Vzpomínka na Titány

Když se na počátku 70. let za oceánem začali na školách objevovat bělošští i černošští studenti a učitelé, na malér bylo zaděláno. Integrace se dotkla i mužstva amerického fotbalu, kdy novým trenérem má být černoch a dosavadní boss (pochopitelně běloch) jen jeho pravou rukou. Obří počáteční nevole se samozřejmě překlopí v učebnicových příklad, jak by to asi mělo fungovat. A ne jen proto, že si tihle ramenatí hoši nemohou s ohledem na svou budoucnost dovolit vynechat sezónu. Potrvá to nějakou půlhodinku filmového času a hoši se už poplácávají po ramenou, vtipkují ve sprše a zpívají při společné cestě autobusem. Až se rodiče nestačí divit. Z nenávisti tudíž začne klíčit přátelství, tým navrch opanuje šampionát, o kterém to taky trochu (vedle rasových předsudků) je. Český divák má samozřejmě k americkému fotbalu trochu daleko, takže nějaké body musí dolů. Další pak musím strhnout za (očekávané) velké proslovy a patetická gesta. Rodina a hodnoty. Denzel Washington a Will Patton spolehliví, Hayden Panettiere roztomilá. (08.05.2020)

Rasismus v USA je poměrně závažné téma i v dnešní době. Byly ale časy, kdy to bylo ještě horší, což krásně ukazuje tenhle snímek. V tom je jeho síla. Postupně vidíte, že bez happy endu se film asi neobejde, ale o to tam ani tak nejde. Určité poselství, se kterým Vzpomínka na Titány vznikala, bylo vyřčeno víc než dobře. (31.05.2009)

Příchod černého trenéra ke školnímu fotbalovému mužstvu na jihžanském maloměstě nemůže zpočátku přinést nic dobrého. Je jenom na něm, aby stmelil hráče různé barvy pleti k maximálnímu výkonu a neuvěřitelné sérii zápasů bez porážky. Film je natočen podle skutečné události a staví nejen na výkonu Denzela Washingtona, ale i výkonů mladých herců v rolích hráčů školního mužstva. Pokud máte rádi filmy ze sportovního prostředí, pak vás tenhle určitě nezklame. (05.03.2003)

Nebyť rasistického podtextu ktorý vo filme hral hlavnú úlohu bol by to iba obyčajný športovo ladený nudný film. Washington skvelý ako tradične, ale inak klišé a klišé ako to už z rozprávok podobného razenia poznáme. Veď nenadarmo to produkovalo aj jedno z najväčší rozprávkových štúdií Disney, že jo. (09.09.2016)

K športu a športovým filmom obzvlášť si zachovávam primeraný odstup. Ten je väčší pri filmoch z "kontaktných" športov, kde sa americký futbal umiestňuje na popredných priečkach. Ale nie o svojej predpojatosti som chcel písať. Je zaujímavé, že športové filmy mi pripadajú, ako keby boli nakrúcané cez kopirák a filmy s rasovou problematikou rovnako. Drobný rozdiel je iba v tom, že keď nám zostarol Sidney Poitier, tak nasadíme Denzela Washingtona. A tým aj rozdiely končia, lebo zvyšok sú šablónovité situácie a ich šablónovité riešenia, pridá sa trochu napätia, amerického vlastenectva a pátosu a nutný happy end a je na svete ďalší športový film prakticky neodlíšiteľný od iných. Ale pozerať sa naň dalo, nedostatky boli prehliadnuteľné a tri hviezdičky zaslúžené. (14.02.2017)