Hvězdná brána: Atlantida

K této Bráně se zpětně těžko vyjadřuje. Rozhodně už to měla být dospělejší podoba a tím pádem neprominu to co jsem u mladší 'dětské' sestřičky prominul. Jako hltal jsem to jak prase, ale 4ma vyjadřuji nesouhlas k několika faktorům. Prostě to mohlo být lepší, podělali si to sami. Šlo vidět, že když chtějí, tak z toho dokážou vymáčknout našlapanou akci, vesmírné bitvy, nebo snad i hned tu první na předsunuté základně jsem miloval. Na druhou stranu, když to nebyl zrovna konec, půlka nebo začátek série, tak se zde objevovalo strašně moc nudných dílů. Někdy mi přišlo, že si z nás dělají prdel. Díly s borcem, pokud se dobře pamatuji, který foukal na flétnu a všichni mu pak sloužili, byly neuvěřitelně tupé a já chytal takové nervy, že jsem pomalu chtěl začít hledat Atlantidu, abych tomu scénáristovi, kdo ho vymyslel, rozbil hubu. Pamatuji si, že mě hodně bavil Rodney a jeho hádaní se se Zelenkou, to byla skvělá pocta pro českou základnu fanoušků, děkujeme! Za ně bych postavil asi Elizabeth a Carsona, toho jsem měl fakt rád, teprve potom Shepparda, ten se jim jako náhrada za O´Neila moc nepodařil a Ronon za Tiealka už vůbec ne, fakt se mi tam nelíbil. A Teyla? To byla jedna velká katastrofa! Carterové nesahala ani po kotníky. Nesnášel jsem ji hned od prvních dílů a nebyl jsem sám a oni ji tam pak ještě nechají otěhotnět, díly s jejím faganem byly tak nesnesitelné, že jsem tentokrát vážně hledal mapy ztraceného města. Na začátku jak kdyby vyslechli přání fanoušků, ale v průběhu na ně nebrali ohled, nebo na ně reagovali příliš pozdě. Tohle nemá být telenovela, ale sci-fi seriál!!! (03.07.2014)

První sezóna mě rozhodně dostala. Nečekal jsem, že by mě bokovka SG-1 ještě mohla něčím překvapit. Jenže stalo se a i přes pár slabších dílů, hlavně v první polovině si mě ATLANTIS dokázala získat. Dobré nápady, v kombinaci se skvělými hereckými výkony (hlavně David Hewlett jako Rodney valí) a hlavně s nabouchaným finále mě přimělo vkročit do sezóny druhé. Ta má už slabších dílů přece jen víc a ani obvykle kvalitní dvoj-epizody nejsou tak dobré jako ty z první řady. Wraithové zůstávají pořád stejní a začínají nudit a ta Genniská banda taky. Alespoň dostává víc prostoru hláškující Doktor Zelenka v podání výborného Davida Nykla. K třetí řadě jsem šel už s menšími obavami a o to byl pro mě výsledek lepší. Má všeho víc. Prohlubuje týmové vztahy (někdy trochu kostrbatě, ale snaha se počítá) rozvijí záporné postavy, představuje nové (staré) a navíc v ní hostuje i starý dobrý O'Neill. A závěrečný díl patří těm nejlepším. Sezóna čtvrtá se rozbíhá opravdu skvěle. První díly mají spád a jsou opravdu napínavé. Pak to tak trochu přejde do starých kolejí, kde se slabší a lepší epizody střídají až zase do prostředního dvojdílu, jehož závěr patří znovu k tomu nelepšímu. Pak zase následuje pár průměrných dílů až do crossoveru s Teal'cem, který jako by nastartoval skvělou závěrečnou etapu. Dvojdíl Kindred (hlavně jeho druhá část) a The Last Man (kde se město koupe v písku) byli opravdu výborným uzavřením téhle řady. Pátá a poslední řada se povedla. Hodně dobrých dílů je proskládáno díly slabšími (mám pocit, že ty tu byli jen proto, aby zase dostal prostor Dr. Beckett), dočkali jsme se i jedné takové té "klasické SG-1 epizody", kdy se na orbitě ukázal alternativní Daidalos a nakonec i stého a posledního dílu STARGATE: ATLANTIS. Co se týče závěru můsím tvůrce pochválit. CSI vsuvka z Las Vegas byla mnohem lepší než jsem čekal a finále naplnilo má očekávání, škoda jen že se tam neukázal O'Neill, ale co už. Tak zase sbohem dalšímu bránovému seriálu a zrovna když jsem si na něj zvykl. (22.10.2007)

