Tokijští kmotři

Ak by bol tento príbeh hraný a natočený buď v Hollywoodskej, alebo ešte horšie, v nejakej európskej televíznej produkcii, bol by asi ťažko znesiteľný. Lenže japonská animovaná tvorba bude stále pre nás exotická, aj keď sa bude jednať o jednoduchý príbeh. Ich filmové postavy sa budú vždy chovať na naše pomery expresívne a budú používať trochu odlišný pohľad na svet. Skúsim si toto dielko pustiť po siedmych rokoch znova, najlepšie na Vianoce, veď zase bude v tv to isté. (16.07.2012)

Tokijští kmotří nebodují sice originalitou příběhu, ale jeho podáním, které je takové milé. Na to že se jedná o vánoční film jsou použity docela expresionistické výrazy. Dokonce i postavy filmu příliš období, o kterém vypráví, neodpovídají. Jsou to bezdomovci (dva muži a jedna mladá dívka, kteří se na ulici dostali vlastní vinou a třebaže se snaží vrátit se zpět do starých kolejí mají strach, že nebudou přijmuti - čemuž se nemůžeme divit) , jejichž nudný život se změní díky nalezenému miminku na skládce. Transvestit Hana se rozhodne, že se děťátka ujmou, protože je to určitě dar od boha, ale časem v něm začnou pomalu vrtat pochybnosti a rozhodne se, že najde jeho rodiče. Trojice bezdomovců se tak vydá na dobrodružnou cestu po zasněženém Tokiu, při kterém se jim změní doposavadní pohled na život a stane se nejeden zázrak. (11.12.2005)

Vážně se bere jen když se mu to hodí, ale snad právě proto ukazuje okamžiky jak vystřižené z běžného života, kdy dokáže během jediné minuty dojmout, zamrazit i rozesmát. V nejnapínavější chvíli najednou vystřelí gag, který by se vyjímal v nejbláznivější komedii ze staré školy. A v neposlední řadě jsou tihle Kmotři i přes časové zasazení náladou až antivánoční příběh, který ale při projekci během prosincových svátků bere za srdce neuvěřitelně silně. Film jedinečný, naschvál jinaký a přitom univerzálně komunikující s divákem - a zároveň ho za nos tahající, protože z nejukřičenější postavy dělá postupem času tu nejoblíbenější. Důkaz, že Satoshi Kon byl jinde než další slavní tvůrci, které mám s anime spojené - a právě proto jeho předčasný odchod nepřestává mrzet. (05.01.2022)

Prostredie tokijských bezdomovcov a ich každodenné trampoty vykreslené na jedničku. Príbeh samotný je však príliš predpovedateľný, šablónovitý a založený na neuveriteľných náhodách stretávania potomkov a detí, rodinných príslušníkov, či známych postáv z minulosti bezďákov. Čiže ak zhrniem, že v jednotlivostiach výborné, no nosný príbeh pod priemerom, čo vo výsledku dáva pekných 65%. (10.03.2021)

Příjemný příběh, animace Satoshi Kona je charakteristická, odlišná od klasické anime, ukazuje, že vše není krásné, že všichni nemají krásné velké oči a ženy nemusí mít pětky podprsenky:)) Podobně jako u Millenium actress, i tady jsem se skvěle pobavil i měl slzy na krajíčku. Každopádně 5* to jistí:) (12.11.2006)