Kopytem sem, kopytem tam

S filmy Věry Chytilové to mám těžké. Nikdy nevím, zda to bude něco skvělého, nebo něco, co mi nesedne ani trochu. Stejné to mám se sklepáky, proto mi hodně dlouho trvalo, než jsem se dokázal odhodlat. Začátek pro mě byl hrůzostrašný. Protivné postavy, které stále něco rádoby vtipně mlely ve svém pozérsko-dadaistickém blouznění, byly snímány ještě protivnější kamerou. Po nějaké době jsem si na tu kameru zvykl, ale štvala mě až do konce. Na nějaký náznak děje jsem čekal snad do poloviny filmu. Udrželo mě jen to, že se občas objevila brilantní scéna či myšlenka. Naopak po hlavním zlomu (zbytečně pozdě), dostal děj spád, postavy se zajímavě vykreslily a konečně bylo co sledovat. Škoda jen, že to nepřišlo dříve a dále se to nerozvíjelo. Jistě by to bylo zajímavější než sledování přiopilého sklepáckého tria v první polovině filmu. Za těch pár skvělých scén a za druhou polovinu filmu dávám tři hvězdy. (24.01.2019)

Byly chvíle, kdy mi to dost lezlo na nervy, ale těch naštěstí bylo minimum. A taky byly chvíle, kdy mi určité scény přišly příliš dlouhé - a takových už bylo o něco víc. Ale jinak si mě to kupodivu dost získalo. Zpočátku je to takové mile šílené se spoustou zajímavých kameramanských nápadů, až mi to připomnělo devadesátkové filmy Jana Němce (což chápejte jako klad, navzdory jejich hodnocením) a raná díla Petra Marka (ale ty mi přijdou kreativnější ve srovnání s tím, že jsou vlastně amatérské), ale postupem času to začne být stále víc a víc dramatické, až to vygraduje do celkem drsného finále, kde mi pár scén přišlo pomalu až hororových. Hlavní ale je, že to celkem dobře funguje a ve chvílích, kdy to má být vtipné, to vtipné je. Akorát jsem se bál, aby to vůbec k něčemu dospělo, ale naštěstí se tak stalo a celý ten film je vlastně kritikou promiskuity a tzv. absolutní svobody, která nikdy nevede k ničemu dobrému. A všechny ústřední postavy si to v závěru naštěstí uvědomí. Taky je zde samozřejmě přítomná kritika tehdejšího režimu, ale to není nic neobvyklého. Dokonce mi sedl i ten Chytilové šílený styl a na rozdíl od některých jiných jejich filmů tu na mě působil aspoň z části atmosféricky, zatímco třeba u Panelstory mě neskutečně otravoval po celou dobu. A myslím, že i ti Sklepáci tu podali dobrý výkon, ale minimálně u Hanáka nepochybuji o tom, že umí hrát. Nemůžu říct, že by mě to bůhvíjak dostalo nebo že by to pro mě byl jeden z nejlepších filmů od Chytilové, ale zážitek to byl určitě a spíš v pozitivním slova smyslu. Slabé 4* (11.06.2022)

Upraveno v únoru 2024. Kopytem sem, kopytem tam, to jsou především orgie sklepácké poetiky, jejíž tok však determinuje tendenčně ambivalentní forma moralizujícího apelu. Sklepácká poetika, stejně jako bouřlivě provokující a promiskuitní život ústřední trojice, jest revoltou, vzpourou proti životním podmínkám socialistické společnosti. Sklepácká poetika vychází z absurdity, kolem níž se staví a slaví stánky z rákosu a slovo se stává živoucí entitou s vlastním způsobem bytí. Promiskuitní život věčné zábavy je negací negace svobodného života, je to odmítnutí konvencí, jež svou vlastní podstatou ani nedovolují svobodná rozhodnutí elementárního významu, zároveň je to však pouze náhražka za skutečnou revoltu proti nesvobodnému společenskému uspořádání, neboť neubírá ze životního komfortu. Chytilová si neodpustila kritiku společnosti, tu formu konzumerismu pozdního socialismu, přestože odbočka k syndromu získaného imunodeficitu podléhá tendenčnosti oficiální komunistické výpovědi. Smutným hrdinou morality je Josef Málek alias Pepe (Tomáš Hanák), fikaný kontrolor a lačný svůdce ženských krás. Koncept svobodné lásky hnutí hippie zemřel na herpes a rozmělnil se v konzumu, sexuální osvobození o dvacet let později bylo zastrašeno hrozbou AIDS a zředěno novou modifikací spotřeby, to další sexuální uvolnění za dalších dvacet let je již výsledkem konzumerismu, způsobem pobavení. Další důležité postavy: Pepeho kumpáni v bouřlivém pobavení životem veterinář Milan Dědek (Milan Šteindler) a provozní okresního kulturního střediska František (David Vávra), Pepeho ze zkušenosti nedůvěřivá milenka Jiřina (Chytilové dcerka Tereza Kučerová), naivnější mladá lyžařka z Klínovce Petra (Ivana Kuntová), Dědkova mladá laborantka Hanka (Renata Beccerová) a k zábavě svolná Frantova kolegyně Jana (Bára Dlouhá). Z dalších rolí: tajuplně svůdná cizinka (Chantal Poullain), její milenec (Jiří Bartoška), Frantu poučující ředitel okresního kulturního střediska (Josef Kobr), Petřin z Pepeho zuřivý tatíček (Zdeněk Mucha), Dědkova starostlivá maminka (Dáša Neblechová), či německý masochista (Pavel Vangeli). Kopytem sem, kopytem tam: pokud odhlédneme od teze, že veškeré zlo pochází jen z mravně zkaženého Západu, zůstávají nám drze provokující hrátky sklepácké poetiky, filmové hříčky a narážky Chytilové a podprahová myšlenka, že veškerou potenciální možnost rebelie lze důkladně rozmetat vyvoláním pocitu niterného strachu. Aneb když život nabízí jen přetvářky v životních rolích, musí se protestovat, a to i za cenu vlastního sebezničení. Sklepácká estetika umění, to je ten skvost, který věky přetrvá! (10.11.2009)

Povodne sa malo jednat o urcity druh zltacky, ktory nakoniec tvorcovia zmenili na AIDS. Film bol prvotinou pre panov Steindlera a Vavru. Pani Chytilova nechala urcitu volnost pre tvorivost clenou z divadla Sklep a musim povedat, ze sa im to aj vydarilo i ked natacanie s pani reziserkou nebolo velmi zabavne a napriek problemom to dotiahli do zdarneho konca. Kazdopadne sa jedna o velmi vydareny kusok kde pan Hanak predviedol, ze naozaj dokaze hrat. (20.12.2005)

Naprosto ubohá a trapná přehlídka nápadů a scének bývalých sklepáků, kteří si zahráli tři hodně zvláštní přátele. Ti prožívají různá dobrodružství, ovšem takovým způsobem, až je divák konfrontován s otázkou, zda je blbec on nebo ti herci. Na divadle by možná něco takového fungovalo, ale na plátně nebo v televizi je to děs a hrůza. (01.12.2005)