SG: Atlantis pro mě bezesporu patří mezi to nejlepší, co sci-fi žánr přináší. Seriál mě chytnul hned od počátku - od děje, přes hlavní postavy až po nepřátele, kteří jsou ti nejlepší z celé SG. Hlavní postavy jsou skvěle napsané a ještě lépe zahrané (Davit Hewlett - Rodney McKay) a vztah mezi nimi se viditelně vyvíjí, takže máte pocit, že se seriál odebírá určitým směrem a nestagnuje. V pozdějších epizodách se objeví noví nepřátelé, kteří s sebou přinesou zajímavé zvraty. Díly jsou namíchány skvěle, střídají se "objevitelské" epizody s těmi akčními, ale i také vážnějšími a dokonce citovějšími. Je pěkné vidět, že i v jiné galaxii lidé zůstávají lidmi. Jedinou chybičku má tenhle seriál v počtu dílů, kterých vzniklo jen 100. Seriál ani zdaleka nevyčerpal všechny možnosti a tak ve skrytu duše doufám, že se třeba znova za pár let obnoví, nebo alespoň vznikne slibovaný film. Kéž by. Jinak se jedná o naprosto parádní sci-fi seriál ve všech směrech a který je hned po Přátelích mým nejoblíbenějším seriálem, a tak mu s radostí uděluji plný počet bodů a můžu ho všem vřele doporučit ! (13.02.2011)

Kouzlo Hvězdné brány stále působí. 1) Když autoři seriálu Hvězdná brána začínali s natáčením, očekávali, že vytvoří jednu, možná i dvě řady. Nakonec jich bylo deset. Jako zarputilému fanoušku původního seriálu mi trvalo několik dílů, než jsem si zvykl na nové herecké obsazení, ale přivykl jsem rychle a opět jsem v tom jel. 2) To okouzlení seriálem nechápu. Nejsem dítě, nejsem teenager. Viděl jsem tisíce filmů, četl jsem tisíce knih (původně jsem se zarazil, jestli opravdu mohu mluvit o tisících a nejenom o stovkách, chvilku jsem počítal, a fakt, jsou to tisíce) a přesto mi tento mizerný scénář, pouťová výprava a nezajímavé herecké výkony opět přirostly k srdci. Sexy kluci v tom taky nebudou, ne, že by se tu občas nevyskytovali, ale hodnocení v tomto případě nezvedají ani o hvězdičku. 3) Kde je to kouzlo, ptám se, které mě nutí dvouhvězdičkovému (v nejlepším případě) seriálu dát hvězdičky čtyři? Kdo ví, kdybych se nestyděl, možná bych dal i pět. Odpověď nenacházím. Může mě utěšovat, že v tom nejsem sám. 4) A tak znovu a znovu sleduji mužného Johna Shepparda (37letý Joe Flanigan) s ještě mužnějším Rononem (25letý Jason Momoa), geniálního Rodneyho McKaye (36letý David Hewlett) a další a další postavy, jak prožívají to, na co si ve svých všedních životech nedovolujeme ani pomyslet. Inu, kluci v nás žijí dál, od narození až do hrobu. (15.12.2011)

Mladší sestra SG-1 za to rozhodně pořádně vzala - ale nutno podotknout, že tvůrci už po šesti sezónách SG-1 věděli přesně co a jak dělat, a mohli si taky leccos víc dovolit. Na Atlantidu je radost se dívat nejenom pokud jde o vizuální stránku - vyvážený tým se sympatickými postavami adekvátními žánru a cílové skupině, sem tam něco trošku hlubšího, zajímavé variace už viděného nejenom ve sci-fi žánru, no a samozřejmě David Nykl alias doktor Radek Zelenka a jeho občasné "se na to můžu vys..." a podobné drobnosti:) Byl jsem původně trochu skeptický, a nemůžu říct, že bych si cokoliv z SGA zamiloval, ale budu se opakovat - na řadu věcí byla radost se dívat. Ať už šlo o Colma Meaneyho nebo Roberta Daviho jako Geniiské záporáky, zajímavou postavu Michaela (v jeho prvních výskytech, pak už byl jak padouch z bondovky), nebo lahůdkového veterána Davida Ogdena Stierse, ze kterého nenávist přímo hmatatelně čišela. Sluší se vzpomenout i zajímavý vztah Sheparda s Toddem, ale co se lidskosti a těžkých rozhodnutí týká, jednoznačně vítězí doktorka Weirová (její poslední záběr - myslím skutečně poslední, ten s bránou, je nezapomenutelný). Byla to víc než slušná jízda a klidně bych ještě pár sezón snesl... možná bychom se pak vyhnuli omylu jménem Barbar Conan s Jasonem Momoou:) Mimochodem na Teal'ca stejně neměl;) Tak nebo tak, poslední epizoda působí navzdory dostatečné době na přípravu trochu odfláknutě, s SG-1 a její Unending se v žádném případě nemůže měřit. Jediné, co ji zachraňuje, je konverzace Carterové s Shepardem. A právě to je pro Atlantis příznačné - není to žádná vizionářská záležitost, jde už prošlapanou cestičkou a v zásadě jde "jen" o výtečně zvládnuté řemeslo. Ale nenechte se mýlit, to není málo. Sedmdesátka by byla při vzpomínce na nemálo okamžiků nefér, takže 80%. (03.01.2014)