Procitnutí v Garden State

Odevzdaný Andrew se denně tak nějak ze zvyku láduje řadou léků, žije si svůj život, až ho jednoho dne překvapí zpráva o matčině úmrtí, která ho donutí vrátit se zpět do rodného kraje!! Postupně potkává figurky, které kdysi znamenaly jeho dospívání, snaží se usmířit s otcem a navázat hlubší vztah s „lhářkou“ Sam. Superlevný debut Zacha Braffa je nejen lehce (absurdně) humorný, ale i velice chytře napsaný. Celkové hodnocení kromě hereckých výkonů povznáší i nadupaný soundtrack. (25.08.2006)

Scénář: Zach Braff .. Mladý tvůrce Zach Braff si ze začátku zbytečně podlamuje nohy a usazuje snímek do vod neoriginální, umělé a sedativy tlumené poutě za poznáním pravého života. Jako scénárista působí dost předvídatelně a neinvenčně, jako režisér si už vede o něco lépe. Jím podaný hlavní hrdina působí dost nesympaticky a herecky je zastíněn zbylým, velmi slušným obsazením, kdy zejména vedle prolhaně milé Natalie Portman působí více než suše. Žánrově snímek balancuje na citlivé romanci a chladné komedii. Druhá polovina filmu postupně zvedá celkovou kvality do obvyklého - příjemného zakončení, ochuceného sladkou hudbou a ještě sladčím koncem. Nakonec se Garden State z počátečních dvou hvězdiček vyhrabal až na téměř čtyři.. 70%. (05.04.2006)

Antidepresiva jsou špatná, ááááno. Ale nebýt jich, neměl by zřejmě tenhle film svoji tichou, místy až zasněnou atmosféru, která mi přišla tak zajímavá - ovšem ne přitažlivá. A tak to zřejmě mělo být, protožu tu máme případ lehce depresivně působícího (sychravého a deštivého) melancholického poklidného snímku, který má díky svojí gradaci, autorskému ztvárnění tématu hledání sebe sama hlavně uvnitř sebe, a emocionální síle pramenící z perfektních hereckých výkonů a srdcem vybírané doprovodné hudby potenciál stát se kultovním. Vlastně když tak o tom přemýšlím, kdybych Garden State viděl někdy na pomezí patnáctého a šestnáctého roku, kdy jsem objevoval svět dospělých a zjišťoval, co za emocionální prožitky je schopné vzbudit umění (a konečně to začínal chápat), dovedu si představit, že by to byl "film mojí generace". Pátrám v paměti a podobný kus ve zmíněné kategorii nikde nenacházím, protože buď jsou to exempláře moc pozlátkové (jako Cruel Intentions), umělecky ponuré (jako Dead Man) nebo regulérně Palahniukovsko-Fincherovské (jako Fight Club:)). Co dodat - není snadné se vyladit na tu správnou frekvenci s filmem, zvlášť pokud naletíte na kategorie Komedie-Romantický a čekáte řachandu s maloměstskými zhulenci a ulítlou Natálkou, ve které se to Drama nějak mihne a zase zmizí. Pomalé tempo úvodu (první třetiny filmu) je bohatě vykoupeno nástupem madony s kouzelným úsměvem a sluchátky s The Shins, a tím, co potom nastane a spěje k nevyhnutelnému konci. Konci, který má....duši? Ano, duši... Tady bych mohl skončit, ale to bych nic neřekl o hudbě a tím pádem i o filmu samotném, protože ji "ručně" vybíral režisér/scénárista/představitel hlavní role Zach Braff, před kterým tímto smekám, a díky kterému máme na světě další ukázku toho, jak to vypadá, když někdo do něčeho vkládá srdce, a je přesvědčen, že to tak má být. To jsou sice mudžahedíni taky, ale ti, pokud je mi známo, nic nevytvářejí, kdežto Zach Braff vytvořil ve svých 29 letech za de facto směšné peníze (na nikoliv nezávislý film) něco úžasného, u čehož ale dovedu pochopit i zdvižená obočí a znechucené úšklebky části divácké obce. To něco je kromě samostatné celkové úžasnosti i úžasně kompatkní, protože tak jako Garden State není kdovíjak alternativní a převratný počin, tak i jeho již zmiňovaná hudební stránka pochází od interpretů, kteří se tak rádi škatulkují jako "indie", ale kteří mají k původní idee nezávislosti zatraceně daleko (a které bych koupí legálního hudebního nosiče rozhodně v dalším tvůrčím úsilí nepodpořil, asi jako libovolnou současnou "poctivou českou kytarovku" z ranku Čínských Lyží), nicméně jejichž jednotlivé příspěvky pro tento film se mi i jako album hodně líbí, a jsem ochoten je tu hodinu v kuse poslouchat a dát se jimi "bavit". I když to tak dost dlouho nevypadá, a i když to rozhodně nebude platit pro každého, pro mě je to a kind of magic, a proto dávám 90%. (07.01.2011)

Po dlouhém odkládání došlo na tento film a rozhodně jsem tedy nečekal, že bych mu fláknul 5* a ze začátku to ani tak nevypadalo. Ovšem jen, co se objevila Natalie Portman, tak to začalo být tak zatraceně milý! :) Hrála úžasně a její postava byla skvěle napsaná. Stále jsem se musel smát nebo usmívat. Málokterá romantická komedie si mě získá, ale týhle se to fakt povedlo, zvlášť když je ještě okořeněná chytrým scénářem. Prostě dost líbivý snímek, ani ne tak originální, jako opravdový. Má svoje kouzlo. Poslední věta oficiálního obsahu prostě vystihuje vše: Vtipná, inteligentní a dojemná komedie. // Směju se a netvrdím, že nebrečím. Ale mezitím se směju. A vím, že je hloupý brát cokoli moc vážně. A těším se na pořádný pláč. Je mi po něm dobře. (05.01.2013)

Pomalu začínám věřit tomu, že se dá natočit film o čemkoliv. Nic převratného, jen jakýsi časový úsek běžného života obyčejného mladíka. Na Natalie Portman je radost pohledět a zbylí protagonisté na mě působili nesympaticky jako trn v oku. Řekl bych průměr, který mnohé nadchne a některé nechá chladnými. 50% (02.05.2010)