvapivě minimum nepovedených narážek na muže. Protože jestli točit feministické filmy dělající si srandu z pánů tvorstva (a částečně i jejich „něžných“ protějšků), tak přesně takto! Způsob dostávání „návštěvnic“ z bytu, balení studentky sociologie, „Vivaldiho“ problém, atd.…všechno scény k popukání. Což už se ale bohužel nedá úplně říct o poslední „opilecké“ čtvrthodince, kdy humor postupně vyprchává a dostavuje se nuda. A to je strašná škoda, protože dlouho to bylo na plný počet, takhle „jen“ za silné 4*. „Já tě naučím, jak se rozdělává ohýnek, jak se peče kůžička, jak se ožižlávaj lokýtky, jak se špikuje masíčko, jak se se vycucávaj očička, jak se olizují ouška!“ - „Chtěl jste něco?“ (13.07.2016)

S filmy Věry Chytilové mám dlouhodobý problém - buď mi přijdou jako rádoby intelektuální hříčky nebo jako jednoduché morality pro nejširší masy a celkově mi přijde filmová tvorba režisérky taková afektovaná a jednoduše "chytilovská". Pouze dva filmy z její filmografie mě opravdu oslovily, a to je právě Faunovo velmi pozdní odpoledne a Šašek a královna. V tomhle snímku se zřetelně projevuje feminismus Chytilové, když si nepokrytě střílí z typicky mužského hrdiny - stárnoucího sukničkáře, hypochondra a slabocha. Jakkoli Chytilová nadsazuje, její pohled na opačné pohlaví nepostrádá půvab a sarkastický humor. Leoš Suchařípa se do hlavní role jednak typově hodí, jednak pochopil, že jde o jeho životní šanci, a tak ji beze zbytku využil. Celkový dojem: 80 %. (16.04.2009)

Leoše Suchařípu si navždy budu pamatovat ve dvou rolích: jako Fauna a jako advokáta v Dědictví. Naprosto bravurní sonda Chytilové do života starého mládence, který sám sebe považuje za neodolatelného muže, jenž má úspěch u žen. Ve skutečnosti je pikareskní figurou, z něhož si jeho kolegyně tropí žerty a jemuž "podléhají" poněkud prostoduché dívky. Slovo podléhají uvádím v uvozovkách, neboť starý seladón vlastně úspěch u žen nemá. Pro svou samolibost a ješitnost si neuvědomuje, že žena, se kterou by skutečně mohl být šťastný a jež by mu mohla skýtat nekonečné rozkoše, sedí naproti u stolu v kanceláři. Chytilová však nenatočila film s happyendem, naopak zachovává realitu života - muž, žijící v domnění, jak ženy ovládá, je ve skutečnosti ovládán jimi. Humorná připomínka, kdo je na světě skutečným silným pohlavím. (08.02.2007)

Mám rád filmy Věry Chytilové a tenhle je opět její jasnej rukopis. Jak dialogama, tak kamerou, která je neustále v pohybu, tak ve výběru herců. Zde bravurně zahrál Leoš Suchařípa a taky Jiří Hálek. A hlavně ty krásný záběry pražských zahrad, zákoutí a starých domů dělá z tohoto filmu snad až umělecký dokument. EDIT - po několikanásobném dalším shlédnutím musím vypálit plnej počet za ultimátní hereckej koncert Leoše Suchařípy, to je opravdu maso!!! :D. 25.12.2021. (10.02.2013)

Leoš Suchařípa má smůlu, že čtyřicátníci až šedesátníci si ve svých pokojíčcích nevěší na stěny své idoly, jinak by jeho podobizna zdobila kdejaký byt. Jeho postava je perfektní, jeho úspěchy u žen impozantní, a jeho smysl pro humor záviděníhodný ("venku je zataženo a ta bába dole je nesmrtelná!"). Nestačím se divit, když v ostatních komentářích čtu, že se ve filmu projevoval Chytilové feminismus, přitom ona zde brala všechno šmahem, trefovala se do jak do mužských, tak do ženských. Nehledě na to, že námětem snímek věrně kopíroval Brdečkovu knihu, a tohohle pána by asi nikdo za feministu neoznačil. Zajímavost: Původně se onen tak toužebně hledaný spis měl jmenovat Tunis. Představitel hlavní role ale prosadil změnu země poté, co si někde přečetl recept na proslulou marockou obalovanou řípu ("zeleninu usušíme, rozdrtíme, namočíme, necháme znovu vysušit, obalíme ve strouhance, vajíčku a mouce na prudkém ohni osmahneme a pak hodíme psovi, protože se to nedá žrát") a zasednutí Maroka mu pak připadalo jako taková malá, ale přeci jen pomsta. (02.04.2014)