Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHudba:
Aleš BřezinaHrají:
Petr Forman, Emília Vášáryová, Jan Tříska, Ingrid Timková, Kristýna Boková, Jiří Macháček, Nataša Burger, Jan Budař, Zdeněk Suchý, Pavel Liška, Marek Daniel (více)Obsahy(1)
Úspěšný film Jana Hřebejka plný tragikomických příběhů a osudových setkání, přátelství, smíření i odpuštění... Komedie, která vás rozpláče, drama, které vás rozesměje – zní v podtitulu úspěšného snímku renomovaného dua Hřebejk – Jarchovský. Každý se někdy někam před něčím snaží uprchnout a právě tento film je působivým osobním průvodcem ve světě uprchlíků v nás i kolem nás, zažívajících nejen své každodenní starosti, ale obávajících se někdy víc sami sebe, než okolního světa. Ve skvělých hereckých výkonech vede film diváka přes nejednu humornou situaci k hlubšímu zamyšlení nad vkladem každého z nás do tohoto světa... (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (517)
Rozhodně jeden z těch mimořádně kvalitních Hřebejkových filmů,který bezpochyby zaujme svým nahlédnutím do dnešní společnosti. Zvláště vyjímečné výkony Jirky Macháčka,Petra Formana,Pavla Lišky a Jana Třísky k tomu nemálo přispěli,ale jistě nejvíc zde zazářila Emília Vašáryová,která svým úžasným herectvím,vždy dokáže rozeznít mou skrytou citlivější strunu. ()
Rozhodně ne nejlepší, ale nejsympatičtější snímek dua Hřebejk - Jarchovský. Dějově nekonzistentní, ovšem jednotlivé scény mají co říci, byť to říkají poněkud dětsky naivním názorem na čecháčkovství. Herecky slušné a technicky nad zbytkem tuzemské tvorby o tolik vepředu, že to snad ani nelze porovnávat. ()
Nekompaktní slepenec útržků, črty mezilidských vztahů, které ale postrádají cokoli, co by diváka chytlo nebo mírně zaujalo. Skoro zbytečný film, na který se podívám a už nikdy si na něj nevzpomenu (krom komentáře na csfd:-). Nic co dojme, nic co urazí, plochý, tupý film. A zasmát se tomu taky nedá, pokud se někdo zasměje u sprostých slov pronášených Liškou, budiž. Já ne. A role J. Macháčka byla trapná a její rádoby tragické vyznění jakbysmet. Tak trochu se nabízí slovo samoúčelnost. Tento film jen jen dokazuje, jak moc si Hřebejka nevážím a jak moc ho neuznávám, protože ani JEDEN jeho film mě nic nedal. Škoda. ()
Nevěrohodný, křečovitě splácaný scénář rozehrává přehršel motivů a bohužel ani jediný vlastně nedotahuje do konce. Vtipných situací je zoufale málo a jsou drtivě převažovány absolutní nudou a do očí bijící scénáristickou vykonstruovaností - předlouhou scénu u slavnostní tabule si teda dvojka H&J mohla odpustit, měl jsme při ní nutkání s panickým vyrázem ve tváří nadzvukovou rychlostí opustit kinosál. Jarchovský byl měl klečet na hrachu alespoň týden, ale nějaké tři dny trestu bych uvalil i na Hřebejka, protože po formální stránce je Horem pádem rovněž dílem nevydařeným. Hřebejk se patrně snaží o uměleckost a před kamerou se tak ocitají barevné filtry jako z cirkusu, zejména ten úplně příšerně žlutý, až má dívák pocit, že se film točil v Mongolsku. Před odpadem, případně jednohvězdičkovou ostudou film zahraňují velmi dobré herecké výkony, jen trojka Forman - Tříska - Macháček občas trošinku pokulhává.... ()
Tento film asi dost reflektuje povahu našeho národa. Hřebejk nám předvádí sondy do životů různých sociálních vrstev. Myslím, že oproti vysloveně komerčnímu Pupendu, se režisér pohnul dál. Opravdu mě překvapil Macháček. Jeho role v Samotářích byla už scénářem předurčena k tomu, stát se populární. V tomto filmu ovšem Macháček září. ()
Galerie (24)
Zajímavosti (17)
- Scenárista Petr Jarchovský se zmínil, že v postavách dvou pitomců-převaděčů (Jan Budař, Zdeněk Suchý), kteří na začátku vezou mimino, viděl dva syny mladíků z Černého Petra (1963) - jak dospěli a co z nich vyrostlo. (NIRO)
- Pavel Liška a Marek Daniel, kteří ve filmu ztvárnili jednu z ústředních dvojic, již spolu účinkovali za dob studií na JAMU, když hráli v brněnském HaDivadle. Spolu hráli také ve filmech Vyhnáni z ráje (2001), Divoké včely (2001), Nuda v Brně (2003), Štěstí (2005), Venkovský učitel (2007) a Polski film (2012) (majky19)
- Scéna, kdy Jiří Macháček hraje fotbal s malým Františkem, nebyla původně ve scénáři, dodatečně byla doplněna až na žádost právě Jiřího Macháčka. (Witta)
Reklama