Svět podle Daliborka

Těžce neautentický pohled do obyčejného života neonacisty? Dost pochybuji. Samotný portrét "hrdiny" funguje pouze na základní úrovni, které představuje primitivní část národa a nabízí sebeuspokojující pocit nadřazenosti, eventuálně humor v duchu Výměny manželek, či Prostřena. Závěrečná katarze, ke které celý film směřuje, přináší maximálně stud a nenávist k režisérovi. (17.11.2017)

"Špatně vaříš, špatně kouříš, čumíš pořád na telenovely. A já abych si honil ptáka sám. Jsi neposlušná, já tě potrestám." Daliborkovo básnické střevo mě hodně zaujalo, ale jinak jsem jen nevěřícně zíral. Absolutně netuším, jestli jsem se měl bavit, být zhnusen nebo o tom všem přemýšlet. Do intelektuálů mi však ještě nikdo nenadával, tak jsem se v souladu se svým vnitřním přesvědčením snažil bavit. Někdy to šlo lépe a jindy hůře, ale jsem si naprosto jistý tím, že takováto squadra czechura ještě před kamerou svá moudra nikdy netrousila. (11.02.2018)

Problém je, že tohle je z 90 % spíš regulérní sitcom než dokument. Nebo... "problém". Teď je na nás, abysme z Daliborka udělali kultovní studnici hlášek, jakýhosi Ivánka týhle dekády, jinak mrháme potenciálem. “Já jsem jenom nosič vody draku” má už teď jasnej protipól v "Já si připadám jako hodiny, víš jak, chodim dopředu, dozadu...". Typický nevyzpytatelný vychcánci, tyhlety hodiny. (15.07.2017)

Proč se tu spousta lidí snaží kritizovat to, co není třeba ve filmu hledat? Tohle přece není "dokument" o náckovství, který o tom vypráví komplexně a každému dojde, že ty scény nejsou plně reálně někdy určitě přihrané. Ono jak by to asi jinak natočili, to měl štáb trávit 2,5 roky v Prostějově a doufat, že něco zachytí? Já to vnímal jako vyobrazení člověka typu "Daliborek" ve kterém je krásně vidět, jak se na světí dívá, jak uvažuje a jak žije a myslím, že tohle vyobrazení vůbec není daleko od většího množství reálných lidí. To je vše, co bych v tom hledal a je to vyobrazeno skvěle. Co mi trošku chybí, je hlubší rozbor cesty k tomuhle směru a větší vykreslení jeho mládí a vztahu s otcem. Byl jsem na premiéře za účasti Režiséra, tak nám tyhle otázky zodpověděl, ale hádám, že divák v Cinestaru tyhle možnosti nemá. A je pravda, že ta Osvětim už trošku nebyla nutná a nucená scéna. (23.07.2017)

Totální imploze Klusákova stylu v bídu, která je neautentická, bez přesahu i nudně repetitivní. Předvádění exota, na konci něhož se sám autor projeví jako duševní mrzák, co kvůli svému filmu hodlá stresovat babičku, co přežila Osvětim, a navíc si u toho honí ego jako Robin Hood. Ještě jednou se týhle šmíře bude tleskat a pobleju se. (04.11.2017)