Režie:
Věra ChytilováKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Antonín Vaňha, Lukáš Bech, Eva Kačírková, Jiří Kodet, Alena Rýcová, Michal Nesvadba, Oldřich Navrátil, Miluše Šplechtová, Bronislav Poloczek (více)Obsahy(1)
Barvitá mozaika příběhů z šedivých lidských králíkáren. Starý venkovan hledá na rozestavěném pražském sídlišti panelák, ve kterém má bydlet s rodinou své dcery. Lidé jsou už z valné části nastěhovaní, avšak ulice ani domy ještě nemají označení. Ani chodníky nejsou zbudovány, a tak se lidé musejí na obřím staveništi brodit blátem. Dobrácký děda je jen jedním ze stovek, ba tisíců lidí, kteří v tomto zmatku prožívají svá drobná či větší každodenní dramata: šestiletý Pepíček utekl ze školky, aby se poprvé setkal s tatínkem, členové kolaudační komise odmítají převzít nové byty se spoustou závad, mladá dívka Soňa se – aspoň po nějaký čas – těší na nastávající roli matky. A všechno pozoruje zpoza okna stará paní, která je však možná po smrti… (Česká televize)
(více)Recenze (269)
Satira socialistické společnosti podle rukopisu Věry Chytilové. Mozaika desítek lidí, kteří začínají žít v rostoucím panelovém světě. A že se Věra s tehdejší společností ani trochu nepáře, je jasné, že film skončil v trezoru a do větší distribuce se dostal až v roce 1988. Hudba Jiřího Šusta působí čistokrevně hororově, skřípání smyčců, psychošílené zvraty dohromady vyznívají jako nějaká strašidelná improvizace. Ten soundtrack bych chtěl mít. Jediné, co mi na filmu vadilo je, že zvuk je hodně slabý a sotva slyšitelný, aspoň tedy na dvd. Tohle je velká chyba, jinak je Panelstory ve filmografii Věry Chytilové zásadní dílo mapující život v socialistickém Československu koncem 70. let. Dovětek 28.1.2019 - film vysílala ČT 2 a zvuk byl výborný a obraz v HD kvalitě taky nádherný, takže zmršeno bylo pouze dvd. ()
Věra Chytilová měla svůj tvůrčí autentický rukopis. Důraz klade na dialogy, rozhýbanou kameru, libuje si v satiře a vztazích muž-žena. Ne vždy mi ovšem její styl učaruje. Zde si zavzpomínám na šedivou dobu masy cizích lidí, nahromaděných do "králíkáren", kdy neznal soused souseda a do vzdálené "sámošky" se skákalo přes bláto po panelech. ()
Asi nejdepresivnější film, jaký jsem viděla. Opravdu mi z toho nebylo dobře. Bohužel přemrštěné charakteristiky některých postav ve své podstatě mezi lidmi stále přetrvávají. Především nevšímavost, omezenost a hloupost. Paneláková atmosféra. Způsob snímání občas působí mírné závratě. Záměrné přehrávání je vlastně zoufalý výkřik nad zoufalou dobou. ()
Kakofonická free jazzová opera o výstavbě Jižního města. Svého času byla Chytilová skutečná visionářka. PANELSTORY tématizuje život v tehdejším československu, od panikařících žen v domácnosti, skrz liknavé dělníky, odpudivé autority, mladistvé a vše kontruje pohledem zmateného vesnického starce, který přijel navštívit rodinu. Rozestavěné sídliště, kde se lidé tlačí ve frontě na tři jediné telefonní budky a s kočárky si to štrádují přes kopce písku a rozbahnělé cesty, má pak evidentně znázorňovat ekl tehdejšího režimu. Netřeba se tedy divit, že snímek skončil okamžitě po premiéře pod tvrdě přivřenou pokličkou. ()
Mistrná satira velké režisérky, před níž pokorně skládám svůj nejhlubší hold. Měl jsem vždy filmy Věry Chytilové rád a líbily se mi, po zhlédnutí jedinečné Panelstory (už jen ten dokonalý titul!) mám ale pocit, že jsem v ní našel spřízněnou duši a považuji se odteď za jejího bezmezného obdivovatele. Ačkoli mi intuice říká, že chování většiny postav v tomto filmu je řekněme... lidsky pochopitelné, osobně nemám problém prohlásit, že pro ně nenacházím nic než bezcitný výsměch, a královsky jsem se u tohoto filmu bavil. Tohle by klidně mohl být oblíbený film všech misantropů. Tak nesmiřitelnou kritiku lidské pokleslosti jsem snad viděl jen ve Formanově snímku Hoří, má panenko, a moc se vlastně nedivím, že Panelstory vůbec nereprízují v televizi, protože by tento skvost působil jako pěst na oko mezi všema těma normalizačníma sračkama, kterejma české obrazovky dodnes přetékají, a plebs by to stejně nepochopil - obzvlášť ten, kterej dodnes v paneláku žije, a že jich teda není vůbec málo. Och, nikdy nepřestanu být Prozřetelnosti dost vděčný za to, že že já jsem nikdy v paneláku žít nemusel. ()
Galerie (14)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (16)
- Snímek zakázali týden po premiéře v lednu 1979, veškerá propagace byla zastavena a směl se pak promítat pouze mimo Prahu a jen v některých lokalitách (např v Kladně nebo ve Východočeském a Severomoravském kraji, naopak funkcionáři v Českých Budějovicích film odmítali). Protože režisérka tušila, že by Filmexport a ústřední barrandovský dramaturg Ludvík Toman film neposlali na zahraniční festivaly, film tedy odvezla v krabici na festival v San Remu, kde se podělil o hlavní cenu s uzbeckým snímkem. Když dorazil rozzlobený dramaturg Toman na festival, všichni mu gratulovali, on jen mávl rukou a odsekl, že takových filmů má Barrandov desítky. (BoredSeal)
- Natáčelo se na tehdy ještě nedostavěném pražském Jižním Městě. Filmaři si často kvůli chybějící nebo nedostatečně fungující elektřině museli vyrábět vlastní elektřinu, na druhou stranu využívali přítomné jeřáby a další stavební stroje bez starostí se stavěním kulis. (BoredSeal)
Reklama