Der Lebensborn - Pramen života

Tématem více než zajímavý film o dalším střípku z nacistické ideologie. Mile překvapila hlavně jazyková stránka, trochu mě provázela obava, že to bude celé česky (tudíž autenticita půjde do kytek), ale naopak, nejenže se zde velmi lehce přechází z češtiny do němčiny a nazpátek, mluví se zde i polsky (tato řeč už však v titulcích přeložena nebyla, takže když se jí mluvilo rychle, moc dobře jsem bohužel nerozumněl). Příběh by možná mohl být trochu dramatičtější, přece jenom takhle to chvílemi působilo spíš jako historická rekonstrukce, ale hlavní hrdince, i když se chová dost často hloupě a zbytečně riskantně, divák fandí a není mu lhostejné, jak to s ní dopadne. Z ostatních herců se mi jednoznačně nejvíc líbila Vilma Cibulková, která byla ve své roli obrovsky přesvědčivá. Konec jsem čekal trochu jiný, a proto mě docela (dalo by se říct mile) překvapil (přesněji tak z poloviny). Slabší 4*, snímek bych doporučil spíše zájemcům o problematiku druhé světové války než nezainteresovanému publiku. (11.09.2012)

Tá smutná atmosféra tu je cítiť. Aj ducha doby. Ale už nie emócie. Tento príbeh nepriniesol nič srdcervúceho napriek tomu, že téma ponúkala mnoho scenárov, ktoré sa dali využiť, alebo aj zneužiť, filmové plátno je založené na fantázii a domyslieť sa dá čokoľvek. Ale malo by to diváka viac strhnúť. Nakoniec film ostane v pamäti len obnaženou Hilmerovou. (20.03.2022)

Vše, co Körner napíše, je vynikající. Jsou to bez výjimky silné příběhy lidí postavených do mezních situací (ať už třeba Adelheid, Údolí včel, Hundsleder... nebo později Lebensborn či Krev zmizelého). Za tenhle naprosto vynikající scénář si zaslouží film 5 hvězdiček. Za co by naopak o nějakou tu hvězdičku mohl přijít - TV produkce (tím trpí hlavně kamera, postsynchrony nebo výpravnější scény) a režisérské zásahy do Körnerova temnéhio scénáře (viz komentáře níže, zejm. ten k happy endu). Každopádně v rámci současné české produkce je to vysoký nadprůměr - není to žádný mazlivý Hřebejk či vypočítavý Svěrák. (06.05.2007)

Mám problém s filmy Milana Cieslara. Pramen života je asi jediný, který nemá přehnané afektované a patetické scény, jak je to třeba u Krve zmizelého. Přesto to zavání falešnou romantikou a nevěrohodnými scénami. Téma jistě zajímavé, ale špatná režie ho sráží k zemi. Divím se Vladimíru Kornerovi, že dopustil svoje scénáře i v dalších snímcích Milana Cieslara takhle prznit. No jo, kdyby to měl v rukou třeba Karel Kachyňa nebo František Vláčil, pro které dříve Korner také psal scénáře, to by potom vypadalo jinak a bylo by to zajisté jiné kafe! Hodnotím i tak lépe, oproti pozdější nekoukatelné Cieslarově tvorbě. Chválím hlavně hudbu Jana Černého a obraz, který se v roce 2020 dočkal restaurování a Česká televize ho takhle odvysílala. (28.10.2020)

Výborný námet, výborne vybraté exteriéry i interiéry, a najmä výborná MONIKA HILMEROVÁ : to sú záruky, že príbeh Grétky zaujme. Možno by to chcelo ešte trochu viac dotiahnuté detaily ( napríklad krajší komparz - minimále polovica dievčat v zobrazenom Lebensborne vyzerala takmer odpudivo, a to by sa snáď pri povestnej precáznosti vtedajších mocipánov, ktorým ležala na srdci čistota árijskej rasy naozaj mohlo stať len ťažko). Mierne ma iritoval i románik hlavnej hrdinky : v podstate sa mohol stať, no celý čas som sa pýtala - musel sa stať ? Myslím, že film by bol dosť silný i bez neho ... To je však len moja subjektívna mienka ; podstatné je, že tento film patrí naozaj k tým najlepším, aké v Česko v tomto miléniu vznikli. Aspoň čo sa mojej mienky týka. (17.05.2012)