Šašek a královna

Pozoruhodný, vizuálně opulentní převod kongeniálního divadelního představení Bolka Polívky a Chantal Poullain. Silně a nezvykle působí "těkavá" kamera stejně jako barevně výrazné a fantaskní kostýmy. Podobně jako hirnlego jsem film viděl kdysi před mnoha lety jako malý kluk a zažral se mi velmi hluboko pod kůži. Až o mnoho let později jsem vidět přímo divadelní představení (ze záznamu ČT) a opět jsem byl nadšen. Nyní se ty dvě vzpomínky novým shlédnutím filmu spojily a musím říci, že můj původní dojem se potvrdil jen z části. Divadelní představení hodnotím přecejen výš a nově doplněný "současný" děj mi připadá místy poněkud jalově zahraný (vítání hostů, ožralý myslivec, atp). Na druhou stranu oceňuji to, že se Chytilová pokusila převést divadelní představení tvůrčím a zároveň ryze filmovým způsobem, přičemž kontakt s publikem v divadle nahradila (respektive, možná šlo o nápad Bolka Polívky, který na scénáři spolupracoval) kontaktem s "realitou", s níž se střetávají snové vize. Excelentní je herectví Chantal Poullain i Bolka Polívky, kterým rozhodně nechybí obrovské nasazení, silný výraz a bezprostřednost. Škoda, že roli manžela nehrál nějaký skutečný Němec. Jiří Kodet se sice snaží a například scéna na posedu je skutečně výborná, ale kromě toho, že evidentně vůbec neumí německy má i dosti příšerný přízvuk, což vedle vybroušené francouzštiny Chantal Poullain působí zvlášť markantně. Také herecký výkon Vlastimila Brodského je poněkud nevýrazný. Působivé jsou zato "kulisy" hradu Švihova, kde se drtivá většina filmu natáčela (Kromě toho spatříme také scény točené v nádvoří a ochozu hradu Zvíkova). Celkový dojem: 85% (16.07.2008)

Famózní divadelní představení, díky němuž je dnes Polívka tam kde je (kdepak vlastně je?), převedené na filmové plátno. Úkol to přetěžký, ale v podstatě zvládnutý dobře. Řada vtipů už přeznamenává Dědictví, ale tady je ještě navíc mystika snu a reality splývající do nejistoty obecního blázna na hradě Švihov, stojícího náhle tváří v tvář své milované královně (Matičce). (27.02.2011)

...je to už dlouho, co si mně osud vybral, abych dělal šaška na tomhle dvoře... Bolek Polívka a Chantal Poullain zde vizuálně dramatizují divadelní hru Šašek a Královna. Myslím si však, že Bolek ( Šašek ) zde má více tvůrčího prostoru a Chantal ( Královna ) se jen " veze " ...hrrrrej!!!! Miluji citáty, ale citovat z tohoto snímku, třeba jen Bolka Polívku by zabralo spoustu prostoru a tak se budu krotit. CITÁT : Ferry, do hospody !! Ožralej hajnej je taky borec : a to slunce, pere a pere a všichni se perou... Zajímavě vypadá i to prolínání minulosti ze současností podpořené krásnými dialogy a dramatickou hudbou. Jeden dialog musím zmínit. A to konkrétně ten, kdy na scénu přichází paní Maňasová. KRÁLOVNA ( Chantal ) - zabít !! JÁRIN - No to snad ne, to je paní Maňasová. Dobrý den, to nebylo na vás, to bylo na střevlíka. MAŇASOVÁ - On vás Járin ochrání, to von umí, on je šikovnej, jó to jó. JÁRIN ( Šašek alias Bolek ) - Ona vám nerozumí, paní Maňasová, ona je Francouzka. MAŇASOVÁ - To sis vybral pěknou fiflenu, Járine. Ta tě přivede do hrobu. Přebíral, přebíral až sis vybral. KRÁLOVNA - Formy ( mravenec ) Mám rád humor Bolka Polívky a viděl jsem i divadelní představení. Nedá se to srovnávat, ale oba počiny jsou podařený. Hudbu k filmu dělal Jiří Bulis. CITÁT : Tis unaven, tis unaven !!!! (23.10.2010)

Geniální podobenství v režii geniální Věry Chytilové. Odzbrojující herecké výkony Bolka Polívky, Chantal Poullain, Jiřího Kodeta, Vlastimila Brodského a Jiřího Pechy. Perfektně doplňující hudba Jiřího Bulise. Klasická, skorodokumentární kamera Jana Malíře. Věra Chytilová je nezaměnitelná režisérka (bohužel 12.3.2014 zemřela) a tenhle film, (pominu-li Dědictví), mám od ní nejradši. " Středověký šašek je potenciální kuřák...tak jako každý člověk je potenciální šašek. " Mazec hláška... (15.03.2014)

Film je zajímavý kontrastem i prolínáním bizarní snové a přízemní reality. Ta přízemní připomíná něco mezi Hrabalem a Kurvahoši Dědictvím (venkovští burani, bohatý Němec). Je tam hodně ironických narážek na korumpující a demoralizující moc a peníze, což bylo aktuální koncem 80. let v rozkládajícím se komunistickém režimu, ale celkem dobře to sedí i na dnešní dobu. Každý jsme potencionální šašek. Teatrální vizuální atmosféra snových scén generuje téměř halucinogenní, přízračné a fascinující prožitky. Chantal je ale v roli dominantní královny na můj vkus až křečovitě patetická. Nemusela by neustále psychopaticky řvát, ďábelsky se chechtat a koulet očima. Je rozmarná, nevyzpytatelná, nebezpečná a Polívka z ní má strach a zároveň po ní touží. Film tedy bude asi hodně oblíbený mezi dominami a submisivními muži. (08.12.2013)