Horem pádem

V určitých znakoch veľmi typický film pre českú kinematografiu posledných rokov. No zároveň čímsi pekný, krehký, zaujímavý. A určite blízky realite a ľudský, pretože niektoré "typy" vo mne vyvolávali dosť silné emócie. To keď sa filmu podarí, tak je dobrý. Pri hooliganoch mi zostával rozum stáť a naopak duo Miluška + František bolo na spapanie milé. Ich scény som si vychutnávala. Ozaj, nezdalo sa vám na konci, že Duke bol vlastne beloch natretý na hnedo? Aj to, že sa kamera vyhýbala jeho tvári i detailom by súhlasilo. (02.01.2007)

To, co se dalo v předchozích Hřebejkových filmech omlouvat retro náladou, která s sebou automaticky přináší jistou idealizaci a zkreslení, vyplouvá v "současném" Horem pádem na povrch. Horem pádem je křečovitý, laciný, hysterický, kýčovitý a sentimentální film. Snaží se vyprávět o různých podobách mezidlidských vztahů, ale místo, aby citlivým způsobem vytvářel postavy, staví je do extrémních, nevěrohodných a vykonstruovaných situací. A pokud si nějaká postava vydobude alespoň určitou dávku porozumění, zabije ji v zápětí hysterickým výstupem. Jarchovský je neschopný scenárista a u Horem pádem to konečně snad vyšlo najevo, nedokáže napsat postavu, dialog, ani skutečný konflikt. Navíc používání filtrů (především tedy extrémně žlutý) akorát otravuje a vadí, navíc odvádí od toho, na čem zřejmě záleží autorům nejvíce, od postav a jejich vztahů. Přehrávající herci navíc zabíjejí i to, co by jinak mohlo fungovat... (03.07.2004)

S dobrym umyslem natoceny, avsak od rezisera nedotazeny pokus o jakousi spolecenskou kritiku, ktera v konci vyzniva az snad trapne. Pateticnost konce je opravdu prehnana, pan reziser si ten prvoplanovity kontrast v zaveru filmu, ktery byl zrejme urcen jedincum s tezkou oligofrenii, mohl odpustit. Ci alespon vedle idylickych vyjevu z Australie mohl ukazat i jeji problemy, i jeji antisemitismus atd. Ono je to vzdy lehke odsoudit cely narod, jeho spolecnost (i kdyz spravedlive, coz Hrebejk v tomto filmu cini, aby nedoslo k spatnemu pochopeni meho komentare!) a byt jejim samozvanym "procitnuvsim" kritikem, vsak cinit tak s gracii a predevsim verohodnymi obrazy na platne, je uz tezsi... Jedno pozitivum tu je ale prece: ze Machacek je opravdu herec, ktery umi zahrat ruzne role a ne jako pan Liska, ktery hraje vsechny sve postavy stylem "dalsi navrat idiota". (20.12.2004)

Má počáteční nedůvěra se sice hned rozplynula, ale stejně jsem nebyla nijak omráčená. Mám pocit, že poslední dobou jsou v českém filmu tendence natáčet filmy jen o hodně ulitlých jedincích (a skupinách), ale právě tyto scény mě zcela proti mému očekávání pobavily, bohužel se ale pravidelně střídaly s těmi - pro mě trapnými, při kterých jsem měla co dělat, abych to nestopla - například hostina u "Třísků" byla utrpení.Chápu, že obě linie měly své opodstatnění, ale způsob, jak byly velmi nesourodě seskládané, mi nepřipadal zvlášť povedený. Takže ve finále, ač jsem právě na takový druh humoru háklivá, oceňuji právě ty "šupy" s Macháčkem. A ještě - pokud jde o obrazové ztvárnění, bylo by úžasné, kdybych permanentně nečekala, z kterého rohu vyběhne Amélie. (10.04.2005)

No nevim, asi jsem čekal víc, ale nějak zvlášť mě to neoslovilo, pořád tam někdo řve a je hrozně smutnej, proplítaj se do sebe osudy různých lidí atd. a že by to bylo komedie mi taky moc nepřipadlo, spíš to je jenom drama, ale abch furt neřikal, že to je jenom sračka, tak musim říct, že to má hodně nadprůměrný herecký výkony, zvlášť Jiří Macháček je krutej, to jeho šišlání a slintání je fakt super, ale i ostatní jsou na českej film nadprůměrný, škoda jen, že tam nedostal víc prostoru Jarda Dušek, protože tu chvilku co tam byl, tak to bylo hned oživení, ale i tak se mi to nějak zvlášť nelíbilo a myslim si že 4* s odřenýma ušima, jsou tak akorát (29.05.2005)