Šašek a královna

Vážení přátelé bohužel opravdu nemůžu pochválit, i když bych chtěl sebevíc... Pokus o zachycení nezachytitelného. Kdo neviděl naživo opravdu nikdy nepochopí... Byl jsem u Bolka v divadle na jednom z posledních představení a můžu suveréně říct, že to bylo nejlepší divadelní představení v mém životě...A říkám, že převézt na plátno divadelní hru, která je od začátku do konce založená na komunikaci s divákem je, jako přenášet oceán děravým vědrem. Viděl jsem pak někdy ještě TV záznam přímo z divadla a to je podle mě také jediný možný pokus, jak genialitu hry alespoň trochu zachovat. Ve filmu je toho 80% přimyšleno navíc... Celý příběh vztahu hradního kastelána a tajemné francouzky je tu navíc. Režisérka se tím rozdělením na dvě roviny pokusila vynahradit absensi živého diváka, jenže dopadlo to bohužel spíš tak, že to celý příběh jen roztříštilo a znepřehlednilo. Na divadle je jen královna a její šašek a celá hra popisuje jejich vzájemný vztah. Z toho občas Bolek vystupuje do reality a komunikuje s diváky. Ve filmu je naopak zbytečně mnoho postav navíc a zdlouhavá vata, která tam vůbec nemusela být. A ten zbytek - pasáže u kterých se na divadle řvalo smíchy, je tady nudné, nezáživné - místy dokonce až trapné. Je mi líto... (04.01.2007)

Famózní divadelní představení, díky němuž je dnes Polívka tam kde je (kdepak vlastně je?), převedené na filmové plátno. Úkol to přetěžký, ale v podstatě zvládnutý dobře. Řada vtipů už přeznamenává Dědictví, ale tady je ještě navíc mystika snu a reality splývající do nejistoty obecního blázna na hradě Švihov, stojícího náhle tváří v tvář své milované královně (Matičce). (27.02.2011)

Diváci, kteří nechtějí připustit, že Chytilová se nedopuští pokusu převést Polívkovu hru na plátno, nýbrž ji používá jako bázi pro vytvoření nového, vícevrstvého a přece dokonale konzistentního díla, přicházejí o mnohé. S ohledem na obsah nelze směrem k autorské dvojici neutrousit: To se tedy dva sešli. Chytilová ještě v plné síle a Polívka ještě jako Pan Šašek. Madam Poullain to dokonale tmelí. Bav mě! Uprostřed prašivé civilizace nietzscheovský zápas vůle dvou nadlidí: Šaška a Královny. Jen takovéto persony (a jen spolu?) mohou přemáhat vládu tupého mačismu, totožného se servilitou. (Opravdu je Chytilová zlou feministkou? V králově suitě hrají prim staré báby - vždy nejlítější strážkyně statu quo.) Nebo jinak: Šašek a Královna: Příroda ve své dvojakosti, trojakosti a Člověk ve své u-Bohosti. Nebo je Královna naopak Šaškovou Ideou? Každopádně je to Královna. Rovin, na nichž by bylo lze toto dílo vykládat, je mnoho a psychoanalitik by si jistě zgustnul na obou autorech. Těší mě, že je to zrovna můj oblíbenec Brodský, u Chytilové neobvyklý až rušivý zjev, který zde obrací mínění k pravosti: "Vždyť je normální." Více významových vrstev má i evropské složení: královský pár Němec - Francouzka, Čech šašek. (Srov. též zlobný dialog m. Poullain s "Rusem" Šteindlerem ve Vyhnání z ráje.) Mimochodem: "...jsou tady zase z Německa. Zase se bude střílet. Takže Jarda, Tonda, ať se neukazujou..." "...Wunderschön...Paroží...Alles echt!" Při scéně s výměnou rolí ("Hraj krále!") jde do tuhého, je to vrchol všeho, aniž by ovšem směrem ke konci došlo k polevení. Pak probuzení a všechno začíná znova. Ne. Všechno je jinak. Závěrem dotáhla Chytilová původně Polívkovu hru k naprosté genialitě, paradoxně tím, že tak trochu popírá sama sebe. "To je sen!" A poslední vteřina před titulkami je vždy její silnou stránkou. (05.07.2011)

...je to už dlouho, co si mně osud vybral, abych dělal šaška na tomhle dvoře... Bolek Polívka a Chantal Poullain zde vizuálně dramatizují divadelní hru Šašek a Královna. Myslím si však, že Bolek ( Šašek ) zde má více tvůrčího prostoru a Chantal ( Královna ) se jen " veze " ...hrrrrej!!!! Miluji citáty, ale citovat z tohoto snímku, třeba jen Bolka Polívku by zabralo spoustu prostoru a tak se budu krotit. CITÁT : Ferry, do hospody !! Ožralej hajnej je taky borec : a to slunce, pere a pere a všichni se perou... Zajímavě vypadá i to prolínání minulosti ze současností podpořené krásnými dialogy a dramatickou hudbou. Jeden dialog musím zmínit. A to konkrétně ten, kdy na scénu přichází paní Maňasová. KRÁLOVNA ( Chantal ) - zabít !! JÁRIN - No to snad ne, to je paní Maňasová. Dobrý den, to nebylo na vás, to bylo na střevlíka. MAŇASOVÁ - On vás Járin ochrání, to von umí, on je šikovnej, jó to jó. JÁRIN ( Šašek alias Bolek ) - Ona vám nerozumí, paní Maňasová, ona je Francouzka. MAŇASOVÁ - To sis vybral pěknou fiflenu, Járine. Ta tě přivede do hrobu. Přebíral, přebíral až sis vybral. KRÁLOVNA - Formy ( mravenec ) Mám rád humor Bolka Polívky a viděl jsem i divadelní představení. Nedá se to srovnávat, ale oba počiny jsou podařený. Hudbu k filmu dělal Jiří Bulis. CITÁT : Tis unaven, tis unaven !!!! (23.10.2010)

Trošičku rozporuplné dojmy ve mně zanechal tento film. Viděl jsem totiž bezchybmé divadelní představení, s nímž se ovšem film, přes poměrně věrné zachování děje i dialogů, jaksi nemůže zcela měřit. Nechtějte po mně logické vysvětlení, nemám pro to totiž žádný pádný argument, ale prostě se mi zdálo, že vidět herce LIVE je lepší, než je vidět jen 2D na filmovém plátně. (26.09.2003)