Hra o jablko

Co bych za to ve svých třiceti letech dal, kdyby se kolem mě bláznila taková ženobytost s tváří Dáši Bláhové, jako byla Anna. Jenže mechanika pohybu mužů a žen má stejné zákonitosti, jako ta planetární. Takové ženy přitahují zmetci. Nejspíš jim ty nevěry a podrazy, neochota se vázat a zdomestifikovat signalizují, že jde o exkluzivní zboží. Jenže pravdou je, že jsou to jen shnilá jablka. Přiznám se, že mi byla postava Johna protivná....ale nemůžu Chytilové zazlívat, že mnohé muže vidí právě touto optikou. Sobecký, sebestředný a nechápající prevít, který bere ženy jako uspokojovatelky a později chrličky dětí. I proto rozumím těm nepříjemným záběrům z porodů, zvukům sténajících žen... . Ale tvůrci tady ženám nenadržují. Postava nevěrné manželky zosobňuje ženy chycené v pasti manželství a své sobeckosti. A vlastně i Anna se stala obětí svých her, protože byla příliš mladá, aby pochopila, že....muži ženám většinou nerozumí, že hrají podle jiných pravidel a hlavně...za výhru považují něco úplně jiného, než většina žen. Ženy Chytilové jsou opravdu jako z jiné planety. Ukazuje je v celé své kráse a mystickosti, která z nich často vyprchává soužitím s mizernými muži. Myslím, že i o tom tento film je. Komedii jsem v tom nezahlédl, v mých letech něco objevného taky ne, ale z Dáši/Anny jsem nemohl oči spustit. A rozhořčení, že si vyhlédla takového pazgřivce, se taky dostavilo. Takže dobrý. PS: mnohokrát jsem se vymezil vůči moderní podobě feminismu, protože mladé aktivistky, štěkny mají plná usta rovnostářství a v tom zápalu se připravily o ženskost. Chytilová pomáhá nám mužům pochopit, že ženu není možné držet v zajetí vztahu, že děti nejsou rukojmí a že pokud se rozhodne stát muži po boku, je to dar. Často velmi nedoceněný. To dělá z Chytilové vic, než jen režisérku, ale i arcifeministku, která na to jde velmi chytře. (27.12.2023)

Hodinu a pol sa riešia interpohlavné problémy, kto s kým spáva, kto s kým skončí, kto s kým bude mať dieťa. Do toho občas vidno nejaké kozy, odvážne zobrazené pôrody a všade sa zakotúľa symbolické jablko. Kto by to nepochopil, tak pre toho je spomenuté aj v názve. Pomerne neznáma Chytilovej ambiciózna sonda do moderných duší, ktorá by si zaslúžila častejšie opakovanie v televízii, aby sme sa mohli utešovať tým, že nie všetky nešváry modernej doby sú iba záležitosťou súčasnej vzťahovej povrchnosti, ale skôr ľudskej prirodzenosti. Len ten jej štýl mi nie vždy sadne... (03.02.2014)

Výborný film, který rozhodně i po těch letech stojí za vidění. Uvážím-li, jaké sračky se v té době točily - ano, jsou to ty samé, které televize do omrzení stále dokola reprízují - můj obdiv k tomuto svéráznému filmu jenom roste. Tak jako u většiny filmů Věry Chytilové asi i zde platí, že to nebude podívaná pro každého - osobně mě například dost vyděsily všechny ty záběry z porodů apod. - ale celkově se mi film velmi líbil. Herečtí představitelé hlavních rolí jsou výborní a celý film se nese ve velmi originální atmosféře, která nemá daleko k frašce či symbolickému podobenství. Celkově mi tento film opravdu velice sednul a považuji ho za velice promyšlený a dovedně natočený - paní režisérce nelze než vysmeknout hlubokou poklonu. Chovám k té staré dámě opravdu čím dál větší náklonnost a jsem jí vděčný za každý její film, který mám možnost zhlédnout. (10.02.2014)

U tvorby Chytilove jde temer vzdy nametem poznat, ze film natocila zena. Jeji zpusob zpracovani je ale natolik osobity, ze by me zenska v rezijnim kresle nikdy nenapadla (pokud bych neznal jine jeji filmy). Hra o jablko je film o vztazich, osobne me ale moc nezaujal, Menzel ve sve roli je nevyrazny. Na rozdil od vyborneho Kodeta, ktery bohuzel nedostane takovy prostor. Zabery z porodniho salu byly pro me desive a musel jsem odvracet hlavu:-). (02.02.2014)

Některé filmy od Chytilové mám strašně rád (třeba Vlčí boudu nebo Kalamitu), ale některé mě naprosto míjí. A Hra o jablko bohužel patří do té druhé skupiny. Nelezlo mi to vyloženě na nervy jako Sedmikrásky nebo Panelstory, ale i tak mě to neoslovilo. Ani jedna postava mě nezaujala, nezaujal mě ani příběh, vztahy mezi postavami, skoro nic. Líbila se mi do jisté míry kamera (místy to zase bylo moc chaotické), pár scén a herecké výkony, jinak nemám moc co chválit. Ten film mě prostě minul skoro vším a i když své klady má, mě osobně nedal nic. Bohužel. ---- Po druhém zhlédnutí zvyšuji na tři, jelikož jsem se u toho párkrát zasmál, režijní vedení Chytilové je bezchybné a několik scén se mi hodně líbilo (třeba ta ve vlaku, ve které mě fascinovalo proplouvání kamery), ale pořád mě to míjelo a postavy mě dlouhou dobu vyloženě iritovaly. Rozhodně to není špatný film, ale Chytilová má podle mě dost lepších filmů a v souvislosti s ní budu stále zmiňovat třeba Vlčí boudu nebo Faunovo velmi pozdní odpoledne, než tenhle "chaos pro chaos". Tohle nedokážu docenit, stejně jako u Panelstory - a tam to teda mám ještě horší... Slabé 3* (03.10.2020)