Neskutečná cesta Billa a Teda

Ztřeštěná buddy comedy, kde jsou hlavní hrdinové sice paka, ale paka dobrosrdečná, která se dostávají do absurdně šílených malérů, ale také se z nich dokážou dostat ven. Podobně jako pozdější Wayneův svět nebo Hele vole, kde mám káru? . (31.12.2013)

Druhý díl řekl bych kultovní záležitosti je ještě blbější než jeho starší bratříček. Naši hrdinové tentokráte notně omezili výlety do historie, zato se musejí vypořádat s vlastní smrtí. Smrt výborně ztvárnil William Sadler. Výborná scénka nás čeká hlavně v okamžiku, kdy aby se Bill a Ted smrti vyhnuli, musí Smrt porazit v jimi zvolené hře. Smrtka se ukáže jako osoba, která má problémy s gamblingem a tak prohrává i v jednoduchých Lodích. Pro závěrečné vystoupení kapel si tvůrci nemohli vybrat lépe. Písnička God Gave Rock 'N' Roll to You II od Kiss splňuje veškeré atributy nesmrtelné hitovky. Dvojka je i díky robotím verzím Billa a Teda o něco lepší. PS: Hodně bych si přál nějaký třetí díl, humor je originální a tvůrci se nebojí absolutně ničeho. (08.11.2012)

Občas rád vypnem pri nejakej blbine, ale toto je už aj nad moje chápanie. Fajn, pubertálne výkyvy sú v bláznivých komédiách bežné, to, čo však predvádzajú Bill a Ted je vážnou duševnou poruchou a nik so zdravým rozumom by ich nenechal pobiehať po vonku. Ale Smrťák Sadler každopádne potešil a trochu rocknrollu tiež nezaškodí. Za to tá osirelá *. (09.04.2014)

Je to ještě větší kravina než první díl, ale pořád to dokáže bavit a i když se najdou trapné části, těch vtipných je pořád o něco víc. Kvalitou je to jen o trochu slabší než první díl a už to nemá tak dobrou atmosféru, nicméně film je to pohodový, příjemný a kouká se na něj dobře, tudíž proč ne. Já tyhle dva magory celkem můžu, akorát člověk musí přistoupit na ten šílený styl humoru. Což můj problém rozhodně není. 3* (19.08.2020)

Bláznivě vodvázaná teenagerská komedie vo dvou hustejch týpkách, který nerozhází ani vlastní smrt z rukou zlejch robotickejch dvojníků z budoucnosti (v níž jsou mimochodem velevážený jako prorokové, či co) a v (duto)hlavách mají jen svý princezny-kočandy a Souboj rockovejch kapel. Nejen když ve fantaskně pokřiveným osobním pekle hrajou hry se Smrťákem (ve výsledku fakt sympaťák), dosahuje až dadaisticky absurdní ujetosti. Přestože neobsahuje žádné nezapomenutelné vrcholy, její neustálá bezstarostnost a vysmátost nakazí pozitivitou spolehlivě, zároveň povzbudí i svou "nevinností" (= naprostou absencí vulgarit či tělních tekutin). DIVOKÍ HŘEPCI JSOU TŘÍDA! (03.11.2020)