Bolero

Jak si tak pročítám zdejší komentáře, jejichž stáří je poměrně často kolem deseti let, tak mě to nutí zapřemýšlet nad tím, zdali tehdejší divák byl k českému filmu daleko shovívavější a nebo je český film dneska někde úplně jinde. Bolero je totiž absolutní sračka, kde hlavní herci melou kraviny, vedlejší sem tam něco hrajou a příběh je asi tak normální, jako když Zlín vyhraje ligu. (07.11.2016)

Na české poměry neobvyklý film s velmi silným námětem vycházejícím ze skutečných událostí, natočen skoro bych řekl polodokumentárním způsobem. Parádní hudba, kamera i scénář. Jedinou, avšak bohužel dost viditelnou slabinou filmu jsou herecké výkony, které v případě jak mladých tak i zkušenějších herců za moc nestojí. F.A. Brabec je dle mého názoru výborný režisér, který se jako jeden z mála snaží na naší filmové scéně vytvořit něco nového a do budoucna bych rád, aby takových snímků přibývalo. S přihlédnutím k tomuto faktu musím alespoň jednu hvězdičku přihodit. (24.04.2008)

Čekala jsem horší průšvih, za nejvíce rušivé bych považovala barevné filtry a stylizaci, v kriminálce s předlohou skutečné události nevidím jako nutné sladit barvy podle zavařovaných paprik v kuchyni svědkyně únosu a podružné hopsání bolera působilo jako reklamní spot na taneční kroužek. Herecké výkony se pohybují v mezích tuzemského standardu, až na jednu výjimku - podporučík Lipčíková si při zatýkání vedla podobně, jako praktikant Hlaváček, jenže "Rozpuštěný a vypuštěný" je komedie... (21.05.2009)

Na české poměry to zas až tak špatný film nebyl. Na filmy natočené nebo inspirované skutečnými událostmi pohlížím vždycky s nadhledem, hodně krát se taky stalo, že to byl jen tvůrčí „fake“, ale tady se režisérovi podařilo alespoň v některých pasážích natočit celkem záživnou atmosféru, mělo to i svou „špinavost“ a krátká leč nahá přítomnost Barbory si mou pozornost určitě získala. Zbytek herců podal průměrné výkony, ale tak co si budeme nalhávat, většina z nich do žádné „špičky“ nepatří… (18.11.2018)

Veškeré problémy spojené s Bolerem spočívají v námětu. Tady se F.A.Brabec pustil na příliš tenký led. Zvolil kriminální případ, který dodnes zůstává nejasný a obestřen nevysvětltelnými záhadami a rozpory a patrně se ani už nikdy nedozvíme, jak to tenkrát v Bratislavě opravdu bylo. Náš Veřejný ochránce práv, Otakar Motejl byl v této kauze angažovaný a v jednom rozhovoru prohlásil, že to byl jeden z nejzvláštnějších případů jeho kariéry. F.A.Brabec přenesl děj do současné Prahy, počet údajných pachatelů snížil, ale podobnost je zkrátka evidentní a určitě bolavá pro všechny zúčastněné. Nechápu Martina Stropnického, který přijal roli vyšetřovatele, neboť jeden z mužů obviněných ze znásilnění prý byl jeho spolužákem na škole a z následků trestního stíhání prý u něj propukla duševní choroba. Je to zkrátka kontroverzní téma, kdyby byl námět smyšlený, vypadalo by vše jinak, protože hudba, výkon Barbory Seidlové, kamera jsou nepochybnými plusy tohoto snímku. (24.06.2007)