Lojzička

Mirne ochotnicka, komicka feerie, na jejiz sledovani potrebuje divak dostatek sil a entuziasmu. Dnes by se mozna film radil do skatulky crazy komedii(?)...nevim. Me to teda na poprve moc nechytlo...(svoje mista to ale ma) P.S.: uznavam, ze Jarmila Berankova zde predvedla urcity druh kouzla civilniho projevu. 2+ (18.06.2014)

Svůj jediný scénář dle divadelní hry zde i fyzicky převedl na plátno Jára Kohout. Film trochu zmateně vypráví v hlavní dějové lince pobyt dvou pilotů ve vesnici, jejíž obyvatelé trpí předsudky. Nejprve k osobám hlavních hrdinů jako takových a pak i když mají zájem o zdejší dívky. Lojzička přitom vůbec nepůsobí jako by měla, jak název napovídá, hrát prim. V celkem nezáživných konverzacích se děj pomalu posunuje a milí pořadatelé módní přehlídky přehodnotí život. O ten dosavadní jim najednou ani tolik nejde, a tak je moc netrápí, co jejich blízcí a přátelé, když nedorazili kam měli. A pak se vše opět obrátí. Pro mě osobně film nezachránil ani Jára Kohout, který snad jako jediný přeci jen za něco stál. Ve filmu se objevil i Jaroslav Marvan, ale snímek mu nedával moc možností jak vyniknout. (14.09.2023)

Žádný učený z nebe nespadl, takže se nemůžeme divit, že se Dohnal coby Francouz naučil pořádně česky až pár dní po dopadu na zem a že Novotný nebyl žádným inženýrem nebo doktorem, ale pouhopouhým majitelem oděvního závodu. To mě mimochodem na podobných filmech fascinuje: a) muži se už v raném mládí vypracují k velkému bohatství a vysokému postavení b) tihle muži ostřílení společenským životem a tvrdými byznysmenskými schůzkami se zamilují do první venkovské husičky, která se jim překolíbá přes cestu. I když pravda, v tomto případě to asi s tím Novotného bohatstvím nebude tak horké... přece nemohl vybrat tolik peněz za podívanou, jak se navzájem předbíhají košile se sukní, to je nesmysl. Takže to letadlo nebylo jeho, nemohl by si ho dovolit, a proto se jeho havárie a zničení Novotného vůbec nedotklo. No ale k dalším postavám: Kohout se stal důkazem, že někteří muži doopravdy nestárnou (protože už ve třiceti vypadají na padesát) a předvedl pár vtipných hlášek (zcizené berle, v sedmdesáti si vezmu mladší). Zajímavou postavou byl jeden z mnoha nápadníků - inženýr chemik. Jeho existence ve filmu neměla vůbec žádné opodstatnění, a to mi na tom právě přišlo zajímavé. Přitom se nabízela spousta možností, jak ho více do děje zapojit, např. mohl nějakou destilací vyrobit z mouky zlato, nebo alespoň ze sena benzín, aby mohli Novotný s Dohnalem odletět, nebo přinejhorším provést alespoň tu chemickou analýzu vody ze studánky (kterou nakonec za něj krásným způsobem udělal Dohnal, doslova na vlastní kůži). (11.08.2014)

Objektivně vzato by to u mě taky byly dvě hvězdičky, ale pro milou Jarmilu Beránkovou a kupodivu tentokrát skutečně velmi vtipného Járu Kohouta o hvězdičku víc. Jinak je to miloučký, ale plytký a hloupoučký film plný reálných nesmyslů, spíš taková taškařice, třeba když jsou dva letci zavřeni do chlívku, Dohnal je neskutečně trapný s pokusem nerozumět, ale přece jen trochu mluvit česky, tvůrcem filmu je prostě normální běžný Cikán (Miroslav), od něhož nelze čekat nějaké veledílo. (29.10.2019)

Lojzička, stejnojmenná a tehdy značně populární lidová opereta Jiřího Baldy a Járy Kohouta, měla všechny předpoklady k tomu, aby zaujala nemalý okruh diváků i na filmovém plátně. Trochu legrace, trochu milování, něco intrik a něco písniček, ale především mnoho nevkusu a pitvoření. Jára Kohout, jeden ze spoluautorů tohoto prapodivného folklorního mainstreamu, si ve filmu zahrál na míru střiženou figurku šmatlavého obecního listonoše, který sype z rukávu otřepané vtípky a na klimbajícího diváka spiklenecky pomrkává – neber nic vážně! Jak bychom také mohli, chce se říct. (04.10.2008)