Jak básníci neztrácejí naději

Bijte mě, ukamenujte mě, ale já hodnocení nezměním. Tento díl má něco do sebe. Pouštěl jsem si ho s nadhledem, že se nepovedl. A ono ouha. Pro mě překvapení. Poprvé zde vidím hrát herečku Michaelu Badinkovou-alias Lenku Drápalovou z Ulice. Vtipné scénky, např. když Kendy spí se Štěpánem:-) Je celkem smutné, že toto byl poslední díl o básnících a že ho tolik lidí zatracuje. Dávám sympatické čtyři hvězdičky, které si tento snímek jistojistě zaslouží. (08.01.2012)

Nebýt příšerných reklamních vsuvek, které jsou neuvěřitelně nucené a nesourodé, jsou to Básníci kráčející v té nejlepší tradici celé série. Asi vůbec nejlépe z celé "ságy" vyšlo duo Štěpán-Kendy – jejich sarkastický kámo-homo-vztah mě opravdu upřímně rozesmál. A vůbec... je to prostě příjemně nahořklá podívaná a pevně doufám, že to tímhle končí a nezačíná. Jako básnické rekviem opravdu slušné. (03.08.2005)

„Cudzím nedávajú informácie.“ – „Ale ja nie som cudzí.“ Mám rád štvordielnu „básnickú“ sériu (1982 - 1993). Niektoré časti sa nevydarili tak, ako ďalšie, ale spoločnými silami to niekedy viac a niekedy menej dokopali do príjemnej, poetickej a hravej atmosféry, ktorá akoby mimochodom hovorila o dosť dôležitejších veciach. Najmä o dospievaní, medziľudských vzťahoch a o tom, ako starnúci človek vníma svet okolo seba. V roku 2004 sa básnici Štěpán (Pavel Kríž) a Kendy (David Matásek) vrátili. Zasa starší a ešte o čosi viac ubitejší životom a žitím. Ale stále nachádzajúci poéziu v každodennom priemernom živote. Zas a znova sa to okolo nich len tak hemží ženami všetkých vekových a farebných kategórií, nechýba ľahká erotika. Bohužiaľ, AKO BÁSNICI NESTRÁCAJÚ NÁDEJ sa nesie v pochybnom duchu fádneho scenára, slabších dialógov, trápne zbytočných figúrok (Mareš, Sklenaříková) a hercov, ktorí nemajú čo hrať (Zedníček, Somr). V takejto konkurencii sa ustavičná prítomnosť reklamy (pivovarnícky priemysel, farmaceutika) zrazu javí byť ešte tým najmenším problémom. Napriek tomu pokladám za dôležitejšie, že tvorcovia vôbec do päťky išli a že neskackajú na mieste: hrdinovia, ktorých dôverne poznáme a máme radi, zostarli a my s nimi, zmenili sa nielen ich názory a pohľady na svet, ale aj tie naše – v takejto spoločnosti sa vždy cítim dobre (viď. o tri roky mladší ROCKY BALBOA). Naprieč snímkou sa napriek množstvu záporov nesie akási „smutná dospelosť“ – a ja ju pod 60% spadnúť nenechám s tým, že dovidenia (dúfajme) o ďalších dvadsať rokov. (02.02.2008)

Piatym básnikom chýba tá iskra hlavne z prvých troch pokračovaní. Nebyť nostalgie, spomienok a prepojenia s predchádzajúcimi dielmi, pravdepodobne by síce básnici nestratili nádej, ale zapadli prachom zabudnutia. Film je ľahko pozerateľný a nebolo tam nič, čo by mi vyložene vadilo, ale je to, vzhľadom na depresívne obdobie Štěpánovho života, asi najpesimistickejčia, najmenej romantická a najmenej vtipná časť. Ale stále sa to dá pozerať. (08.06.2005)

Vždyť i střední věk může mít svůj půvab, tak proč je z toho taková postpubertální trapárna? Taková kliše, co tam řeší ti dva a hlavně jak.....Kořínková hází manželovy krámy z balkonu, Brodská za dveřmi slyší, co nemá - to je opravdu "originélní". Na jednu vtipnou glosu připadá deset trapných - učitelova senilita, spolužačka na ministerstvu a její "know-how", kondolence smutečních hostů (to snad bylo ze všeho nejtrapnější)....A nakonec ředitel nemocnice, který nemůže najít zbouchnutou lékárnici ?!? Pokud by měl život, tak poeticky a mile našlápnutý v prvním díle, takhle sestupnou tendenci, tak to se teda máme na co těšit. (18.11.2004)