Hra o jablko

Chytilové se zde povedlo předběhnout tématem svou dobu o 30 let, protože něco takového točil Hřebejk před 10 lety. To je dobré, blbě je to, že to má pro mě stejnou zajímavost. Takže je to zajímavé jen velmi málo. Oba režiséři totiž chtějí oslovit lidi s jinou formou a jinak, než to, co zabírá na mně. (17.12.2016)

Ježišmarjá ! Tak tohle je fakt peklo ! Viděli jste ten začátek ? No tak to jsem fakt nečekal ! Začít film záběrem přez celé plátno na hlavičku deroucí se z roztažených rodidel, tak to si může troufnout opravdu jenom tahle Dáma - enfant terible české kinematografie... (:o)) A navíc za bolševika ? Vůbec nechápu, jak dokázala tohle tehdy vůbec prosadit ! A to byl prosím jenom začátek. Být soudruhem, tak zbytek bych vůbec celý zakazal ! (:o)) (04.01.2007)

Co bych za to ve svých třiceti letech dal, kdyby se kolem mě bláznila taková ženobytost s tváří Dáši Bláhové, jako byla Anna. Jenže mechanika pohybu mužů a žen má stejné zákonitosti, jako ta planetární. Takové ženy přitahují zmetci. Nejspíš jim ty nevěry a podrazy, neochota se vázat a zdomestifikovat signalizují, že jde o exkluzivní zboží. Jenže pravdou je, že jsou to jen shnilá jablka. Přiznám se, že mi byla postava Johna protivná....ale nemůžu Chytilové zazlívat, že mnohé muže vidí právě touto optikou. Sobecký, sebestředný a nechápající prevít, který bere ženy jako uspokojovatelky a později chrličky dětí. I proto rozumím těm nepříjemným záběrům z porodů, zvukům sténajících žen... . Ale tvůrci tady ženám nenadržují. Postava nevěrné manželky zosobňuje ženy chycené v pasti manželství a své sobeckosti. A vlastně i Anna se stala obětí svých her, protože byla příliš mladá, aby pochopila, že....muži ženám většinou nerozumí, že hrají podle jiných pravidel a hlavně...za výhru považují něco úplně jiného, než většina žen. Ženy Chytilové jsou opravdu jako z jiné planety. Ukazuje je v celé své kráse a mystickosti, která z nich často vyprchává soužitím s mizernými muži. Myslím, že i o tom tento film je. Komedii jsem v tom nezahlédl, v mých letech něco objevného taky ne, ale z Dáši/Anny jsem nemohl oči spustit. A rozhořčení, že si vyhlédla takového pazgřivce, se taky dostavilo. Takže dobrý. PS: mnohokrát jsem se vymezil vůči moderní podobě feminismu, protože mladé aktivistky, štěkny mají plná usta rovnostářství a v tom zápalu se připravily o ženskost. Chytilová pomáhá nám mužům pochopit, že ženu není možné držet v zajetí vztahu, že děti nejsou rukojmí a že pokud se rozhodne stát muži po boku, je to dar. Často velmi nedoceněný. To dělá z Chytilové vic, než jen režisérku, ale i arcifeministku, která na to jde velmi chytře. (27.12.2023)

" Večerní Praha - další drama u bramboráku, došli brambory . Večerní Praha - vichřice je při síle, naši hokejisté taky. Večerní Praha - jak ji bylo devatenact a už přišla z kriminálu, a hned vykrádala skříňky zaměstnanců  a to nechodila do práce vůbec. Každá žárovka je dobrá co nesvítí. Jak dostal dvacet let, protože ho chytili. Večerní Praha - (je to težký co ?). Večerní Praha - starý vydání. Šel z hospody a našli ho bosého ve strouze, ale už nepotřeboval ani kabát". Bude zase zima, mrazírny se rozrůstají teď. Jak spadl do studňe, a už ho nenašli". (12.10.2022)

Chytilová mě svým těkavým projevem už nějak nebaví, ale v začátcích, když to ještě bylo nové, hmm. Tehdy půvabná Dáša Bláhová, která také skončila ve výlevce vkusu, zvané telenovely na Prímě, ještě hraje a jen nemektá a nešpulí se, celá plejáda výborných herců, hmm, pěkný film. Tématicky se madam ještě mírnila, ono v 70. letech svou nenávist k jednomu a lásku k druhému nemohla jen tak vřískat do světa.-)) (06.05.2008)