Haibane renmei

Šedokřídlí mě naprosto uchvátili od samého počátku, od první scény. Nejprve především zásluhou zpracování, tedy excelentní hudbou a nádhernou kresbou (tu řadím mezi animovanými díly na jedno z prvních míst). O chlup později mě okouzlilo zajímavé prostředí, atmosféra, sympatické postavy a každodenní práce šedokřídlých, které jsou představeny v prvních pěti, především seznamovacích dílech. Od přelomu šestého a sedmého dílu se pak rozehraje osobní příběh o hledání místa šedokřídlé na zemi a o odpuštění. Ten je výborně podaný, dosti emotivní a má fantasticky strhující a působivý závěr. Haibane by bezpochyby patřili do mé Top 3 veškerých filmových děl. 10/10 (21.09.2006)

Několik prvních dojmů svádí k dobré náladě při přemýšlení nad tím, co nového se asi Rakka dozví, jakou práci jí ukáže některá Šedokřídlá, nebo co na malé caparty zahlásí Reki. Ale někdy kolem šestého dílu najednou atmosféra přejde do zadumané přemýšlivosti a z Haibane Renmei se stane filozoficky-spirituální dokonalost. Touha po poznání podstaty vlastní existence je záludné téma, ve kterém se dá lehce ztratit a začít mluvit naprázdno a to samé v ještě větší míře platí o probírání viny, hříchů a odpuštění. Ale příběh je právě v těchto dialozích nejsilnější a bolestivě uvědomělý. Závěrečný díl je pak důkazem váhy přátelství a jeho nevyhnutelné vyvrcholení je ve své těžkosti téměř osvobozující - a nezapomenutelné. (20.10.2007)

Bohužel i já i když si neustále nalhávám, jakou mám fantazii a představivost jsem se nenechal naplno pohltit tímto poklidným a velmi dobře zpracovaným dílem a především ze začátku jsem měl s tím pomalým tempem a faktem, že se v prvních pár episodách dle mého nic podstatného neděje, docela problém. Chápu tedy i člověka, co o tom prohlásí, že je to vlastně nuda. Naštěstí od pátého dílu mě to chytlo a začalo to dráždit mojí fantazii a vyvolávat ve mě spoustu otázek o tom, co jsou Haibane vlastně zač, kde se to odehrává a co se tam vlastně děje, k tomu mi hlavou probíhá spousta myšlenek o smyslu života a všeho kolem a o to asi mělo jít především. Navíc chválím autory za to, že přesných a pořádných odpovědí jsem se v podstatě nedočkal a tedy i teď při psaní komentáře pořád přemýšlím, jak své dojmy přesně popsat. Takže když si to shrnu je to opravdu velmi zajímavé, emotivní, z počátku velmi pomalé dílo s hezkou animací a úžasnou hudbou, která tomu všemu dodává ještě větší hloubku, kterou ale běžným okem příliš nevidíme a tak si jí musíme domýšlet. Takže hodně povedené dílo, které mě ale díky svému až příliš poklidnému startu absolutně nepohltilo, což však není chyba Haibane Renmei, ale spíš mojí představivosti a místy líné mysli. Objektivně by to tedy bylo za 5* protože jsem pobral o co tady autorům jde, ale subjektivně za 4*, protože na ten začátek a to že na mě nezabral prostě nemůžu zapomenout. 8,3/10 (14.12.2015)

U tohoto seriálu jsem se hrozně těšil na každý další díl, což se mi u seriálů stává málokdy... Život Šedokřídlích si mě velice rychle omotal kolem prstu svým příběhem... Od počátečního seznámení s Rakko a dalšími, přes jejich příběhy, které byly jak vtipné, tak dramatické, ale především dohromady tvořili jeden velký a krásný děj... Doufám že Tomokazu Tokoro udělá v budoucnu další tak skvělý seriál, jako je tento, jelikož takových je málo... (12.03.2008)

Fantasy příběh se dá napsat různě. Můžete nejdřív vymyslet poutavý děj a zasadit ho do nějakého světa, nebo to uděláte naopak, vymyslíte si svět jako první a až potom do něj šoupnete nějaký ten příběh. Tomokazu Tokoro se očividně vydal tou druhou cestou. Mystický svět Šedokřídlých je vymyšlený opravdu precizně a poutavě, to se rozhodně nedá popřít, problém je ovšem s příběhem. Režisér se totiž do svého světa nejspíš zamiloval natolik, že v prvních sedmi dílech (z třinácti!!!) se s nějakou pevnější hlavní dějovou linkou takřka nesetkáte. Tokoro vás totiž celou dobu jen protahuje po jednotlivých částech svého světa, ukazuje vám tohle a támhle to, všichni jsou na sebe strašně hodní a říkají si jak se mají rádi... A to má být jako zábava? Pár dílů se to ještě snést dá, ale když si uvědomíte, že ani po tom pátém se vlastně příběh ještě nikam neposunul, je to už opravdu otrava. Tak od toho sedmého dílu se sice zápletka začne trochu rozjíždět, ale pokaždé se vždy jen něco nakousne a poté to nedotažením do konce vyšumí do ztracena. Poslední díl je sice na 5*, ale díky nudné a unylé cestě k němu to už na víc než 3 a 1/2 * Haibane dotáhnout nedokáže. (10.07.2007)