Kopytem sem, kopytem tam

Krásná demonstrace toho, že atmosféra devadesátých let nepřišla jentak ze dne na den, ale spíš vyplynula ze situace a zárodky bychom nejspíš objevili už za končící normalizace. Jak dokázal Forman zachytit trapné Čecháčkovství šedesátých let, udělala to Chytilová u let osmdesátých a devadesátých. Stále nevím, nakolik proto, že se v té době sama utopila a nakolik ze záměru. A bohužel se mi výsledek spíš z principu, než že by mě bavilo ho sledovat. (13.03.2014)

Tenhle film by normálně v době svého vzniku stoprocentně skončil v trezoru. Jenže to by nesměla být Věra Chytilová, aby svým naléháním a neustálým ječením barrandovské cenzory neoblomila. Opět klasická sžíravá satira, která se z komedie postupně mění v těžkotonážní drama. A to taky zásluhou depresivní a znepokojivé hudby Jiřího Chlumeckého a Jiřího Veselého. Ale je vidět, že bolševikům pomalu ale jistě začalo odzvánět a proto ve filmu zůstalo docela dost protirežimních provokací a dalších šílených scén. "Copak se dá dělat něco jiného v téhle zkorumpované džungli, než blbnout?" Samotné téma se dotýká požitkáření hlavních hrdinů a tenkrát u nás zatím teprve málo známé smrtelné nemoci AIDS. Způsob, jakým téma Chytilová natočila je parádní. Ke spolupráci si přizvala sklepáky Tomáše Hanáka, Milana Šteindlera a Davida Vávru, což se ukázalo jako výborný tah a sklepácký humor film značně obohatil. Hlavně David Vávra byl excelentní. "Pepé pročesává prostor, pátrá po Petře, Petro prchni!" Do jedné z hlavních ženských rolí obsadila Věra i svoji dceru Terezu Kučerovou. A když v intimní scéně moje milovaná Chantal Poullain odhalila svá krásná ňadra, nestačil jsem valit oči! Jó, filmy Věry Chytilové neměly a nikdy nebudou mít konkurenci. (06.10.2021)

K tomuto filmu mám jedinou výhradu - nemám rád herecký styl divadla Sklep. Tenhle film je mistrovský tím, že nesmírně graduje s přibývajícími minutami. Zpočátku vypadá dost podprůměrně, zdá se, že jde o snůšku záběrů o tom, jak prohnilá byla generace naší mládeže na konci 80. let - drogy, alkohol, který je zde prezentován v duchu perestrojky jako nihilistický protest proti tehdejší "moci". Postupně to začíná šťavnatět a vrcholí to poznáním, jak nebezpečná je promiskuita díky strašáku zvaném AIDS. Tento výchovný prvek je předložen bez jakéhokoliv obalu, dnes by už asi byli tvůrci trochu opatrnější ve svém vyjadřování, aby se nedotkli nějaké skupiny třeba přenosem AIDS mezi homosexuály... (04.05.2018)

Rozumím nadšení pamětníků, kteří se v paměti vrací ke sklonku 80. let, kdy eskapády trojice bohémů v podání Hanáka, Šteindlera a Vávry znamenaly rozčísnutí stojatých vod českého filmu. Odvaha Chytilové nikdy nechyběla, a tak si dovolila jít zase o pár kroků dál než ostatní. Tam, kde jiní naznačovali, ona pojmenovávala věci pravým jménem. Jinak je ale tahle dadaistická moralitka pro mě potvrzením skutečnosti, že se s jejím uměleckým viděním až na drobné výjimky míjím. Přijde mi to vyčpělé, pozérské a mělké. Celkový dojem: 45 %. (03.06.2018)

Divný, zvláštní film, ze kterého jsem asi ne všechny výjevy a scény pochopil. Ale kromě absence českých titulků u německy mluvených pasáží (klasika u mě :-) ) a podivného promlouvání k divákovi ze scény s koňmi, vlastně ani tak moc nemám snímku co vyčíst. Svérázná ústřední trojice mi přišla někdy až moc šáhlá, ale v okamžiku, kdy přišlo na lámání chleba, se ukázala jen jako hlouček ustrašených a navzájem se obviňujících lidiček, což se mi moc líbilo. Stejně jako postupně narůstající paranoia ke konci filmu, nemluvě o autorově záměru. Slabší 4*, Kopytem sem, kopytem tam mě docela mile překvapilo. (18.02.2011)