Paklíč

Vkusná a stále zábavná salónní kriminální komedie od Miroslava Cikána, který vycházel z románu Eduarda Fikera a většinu hlavních rolí svěřil spolehlivě hvězdnému obsazení v čele s Oldřichem Novým (kterým byl v tomto filmu už také konečně pod čepcem) a Jiřinou Steimarovou (další velká resp. skoro hlavní role) Gabrielem a Lolou Andělovými. Tradiční Jaroslav Marvan se objeví jako poněkud netradiční inspektor Čepelka, Miroslav Homola si zahrál podvodníka Kofilu a Ferenc Futurista čechoameričana Fordsona ze kterého se nakonec vyklube také někdo úplně jiný. Podvodníčci a zloději Fiala, Řepa a Jirsa byly také hodně vidět, ale nejlepší byl asi téměř pantomimicky vyjukaný a bojácný Fiala s těmi jeho neustálými vystrašenými grimasy, si myslím že musel rozesmávat nejednoho televizního diváka.. Chvílemi jsem doopravdy nevěděl kdo s kým, proč a jak.. Herecké výkony však byly na obvyklé úrovni, přiměřeně důvtipné režijní aranžmá. Neuvěřitelně mě rozesmála hláška pumpaře Oty Motyčky "To jsou ale nóbl vagabundi! " (20.05.2007)

Kvalitní česká žánrovka, která si dokázala se ctí poradit s importovaným modelem neuvěřitelně zamotaných zápletek, do nichž je zatažena dvojice muž-žena, který při tom všem stíhají v konverzačních přestřelkách řešit i své vztahové problémy. Oldřich Nový a filmem upozaďovaná Jiřina Steimarová dokáží dát svým postavám a jejich interakci jiskru a esprit, Jaroslav Marvan zde hraje další ze svých klasických rolí, ale jak se brzy ukáže nic není tak jak se zdá. Snímek oživují i groteskní fyzická extempore Emana Fialy, zvláště v kontrastu s překvapivě umírněným a uhlazeným Ferencem Futuristou. Protektorátní kinematografie byla překvapivě otevřená vnějším vlivům co se týče filmového žánru a ve většině případů si s nimi dokázala poradit, což Paklíč dokazuje - film má tempo, dialogy švih a ironii, po řemeslné stránce film odpovídá dobovému standardu zvládnuté ateliérové tvorby (i když překvapivý prostor získávají i exteriérové scény). V pamětnických filmech určitě jedna z nejtrvalejších položek. (16.02.2013)

Pravda, první setkání Eduarda Fikera s filmem, tedy Krok do tmy, bylo šťastnější, ale nutno shledat, že též Paklíč je atraktivní domácí detektivkou. Leč toto protektorátní setkání s Ludvou Lácem (alias Gabrielem Andělem) nabízelo trochu více, Ludva a Lola jsou totiž tím, čím je pro Agathu Christie Tommy a Pentlička nebo pro Dashiella Hammetta Nick a Nora. Oldřich Nový a Jiřina Steimarová měli tedy všechny předpoklady zářit, nicméně v Cikánově režii byly ještě určité mezery v tempu a realizovat tento námět například Frič, byla by kadence vtipu svižnější. Takto byl téměř pohřben i takový suverénní výstup, jaký nabízela situace s dvojí identitou pro Ference Futuristu. Bylo by mi ctí sledovat všechna předepsaná Fikerova dobrodružství s Ludvou s tváří Oldřicha, o tomto ovšem mohu bohužel jen sníti. Neb dějinné mechanismy byly kruté v této krajině a nadějný traumpaar Nový / Steimarová dostal druhou šanci znovu až ve Slovo dělá ženu v 52. roce a to je věru pěkná ťafka za ucho. (12.08.2016)

„Milostivá paní, prosím vás, teď běžte ke dveřím a hlídejte tam. A kdyby někdo šel, tak začněte zpívat, to jistě uteče.“ Začátek byl obrovská jízda. Úvod (zvláště dialog vedený hádavým manželským párem) bylo radost sledovat, hrátky s češtinou a skoro hlášku na hlášce zase poslouchat. Zároveň to výborně vystihlo styl humoru, kterým se Paklíč prezentoval. Bohužel, počátečním svižným tempem si na sebe tvůrci upletli bič. A postupně pod ním přestali stíhat tvořit, takže koncentrace opravdu vtipných scén se plíživě snižovala, předvídatelnost vtipů naopak zvyšovala, a to až do bodu, kdy některá místa byla téměř hluchá. Odráželo se to i v mimice herců. Jestliže byly Fialovy kreace (např. ty s láhvemi) celkem dlouho vtipné, ke konci už člověku přišly spíš únavné až pitvořivé. Na druhou stranu, určitou úroveň humoru si film dokázal udržet po celou dobu a řada scén je alespoň úsměvných. Stejně jako konec. Celkově si proto Paklíč ty slabší 4* ještě zaslouží. „Tak ono se tu střílelo…“ - „No, to víte, pane inspektore, v každé rodině je něco…“ (11.05.2017)

Nový ve své předposlední protektorátní roli působí už jako protřelý herec a velký profesionál, stejně tak i Marvan. Ovšem možná že někdy divák zatouží trochu i po tom civilnímu herectví, to se zde dostává v podobě Jiřiny Steimarové. Potěší rovněž Vlasta Hrubá v roli podvodnice, škoda jenom, že na vrcholu svých hereckých sil, to byla její poslední role. Scénář je sice dosti zmatený, ale to byl zřejmě účel a v Protektorátu se samozřejmě točily mnohem lepší filmy než je tento, ale přesto si takových solidních 73 % zaslouží. Každé procento navíc je už však pouze čistá shovívavost. (05.01.2014)