Česko,
2004, 108 min
Režie:
Jan HřebejkScénář:
Petr JarchovskýKamera:
Jan MalířHudba:
Aleš BřezinaHrají:
Petr Forman, Emília Vášáryová, Jan Tříska, Ingrid Timková, Kristýna Boková, Jiří Macháček, Nataša Burger, Jan Budař, Zdeněk Suchý, Pavel Liška, Marek Daniel (více)Obsahy(1)
Úspěšný film Jana Hřebejka plný tragikomických příběhů a osudových setkání, přátelství, smíření i odpuštění... Komedie, která vás rozpláče, drama, které vás rozesměje – zní v podtitulu úspěšného snímku renomovaného dua Hřebejk – Jarchovský. Každý se někdy někam před něčím snaží uprchnout a právě tento film je působivým osobním průvodcem ve světě uprchlíků v nás i kolem nás, zažívajících nejen své každodenní starosti, ale obávajících se někdy víc sami sebe, než okolního světa. Ve skvělých hereckých výkonech vede film diváka přes nejednu humornou situaci k hlubšímu zamyšlení nad vkladem každého z nás do tohoto světa... (Česká televize)
(více)Zajímavosti (17)
Jan Hřebejk
- V období vzniku filmu Horem Pádem (2004) mluvil na téma svého "vylaďování herců" - aby nebyli takříkajíc každý pes jiná ves: "Do značné míry je stačí jenom přivést k sobě a mluvit s nimi. Když jsou to velké osobnosti, sami se ti svěří se svými pochybnostmi a nejistotami ve vztahu k druhým nebo ke scénáři. Dovedou se ptát, polemizovat a pak najednou zjistíš, že třeba vypuštění jedné scény, nebo dokonce jen jedné věty skutečně dovede výrazně pročistit plynulost příběhu nebo naopak, že přidání nějaké scény skutečně dovede výrazně pročistit plynulost příběhu nebo naopak, že přidání nějaké scény dovede postavu víc ukotvit, zbarvit, zreálnit. To je ten věčný scenáristický svár - dělat všechny věci tak, aby tomu divák rozuměl, ale zároveň aby to nebylo polopatické. Snažím se vyvažovat nutnou polopatičnost jakousi rafinovaností. Ono to nakonec vypadá samozřejmě a jednoduše, ale ty věci zdaleka jednoduché a samozřejmé nejsou. Někdy ti zjevný průšvih projde. Třeba většina publika u Pelíšků pochopila, že Holubová se Stašovou jsou sestry, až když spolu kouřily v koupelně na vaně a vedly řeč. Přitom od začátku mluvíme příbuzenské vztahy znovu a znovu opakujeme, stejně to ale nakonec většině lidí dojde až v té koupelně, což je na počátku druhé hodiny filmu. V Pelíšcích se tenhle průšvih ještě dá snést, ale kdybychom stejnou chybu udělali ve scénáři typu Horem Pádem, byla by to vražda. Neříkám, že se takové chyby nakonec vyvaruju, dopouštějí se jich i mnohem zkušenější tvůrci, ale stát by se prostě neměla." (NIRO)
Jan Hřebejk
- Svého času býval některými diváky "obviňován", že obsazuje stále tytéž herce. V čase vzniku filmu Kráska v nesnázích (2006) - a rok po premiéře Horem Pádem (2004) - k tomu řekl: "Tahle výtka se dala uplatnit na jediný film - na Pupendo. Ačkoliv jsme Pupendo pro nakonec obsazenou čtveřici nepsali a upřímně hledali někoho jiného než Polívku, Holubovou a Duška, které jsme už měli v Pelíškách, nakonec jsme si řekli, proč se takhle trápit, když oni nám to zahrají přesně tak, jak chceme. Proč nedat roli Márovy ženy Holubce, když ji mám rád a ona se na to hodí? Myslím, že všichni odvedli skvělou práci a o žádném z nich nemůžeš říct, že by opakoval něco z Pelíšků. V tomhle existuje určitý paradox. Část publika chce své oblíbené herce, část publika se cítí být stejnými tvářemi obtěžována. Nemyslím, že je dobře vyhýbat se dobrým hercům jenom proto, že už u mě hráli, vždyť Menzel taky pořád točil s lidma z Činoherního klubu. Já bych třeba moc rád dělal s Bolkem a mrzí mě, že v Horem Pádem ani v Krásce jsem pro něj žádnou roli neměl, a doufám, že to dalším filmem napravím. Já se za něj nechci schovávat, ale opravdu dobrých herců u nás zase tolik není, v některých kategoriích dokonce pociťuju jejich akutní nedostatek. Takových herců, kteří by dokázali být zároveň komiky a zároveň charakterními herci a zároveň fungovat ve filmu a zároveň dobře komunikovat se štábem, zase tolik není. I když špatnou komunikaci jsem občas schopen překousnout." (NIRO)