Bolero

Očekával jsem opravodýv 'průser', ale jsem celkem překvapen jak mě tohle chytlo. F. A. Brabec se snaží bořit zažitá schémata české kinematografie, pohrává si se střihem, kamerou a smyslem vyprávění, ale to není to jediné co se mi tolik líbilo. Zajímavý je i scénář, který sice občas upadne pořádně pod průměr a chyb je v něm habaděj, ale jeho snaha přiblížit se realitě - něco podobného jsme mohli pozorovat i u otřesného snímku Panic je nanic - tu opravdu nevychází v niveč. Hodně se tu opíráte do herců, ale jejich proměnlivé výkony (zejména Bartoška) - ač z počátku děsivé - se mi nakonec také zalíbily, skvěle totiž doplňovaly celkovou atmosféru. Trochu horší je to už se samotným příběhem, jak už jsem se zmínil, scénář křípe a nepřehlédnutelně, občasné sklouznutí do klasického kriminálního příběhu nebudu zmiňovat jako problém, horší je to už se samotným rozřešením záhady. Téměř 3/4 snímku policisté tápají a nemají se vůbec čeho chytnou, chybí jim prostě jakýkoli styčný bod a pak si najednou jeden z nich všimne dívky, která lhala, že na místě, kde se udál začátek trestného čiu, vůbec nebyla. Vystavení tématu jako rodinného dramatu je zajímavé a vcelku slušně podkresluje zdejší poměry, hold kdo na to má, může si dělat téměř vše. Brabcova režie mi prostě sedí a jeho spojení s Jiráskem vnímám veskrze pozitivně. Bolero se mi líbilo hodně, ale těch chyb je opravdu škoda. [TOP 19/5 32%] (24.03.2007)

Jak si tak pročítám zdejší komentáře, jejichž stáří je poměrně často kolem deseti let, tak mě to nutí zapřemýšlet nad tím, zdali tehdejší divák byl k českému filmu daleko shovívavější a nebo je český film dneska někde úplně jinde. Bolero je totiž absolutní sračka, kde hlavní herci melou kraviny, vedlejší sem tam něco hrajou a příběh je asi tak normální, jako když Zlín vyhraje ligu. (07.11.2016)

Když po cestě z diskotéky zmizí mladá studentka, nikdo nepochybuje, že vrah bude brzy odhalen. Ale hodiny, později i dny a týdny ubíhají, a vrah (nebo vrahové) stále uniká... F.A. Brabec si pro svůj film Bolero vybral skutečné události z 80. let, a pokusil se je převést na filmové plátno. Nutno podotknout, že i přes velmi pomalé tempo (které je F.A. Brabcovi vlastní) se mu to docela povedlo, a určitě se nudit nebudete. Na druhou stranu film nepřináší nic extra, co bychom nikdy neviděli. Režisérovi se pro film podařilo přemluvit kvatna známých tváří, což určitě také potěší. Suma sumárum, jako epizoda v Kriminálka Praha by to bylo super, jako celovečerní film průměr ... (21.05.2009)

F.A. Brabec se skutečně snaží, ale jeho detektivní mozaika stojí a padá s obsazením, které je značně nevyvážené. Na jedné straně lahůdkový Martin Stropnický a Jiří Bartoška, na té druhé naprosto ostřesné obsazení mladých detektivů. Jakoby věk herců odrážel jejich herecké schopnosti (David Kraus v roli slizkého synka je v omladině výjimkou). Snímek tak drží především Brabcova kamera a mnohdy neotřelá (na český styl) režie. Třeba otáčivá kamera okola hlavních aktérů během jejich rozhovoru je zajímavým doplňkem, ale spíše než účelnou vložkou je nepodstatnou, avšak vizuálně efektní záležitostí. Hudba je velmi pěkná, ale nikterak rozsáhlá (využívá se defakto jeden jediný motiv). Příjemným překvapením je velmi dobře rozpracovaná detektivní zápletka a její postupné rozplétání. Vyhýbá se zbytečných chyb a postupné kroky jdou ruku v ruce s logikou. Zajímavé jsou taneční výstupy, které sice podtrhují jistý umělecký nádech, ale vprostřed filmu působí v detektivní zápletce dost rušivě. Tím nejpodstatnějším záporem celého filmu tak zůstává opravdu nevydařený casting. Naštěstí nemají mladí zas tolik prostoru a výsledný dojem je i přes jistou roztříštěnost vesměs pozitivní. (27.02.2004)

Neuvěřitelně nudný pokus o kriminálku. Špatný scénář dostal do ruky režisér, který neveděl co s ním. Ani linie pátrání ani osudy oběti, vrahů a jejich rodin nejsou prakticky ničím zajímavé. Nejvěrohodnější figuru vystříhla Anna Polívková, řada dalších je spíš k smíchu. A bez dialogů typu „Nevím, jestli je horší být matkou oběti nebo vraha.“ bych se taky obešel. (04.06.2007)