Jak básníci neztrácejí naději

Dušan Klein naplňuje ducha celé serie. Příběh se otírá o spoustu témat. Ty lidská jsou možná trochu nadsazená, ale ty obchodní jsou hodně aktuální. Do toho jsou nám připomenuty skoro všechny postavy ze starých dílů, a protože jsme je měli rádi, zajímá nás, co dělají po letech. Vlastně asi jedinou slabší stránkou je zrzavá Badinková, jejíž žádnou zajímavou scénu si už po pár minutách nikdy nepamatuju. Sad jen porod v výtahu, ale to ne moc její zásluhou. (02.11.2010)

Ešte stále je tam trochu toho čara starých Básnikov, ale či je to už opakovaným námetom, znovu čudným pocitom z neprirodzeného zvuku... hmm :-( Vracajú sa témy mladých dievčat a porevolučného podnikania, partnerských vzťahov... ale ja neviem, už to nemá šťavu. Okrem posunutia do ďalšej vekovej skupiny a s tým súvisiacich zmien v podstate film neprináša do básnickej série nič nové, ani svieži "severní vítr", ktorý tam tak túžil mať Dušan Klein. Je to také - trochu nostalgický feeling, dosť kopírovania a vykrádania samého seba. Nebolo to zlé, len také... ošúchané. Ako starý uterák - keď sa rokmi sperie, zdrsnie a vybledne, netreba sa s ním driapať z ľútosti. A čo tým myslím? Že špeciálne vo filmovej branži treba vedieť, kedy skončiť. Nevravím, že v najlepšom - to sa nedarí skoro nikomu. No aspoň v najhoršom... A Básnici už dúfam definitívne skončili. (07.02.2008)

"Prohrabovat popelnice a hrát golf můžeš začít v každém věku." Konečně po dvou smutnějších pokračování jedno, které je pořádně veselé. I když... jak se to vezme. Štěpánek (Pavel Kříž) osiřel a Kendy (David Matásek) nemá, kde bydlet. Takže zase jednou v Básníkách můžeme vidět tuto dvojici neustále pospolu. Gegy a hlášky padají a Šafránek, neboli Kovanda musí najít další smysl života. A ředitel nemocnice k nim zkrátka nepatří. Alespoň ten konec je zase pořádný a hezký, jak má být. (70 %) (30.01.2022)

Už úvodní titulky ukázaly, o jak moc horší film Klein natočil. V retrospektivách nám připomenul, jak se Štěpán Šafránek pokoušel o romantické básničky v předešlých dílech (krom čtvrtého) pentalogie. A hnedle po nich se dozvídáme o smrti dobrosrdečné maminky a už jen kondolence směřované k hlavnímu představiteli jsou hloupé a nikterak vtipné. V prvních třech dílech jsme byli atakováni chytrým humorem, nadsázkou, nástrahami prvních, druhých.. lásek, vysokoškolských studií, života.. Ale pak roku devadesátého třetího laťka podstatně klesla a nyní chybí silný příběh, dialogy jsou nucené, neuhlazené, všechno jsme už jednou někde viděli a slyšeli. Jen poetické namlouvání má svoje kouzlo. Matásek a věčný poeta Kříž jsou příjemní, ale už to není přece jen ono, Brodská odvádí standard, Hrubešová je úžasná, Vaculík předvádí dokola stále stejně hloupou variaci, Badinková svůj překrásný úsměv, Kocurová prsa, Sklenaříková nic.. A další postavy jsou jen trapnými figurkami a ději příliš neprospívají. Právě děj je utahaný, nemá rytmus. Jediné, co zajisté potěší je hudba PANA Jaroslava Uhlíře. (08.01.2006)

Jojo, je to tak. Tohle už fakt je děs a nuda. Pavel Kříž už nemůže těžit ze své nevinné tvářičky a neustály vytahování starejch postav z předchozích dílů smrdí zoufalstvím. Moc humoru se tady nenajde, básnicky to už taky nemá tu atmosféru, seč se snaží napodobit to stejným způsobem, jak dřív (novej objekt na balení, nájezdy kamerou na obličej Posedlé za poslechu básně atd.). No, né že bych byl uplně znuděnej, ale nic jinyho v TV zrovna nebylo. A tož aspoň vim, o čem to je a to je tak všechno... (15.12.2014)