Paklíč

Komedie o tom, jak každý chtěl okrást každého mě pobavila jako v poslední době máloco. Jediná výtka patří nevyrovnanému osobnímu profilu filmové manželky Oldřicha Nového. Na začátku působila daleko inteligentněji, než se pak projevovala svými roztomilými kiksy na konci. Ale je to komedie, takže to tak nevadilo. (11.02.2018)

Na rok 1944 překvapivě zamotaný scénář, v těchto situacích je Oldřich Nový jako ryba ve vodě, takže táhne statečně celý film. Jeho komediální talent ve stylu Valentina Dobrotivého je zábavný a neochodí se. Jaroslav Marvan v roli detektiva odvádí své tradičně bezchybné řemeslo. Přes všechny kvality scénáře i hvězd celkový dojem pokulhává. Místy jsem se ostentativně nudil, tempo je nevyrovnané, a to i přes několik výborných scén. Výborný film se zkrátka nakonec nekonal. 70% (15.06.2012)

Klasická detektivka je v předválečném a protektorátním filmu spíše výjimkou. Snad z obavy před konfrontací s cizími vzory se jí autoři vyhýbali a raději se uchylovali k mnohem bezpečnější formě kriminální komedie. Vedle Martina Friče si v této oblasti úspěšně počínal režisér Miroslav Cikán. Zatímco ve filmu Pelikán má alibi zkombinoval rutinní veselohru s americky střiženou gangsterkou, v Paklíči je už kriminální zápletka plně podřízena komediální nadsázce. Hrdinou příběhu s mnoha dějovými zvraty je spisovatel detektivních románů Gabriel Anděl (Oldřich Nový). Za šest let jich napsal osmnáct, ale s dalším není stále hotov. Před rokem se totiž oženil a jeho půvabná žena Lola (Jiřina Steimarová) se mu neustálými připomínkami plete do řemesla. Patovou situaci se rozhodli manželé vyřešit rozvodem a přestože jim dal soud roční lhůtu na rozmyšlenou, ihned zahájili majetkové vypořádání. Kolem prodeje jejich luxusní vily se brzy roztáčí kolotoč dobrodružných akcí a Anděl poznává, že mezi fantazií spisovatele a prací detektiva je pořádný rozdíl... Vedle Oldřicha Nového, který v roli jízlivého manžela hýří drzostí, sarkasmem a ironií, nelze neupozornit na vynikajícího Jaroslava Marvana i na oba bratry Fialovy, tedy Emana a Ference Futuristu. Příjemný a vtipný film z posledního roku nacistické okupace. (04.10.2008)

Vkusná a stále zábavná salónní kriminální komedie od Miroslava Cikána, který vycházel z románu Eduarda Fikera a většinu hlavních rolí svěřil spolehlivě hvězdnému obsazení v čele s Oldřichem Novým (kterým byl v tomto filmu už také konečně pod čepcem) a Jiřinou Steimarovou (další velká resp. skoro hlavní role) Gabrielem a Lolou Andělovými. Tradiční Jaroslav Marvan se objeví jako poněkud netradiční inspektor Čepelka, Miroslav Homola si zahrál podvodníka Kofilu a Ferenc Futurista čechoameričana Fordsona ze kterého se nakonec vyklube také někdo úplně jiný. Podvodníčci a zloději Fiala, Řepa a Jirsa byly také hodně vidět, ale nejlepší byl asi téměř pantomimicky vyjukaný a bojácný Fiala s těmi jeho neustálými vystrašenými grimasy, si myslím že musel rozesmávat nejednoho televizního diváka.. Chvílemi jsem doopravdy nevěděl kdo s kým, proč a jak.. Herecké výkony však byly na obvyklé úrovni, přiměřeně důvtipné režijní aranžmá. Neuvěřitelně mě rozesmála hláška pumpaře Oty Motyčky "To jsou ale nóbl vagabundi! " (20.05.2007)

Konverzační komedie, které vládne manželská dvojice kromobyčejně zběhlá ve vypointovaném slovním ping pongu. Námětu by určitě slušela i divadelní prkna, takového Antonína Procházku si v roli spisovatele Anděla dokážu docela dobře představit. Film má spád a není to jen příjemnou stopáží, že se divák v žádném momentě neudí a usmívá se tak nějak permanentně. Nikdo není tím, kým se zdá, nikdo chvíli neposedí, pořád se něco děje, nějaká z dam hystericky křičí a konec konců ani ten zatracený klobouk nemůže chvíli v klidu odpočívat v příkopu u silnice… (03.03.2013)