Poslední smích

Nesuďte rychle - nedělá to dobrotu. Zato protagonisté tohoto filmu dobroty dělají - tedy alespoň zpočátku, protože pak už jenom připravují fast food. Všehovšudy jde o vcelku veselou černou záležitost s nosnou myšlenkou, slušnými hereckými výkony (v nepříliš zajímavých postavách) a se zajímavým koncem, ve kterém se objevilo hodně, ale opravdu, opravdu hodně rajčat. (18.01.2015)

Trošku zklamání. Začátek slibuje konverzační film mezi čtyřmi stěnami a u jednoho jídelního stolu okořeněný trochou thrilleru a otráveného vína, ve kterém si to bude v diskuzi intelektuálně rozdávat pětice levicových liberálních přátel a jejich pozvaný republikánský, vlastenecký či jinak konzervativní host. Postupem času se ale vývoj situace začne stávat víc a víc nepravděpodobným, postavy se začnou chovat nereálně, a film se přehoupne spíš do černokomediální satiry, čímž pohřbí atmosféru a napětí, kterou si vytvořil v úvodu. Škoda. (29.03.2011)

Super nápad, což o to. Černota se s komedie táhne jak banda slepicí po flusu. Vždyť já prvně přemýšlel, jestli koukám na ten správný film...jak moc černý to bylo. Začátek mě tak osobně dost sejmul, postupem času už to ale byla klasika. Vlastně se tam ani nic moc nezměnilo a dělo se pořád to samý. Když bych si chtěl zaspoilerovat, tak jediný napětí ve filmu bylo asi po desáté stejné otázce...sejmou ho? A sejmuli... (16.01.2012)

Skupina idealistických, ale frustrovaných mladých liberálů podléhá pokušení vraždit formou otravy vínem během společné večeře pravicově založené jedince za jejich názory a politické přesvědčení. Tak kdyby něco takového fungovalo na sociálních sítích a vůbec všude po internetu, nezůstal by kámen na kameni. Mít názor a stát si za ním není v žádné době jen tak. Snímek je na poli černé komedie vlastně takovým nepatřičným slasherem téměř celý se odehrávající v domě v malém městě, kde tráví volné chvíle pět idealistických studentů. Jedna deštivá noc, neočekávaný host na večeři po chvíli se ukazující jako sociopat a dílo zkázy je během chvilky dokonáno. Postupně se obětí takto vystřídá více než dost a to jenom proto, že jeden věří, že AIDS je boží pomsta za homosexuály, druhý podporuje zákaz interrupcí a nebo že se další staví za ukončení sexuální výchovy ve školách. A takhle nějak to jde dál. Jak bylo již výše uvedeno, příběh se veze na poli liberální fantazie. Studenti se prezentují jako bytosti bez zodpovědnosti a v opojení své mladistvé nerozvážnosti představující vrchol své názorové okázalosti a postavení se k činům na svou podporu. V jistém smyslu je snímek skutečně vlivem dané události znepokojivý, neboť obrazně poukazuje na názorovou odlišnost a snahu něco takového netrpět. Skrytá moralita je tak v rámci této prezentace jasně daná a vlastně i poučná. Od hororové režisérky Stacy Title, která toho ve své filmografii skutečně moc nemá, dle scénáře Dana Rosena, je to velmi zajímavý počin. A pro Cameron Diaz druhá filmová role. (03.03.2019)

Kurva, tohle mělo být co?!? Už zase delší dobu jsem něco tak pitomýho neviděl, z tohohle filmu mě nezaujal snad jediný záběr, pro mě nuda od začátku do konce s kvantem pitomých keců na úrovni rozpravy několika doktorů filozofie a politiků a spoustou rajčatový šťávy se zvláštní příchutí.... Docela se divím sám sobě, že jsem tu snůšku volovin dokázal poslouchat až do konce. (15.03.2015)